FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

265) Význam konstanty 4π16. 11. 2007

Dotaz: Jaký význam má hodnota 4π ve vzorci pro výpočet permitivity? (Antonín Janoušek)

Odpověď: 4π je konstanta, která souvisí s tím, jakou jsme si zvolili jednotku pro udávání permitivity (Farad/metr). Kdybychom si zvolili jednotku 4π-krát menší, konstanta by zmizela. Jde tedy opravdu jen o "úpravu", aby nám to vycházelo v rozumných jednotkách. Jiný fyzikální význam to nemá.

(Jakub Jermář)   >>>  

266) Plyny v baňce žárovky16. 11. 2007

Dotaz: Mela bych dotaz, po jehoz odpovedi patram na netu uz delsi dobu. Hledala jsem informace o konstrukci zarovky. Pry byvaji plneny zredenymi plyny...vysvetleni bylo, ze pokud by byl v zarovce nezredeny plyn, tak by pri zahrati plynu rozzhavenym vlaknem doslo k roztrzeni banky zarovky. Jakto, ze ale nedojde k destrukci zarovky pred rozsvicenim, kdy je uvnitr nizsi tlak nez okolo? Chapu to dobre, ze za to muze vejcity tvar a ten odolava pretlaku zvenku (podobne jako skorapka vejce), ale neodolal by pretlaku zevnitr? A jaky je duvod pro plneni banky zredenym plynem místo vakua? Dekuji (Sarka)

Odpověď: Ano, tvar skleněné baňky žárovky skutečně lépe odolá přetlaku zvení než zevnitř. Navíc ale přetlak zvenku může být maximálne roven tlaku naší atmosféry (a je-li uvnitř alespoň trochu plynu, bude rozdíl menší). Zahřátím žárovky z 20 °C (teplota pokoje) na nějakých 3000 °C (teplota rozžhaveného vlákna žárovky) se uvnitř zvýší tlak až téměř desetkrát - pokud je na začátku malý, nic se nestane, pokud by ale už na začátku byl roven atmosférickému tlaku... následky jistě domyslíte sami.

Plnění baňky nějakým plynem (například argonem s příměsí jódu) zvyšuje její životnost. Rozžhavené vlákno žárovky totiž samovolně sublimuje (a uvolnběné atomy wolframu většinou zkondenzují na chladnější baňce), až je jednou tak ztenčené, že se přetaví, praskne. Přítomnost jódu v baňce způsobí, že jsou atomy wolframu zachytávány, utvoří se z nich plynný jodid a při vypnutí žárovky a chladnutí vlákna jich je pak část zase vyloučena zpět na vlákno. Takové (halogenové) žárovky pak tedy mají buď větší životnost nebo je můžeme nažhavit na vyšší teplotu (aniž bychom v krátké době zničili vlákno) a tedy více svítí.

(Jakub Jermář)   >>>  

267) Stav beztíže v ISS16. 11. 2007

Dotaz: Dobrý večer, chtěla bych se zeptat: 340 000 km od Země existuje magický bod. Gravitační síla od Země a od Měsíce je zde vyrovnaná - absolutní stav bez tíže. Vlivy ostatních nebeských těles zde můžeme zanedbat. Mezinárodní vesmírná stanice ISS létá 400 km nad Zemí. Tam ještě působí "90%zemské přitažlivosti". Přesto astronauti cítí stav bez tíže. Jak to? (Bibiána)

Odpověď: Ve stanici ISS, která krouží okolo Země, působí v důsledku kruhového (resp. mírně eliptického) pohybu také odstředivá síla, která má opačný směr než síla gravitační a která se s gravitační silou vyruší. Kosmonauti obíhjící spolu s ISS okolo Země tedy necítí gravitační ani odstředivou sílu.

(Jakub Jermář)   >>>  

268) Záporná dráha, záporná rychlost16. 11. 2007

Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, jestli existuje (dá se definovat) záporná rychlost(tím pádem záporná dráha)? Myslím si že ne. Nicméně to nejsem při konfrontaci schopen obhájit. Chtěl bych poprosit o nějaký pěkný důkaz (matematický, fyzikální), platí i pro případ že záporná rychlost existuje. Děkuji za odpověd. Adam (Adam)

Odpověď: Definovat se dá ledacos, otázkou je, zda je to k něčemu dobré. Při pohybu po přímce třeba můžeme definovat jako zápornou rychlost takovou rychlost, kdy se bude objekt pohybovat "na druhou stranu", v protisměru. Definovat opravdu můžeme ledacos, jen je potřeba hlídat, aby naše definice byly alespoň trochu rozumné a situaci více zpřehledňovaly a usnadňovaly než zamlžovaly.

(Jakub Jermář)   >>>  

269) Vaření na indukční plotně16. 11. 2007

Dotaz: Dobrý den, má vaření na indukční plotně podobný vliv na potraviny jako mikrovlnná trouba? Dá se předpokládat nějaký neg. vliv na člověka? (zuzana)

Odpověď: Není mi známo, že by byl prokázán negativní vliv ohřevu na indukční plotně na ohřívané potraviny. Negativní vliv si dokážu teoreticky představit například u lidí s kardiostimulátorem, pokud by se kardiostimulátor dostal do těsné blízkosti (centimetry, max. pár desítek centimetrů) od zapnuté plotny. Ale nevybavuju si, že bych kdy slyšel o takto způsobených potížích.

(Jakub Jermář)   >>>