Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
277) Zploštění Země
12. 11. 2007
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co znamená v MFChT údaj 0,00337 u zploštění
Země. (Jinde jsem našla, že poloměr rovníkový se liší od spojnice pólů o 41 km)
Děkuji Jana (Jana)
Odpověď: Zploštěním se rozumí bezrozměrné číslo f vypočtené dle zvtahu
f = (rovníkový poloměr - polární poloměr) / rovníkový poloměr
Pro kouli by bylo f = 0. Čím větší f je, tím více je těleso deformované a méně podobné kouli.
Dotaz: Proč v zimě namrzají častěji mosty než zbylé části silnice? Myslela jsem si, že při proudění vzduchu pod mostem dojde ke snížení tlaku (podle Bernoulliovy rovnice) a pokles tlaku způsobí pokles teploty, ale to by muselo jít o izochoricky děj. To jsem zavrhla, proto se ptám, jaký je pravý důvod? (Jana)
Odpověď: Domnívám se, že za jevem stojí zejména dva faktory. Především vozovka na mostě promrzne dříve, než tatáž vozovka "na pevné zemi" prostě proto, že je ochlazována jak zvrchu, tak i zespodu (přičemž předpokládám, že most není tak tlustý, aby nepromrzl a vozovku zespodu dostatečně izoloval). Druhým faktorem pak bude skutečnost, že díky větru (který je na mostě pravděpodobně častější a intenzivnější než průměr v krajině krajině) zde dochází k rychlejší výměně studeného vzduchu a tím i rychlejšímu odvodu tepla prouděním.
Dotaz: Dcera mě zaskočila dotazem k pokusu, který jim pro navození zájmu o fyziku
předvedl učitel na ZS. Jedná se o známou soustavu kuliček na závěsech. Kuličku
na kraji vykloním, pustím... předávaná energie a hybnost se přenese přes ostatní
kuličky a dojde k odskočení poslední... a tak pořád dokola (samozřejmě dochází
ke ztrátám, po čase se soustava zastaví). Dcera se mě však ptala, proč, když
vychýlím na jedné straně třeba 2 kuličky, přenese se "vzruch" přes ostatní a na
konci se opět "odtrhnou" 2 kuličky a ne jedna, která by vyletěla výš, díky tomu,
že by získala energii od 2 kuliček. Její odpověď zněla přesně jinak... Doslova
se mě ptala: "Mami, jak můžou ty kuličky na konci vědět, že jsem pouštěla 2
kuličky a mají teda taky 2 vyskočit". Přišlo mi to úsměvné, ale jen do okamžiku,
než jsem vlastně zjistila, že ji nedokážu odpovědět. (Jana)
Odpověď: Vámi popsaná hračka se obvykle označuje jako rázostroj nebo jako Newtonova kolébka či houpačka. V podstatě jste si odpověděla sama, ačkoli si to neuvědomujete - správně jste zmínila, že si kuličky předávají energii a hybnost. Kdyby vyletěl jiný počet kupiček, něž kolik jich na druhé straně kolébky dopadlo, nebyl by dodržen buď zákon zachování energie nebo zákon zachování hybnosti. Například kdybychom pustli 2 kuličky a na druhé straně odskočila jen jedna, musela by odskočit s rychlostí √2·v0 (dle zákona zachování energie) a zárověň s rychlostí 2v0 dle zákona zachování hybnosti - a to je spor, jedna kulička odskočit nemůže. Jediné řešení, které přírodní zákony umožňují (a které tedy nastane), je odskočení 2 kuliček.
Pokud jste tento pokus neviděli, podívejte se na tyto videonahrávky.
Dotaz: které moře skouží k určení nulové hladiny,od které se mněří nadmořská výška na
celé naší planetě? (Monika)
Odpověď: Nadmořská výška se obvykle měří ke střední (průměrné) hladině nejbližšího moře. v České republice (tedy vlastně v Rakousku-Uhersku a následně v Československu) se vycházelo až do roku 1955 ze střední výšky Jaderského moře v Terstu, od roku 1955 vycházíme ze střední hladiny Baltského moře. Zde je třeba poznamenat, že Baltské moře má hladinu o zhruba 46 cm níže - můžete se tedy setkat s tím, že nejvyšší česká hora Sněžka má buď 1602 nebo 1603 m. n. m. v závislosti na tom, vůči kterému moři měříme (a jak výsledek zaokrouhlíme na celé metry).
Poznámka: Moderní navigační přístroje systému GPS neměří nadmořskou výšku vůči nejbližšímu moři, ale vůči matematickému zjednodušenému modelu povrchu Země - geoidu.
Dotaz: Proč je rovnovážnému stavu voda, led a nasycená pára
přiřazena termodynamická teplota 273,16 K, ale při převodech na stupně celsia se
používá vztah t = T - 273,15? Kam se poděla ta jedna setinka? Díky Honza (jan)
Odpověď: Nejde o zaokrouhlování, ale o dvě různé teploty. 273,16 K neboli 0,1°C je teplota trojného bodu vody, tedy teplota, při níž může zároveň existovat voda, led a nasycená vodní pára. Tato situace nastává při tlaku 610,6 Pa (což je pouhá 1/166 normálního tlaku, na nějž jsme zvyklí, tedy tlak velmi nízký). Tato teplota se používá dle mezinárodních dohod k definici termodynamické teplotní stupnice.
Teplota 273,15 neboli 0°C je teplota, při níž dochází za normálního tlaku k fázovému přechodu vody a ledu. I tato teplota bývala používána k definici některých teplotních stupnic, nejznámější z nich je Celsiova stupnice.
