FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

306) Rychlost světla, ohřívání prostředí24. 09. 2007

Dotaz: Takže rychlost světla je ve všech inerciálních soustavách konstantní a nemůže ji ovlivnit žádné chemické složení prostoru.Když teda světla poletí v hustém rosolovitém prostoru,bude se tam tedy více odrážet a lomit,může tedy i zvýšit ohřev danného prostoru a tím vyvolat chemickou reakci.Může se taková atmosféra i uměle připravit a jinak využít energeticky? (Ladislav Vondrášek)

Odpověď: Rychlost světla ve vakuu (!!!) je konstantní ve všech soustavách, rychlost světla v různých látkách obecně rozhodně konstantní není.

Druhou část otázky asi nechápu. Vhodně voleným světlem (resp. elektromagnetickým zářením o správné frekvenci) lze zahřát prostředí, kterým záření prochází. A ano, může tím dojít třeba k překročení zápalné teploty.

(Jakub Jermář)   >>>  

307) Závislost odporu na frekvenci proudu24. 09. 2007

Dotaz: Dobry den, mam nasledujici dotaz. Je velikost odporu (myslim elektronickou soucastku) zavisla na frekvenci? Berme v uvahu jenom konstrukci destickovou, ne navinuty odporovy drat. Dekuji za odpoved (Matej)

Odpověď: Ano, velikost odporu rezistoru při vysokých frekvencích může závisí na frekvenci napětí a proudu. Vysokofrekvenční proudy (typicky stovky kHz a více) mají tendenci téct zejména po povrchu vodiče (tzv. skin effect), s rostoucí frekvencí se snižuje jejich "ochota" téct uvnitř vodiče, což má samozřejmě vliv na celkový odpor.

(Jakub Jermář)   >>>  

308) Hustota vzduchu24. 09. 2007

Dotaz: Jaká je, prosím, hustota vzduchu? (Tomáš)

Odpověď: Hustota suchého vzduchu je za tzv. normálních podmínek (při 0 °C a tlaku 105 Pa) přibližně 1,28 kg·m-3.

(Jakub Jermář)   >>>  

309) Výroba umělých krystalů23. 09. 2007

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na informace o výrobě umělých krystalů. Děkuji (Karla D.)

Odpověď: Za zrodem technik výroby umělých krystalů stojí zřejmě šperkařství a jeho snaha o levnější (ale stejně krásné) alternativy přírodních drahých kamenů. Již v roce 1891 byl ve Francii A. Verneuilem vyroben první umělý korund (rubín). Potřebné chemikálie (v případě rubínů a safírů jde o oxid hlinitý s příslušnou barvicí přísadou) v podobě prášku se smísí a roztaví. Kapky směsi pak dopadají na krystalizační "zárodek" - tedy malý krystalek původního drahého kamene - a krystalují v tenoučkých vrstvách za vzniku rostoucího krystalu. Po dosažení dostatečné velikosti se kámen dále zpracovává (štěpí, brousí... ) Takto se připravují syntetické rubíny, safíry, spinely a poněkud odlišným způsobem - nikoli z taveniny, ale z par metanu redukovaného chemickou reakcí na uhlík - i diamanty. Podstatným prvkem procesu je volba vhodného podkladu, jehož prostorovým uspořádáním je růst umělého krystalu řízen. Je zřejmé, že přirozeně nejvhodnějším podkladem je vzorek příslušného přírodního drahokamu.

Protože dodáním vhodných chemikálií je možné připravit kámen libovolné barvy, používá se postup nejen k výrobě syntetických verzí zmíněných kamenů, ale také k výrobě napodobenin nejrůznějších jiných drahokamů, které se samy uměle připravují nesnadno.

Problémem některých takto připravených kamenů je jednak velké vnitřní pnutí jako důsledek rychlého růstu (kámen nelze zpracovat vcelku, ale musí se nejprve rozštěpit, aby později nedošlo k jeho popraskání; případně je možné vyrábět kameny jen do určité velikosti) a dále "přírůstkové pásky" vzniklé z jednotlivých vrstviček a jiné strukturní vlastnosti, které dovolují odlišit syntetický kámen od přírodního drahokamu. Odborníci v této oblasti ovšem stále zdokonalují technologické postupy, které by vedly k produkci kamenů nerozeznatelných od jejich přírodních protějšků. Například odlišení nejmodernějších syntetických diamantů od přírodních vyžaduje velmi nákladné a složité zkoumání fyzikálních vlastností krystalů, které se vyplatí pouze u nejvzácnějších kamenů určených pro šperkařský trh - pro technologické využití, kam většina uměle připravených kamenů směřuje (rubíny pro lasery, diamantové elektrody v polarografii - chemické analýze, atd.), je informace o "přírodnosti" nepodstatná.

Část informací jsem čerpala z knihy Ruperta Hochleitnera: Drahokamy a šperkové kameny. Nakladatelství Slovart, s.r.o., Praha 1995.

umělý krystal chalkantitu
umělý krystal chalkantitu
(převzato z http://www.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/)

(Hana Böhmová)   >>>  

310) Bílá barva18. 09. 2007

Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, je bílá barva skutečně považována za barvu? Vím, že ji vidíme, přichází-li do oka světlo všech barev, ale je tedy barvou? A černou barvu vidíme, neodráží-li do oka žádné světlo, znamená to, že není barvou? Děkuji (Roman)

Odpověď: Barva je "psychofyziologický vjem zprostředkovaný zrakovým orgánem, kterým lze rozlišit dvě bezstrukturní části zorného pole stejného tvaru a rozměru". Mluvíme-li tedy o barvě, mluvíme o vjemu a bílá barva je tedy barvou stejně tak, jako černá, červená nebo třeba hnědá.

Potřebujeme-li popsat světlo, záření z fyzikálního hlediska, mluvíme o barvě zpravidla jen tehdy, je-li barva (jakožto vjem) spojena s úzkým frekvenčním spektrem - tedy například žlutá barva bývá připisována světlu o vlnových délkách okolo 589 nm (ve vakuu). Je-li světlo tvořeno větším množstvím složek různých frekvencí (což je právě případ bílého světla), mluvíme o jeho spektru a pojem barva používáme jen pro tímto světlem způsobený vjem.

(Jakub Jermář)   >>>