Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
344) Záření vysílačů mobilních sítí
18. 06. 2007
Dotaz: Dobrý den Zajímalo by mne, zda je nebezpečné pohybovat se v těsné blízkosti
okolo vysílacích antén vysílačů, společnosí provozujících mobilní telefonní
sítě (Oskar, T-mobile, atd.) Zda je nebezpečné např. za provozu vylézat na stožáry až na samotný vrchol, kde jsou umístěny antény (kromě rizika hrozícího pádu
apod). Děkuji (L)
Odpověď: Všechny anténní systémy provozované telekomunikačními společnostmi jsou schválené hygienickými stanicemi a splňují podmínky zákona 258 o ochraně veřejného zdraví, ve znění nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. U všech stanic jsou vymezeny prostory, ve kterých by došlo k překročení hygienických limitů a to v provozních řádech (vztahují se k zaměstnancům) a v hygienických výpočtech (vztahují se k ostatním osobám). Při běžně používaných výkonech (desítky wattů) se hranice hygienických limitů v přímém paprsku před anténami zpravidla pohybují v rozmezí 4-6m pro ostatní osoby a řádově v centimetrech pro zaměstnance.
V místech kde se lidé (ostatní osoby) běžně pohybují, jsou hodnoty expozic hluboko pod stanovenými limity a zpravidla dosahují pouze tisíciny těchto hygienických limitů. Úrovně elektromagnetických polí vyzářené vysílači telekomunikačních společností jsou srovnatelné s úrovněmi elektromagnetických polí od televizních a radiových vysílačů.
Z uvedeného vyplývá, že pohyb v blízkosti antén není nebezpečný a to ani v místech, kde mohou být krátkodobě překročeny hygienické limity (referenční hodnoty), protože i tyto limity zahrnují dostatečnou zálohu bezpečnosti od tak zvané prahové hodnoty úrovně záření, při které by se teprve projevil vliv na lidský organismus. Hygienický limit je padesátkrát nižší než tato prahová hodnota. Pokud by se tedy člověk dostal do těsné blízkosti těchto antén, budou překročeny referenční hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 480/2000 Sb., v některých případech může dojít i k překročení nejvyšších přípustných hodnot, ale vzhledem ke zmíněné záloze bezpečnosti limitů, nedojde při používaných výkonech k faktickému ohrožení zdraví.
K otázce lezení na stožáry telekomunikačních společností je nutno zdůraznit, že se jedná o majetek těchto společností. S výjimkou stožárů řešených konstrukčně jako rozhledny, je vstup na tyto stožáry nepovolaným osobám zakázán a jednalo by se o neoprávněné vniknutí na cizí pozemek (do cizího objektu), se všemi právními důsledky.
(Ing. František Bittner, T-Mobile Czech Republic a.s.)
Dotaz: Dobrý den, mám docela zajímavý dotaz. Pokud roztočíme syrové vajíčko, po dvou až
třech otáčkách se rychle zastaví, naopak vařené vejce se točí hodně dlouho. Dá
se tento rozdíl nějak vysvětlit? Předem díky za odpověď. (M. Vozar)
Odpověď: Syrové vajíčko je uvnitř prakticky tekuté, uvařené pak tuhé. Pokud roztočíme uvařené vajíčko, točí se celé vajíčko a brzdí jej akorát tření s podložkou a odpor vzduchu (obojí je relativně malé). Roztočíme-li ale syrové vajíčko, roztáčíme hlavně skořápku a část vnitřku, zbytek vnitřku se - díky tomu že je tekutý a zároveň má setrvačnost - točí pomaleji. Uvnitř vajíčka tedy o sebe třou jednotlivé ruzně rychle rotující části a dochází tak k energetickým ztrátám, což se projeví právě rychlejším poklesem rotace (ztráty jdou na vrub kinetické energie).
Dotaz: Dobrý den, narazil jsem na zajímavou otázku, kterou mi položil kamarád a já
nevědl, jak na ni odpovědět. Proč se za bouřky nesmí zpívat? Děkuji Miroslav
Staněk (Miroslav Staněk)
Odpověď: Z fyzikálního hlediska nemá zpěv žádný vliv na průběh bouřky ani na nebezpečí, která by mohla pěvci při bouřce hrozit.
Dotaz: Dobrý den, měl bych jeden dotaz týkající se spíše chemie, ale s fyzikou to
souvisí stejně dobře. Metr byl dříve definován jako 1 650 763,73 násobek vlnové
délky kryptonu 86 v přechodu mezi dvěma energetickými hladinami 2p10 a 5d5. Při
pohledu do periodické tabulky zjistíme, že nejvýše zaplňovanou hladinou je u
kryptonu 4p a je v ní 6 elektronů. Mohl bych poprosit o objasnění? Děkuji. (Martin Zatloukal)
Odpověď: Krypton má sice orbitaly 5d, ale v základním stavu jsou neobsazené. Při
dodání energie (zde například zahřátím) se elektrony excitují - přecházejí
do vyšších energetických hladin (tedy za vhodných podmínek i do 5d orbitalů)
v závislosti na přijaté energii. Po nějakém čase dochází k "pádu" zpět na
nižší hladinu, což je doprovázeno uvolněním (emisí) nadbytečné energie
například ve formě světla. U kryptonu pozorujeme konkrétně u tohoto přechodu
oranžovo-červenou čáru v emisním spektru, která posloužila jako základ
definice metru.
K tomu poznámka: u kryptonu neexistují v základním stavu žádné "z části
obsazené" orbitaly (to je charakteristické pro vzácné plyny), proto, pokud
bychom uvažovali pouze obsazené orbitaly uváděné v periodických tabulkách,
nemohlo by v rámci nich u kryptonu docházet k VŮBEC ŽÁDNÝM elektronovým
přechodům - nikde není ani místečka, kde by se mohl případný cestující
elektron usídlit. Jedinou možností je právě dodání energie a tím otevření
cesty k energeticky náročnějším a prozatím neobsazeným orbitalům.
Tento anglický odkaz
nabízí již výše zmíněné i mnohé další informace o kryptonu a definici metru.
