Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
345) Roztočená vajíčka
12. 06. 2007
Dotaz: Dobrý den, mám docela zajímavý dotaz. Pokud roztočíme syrové vajíčko, po dvou až
třech otáčkách se rychle zastaví, naopak vařené vejce se točí hodně dlouho. Dá
se tento rozdíl nějak vysvětlit? Předem díky za odpověď. (M. Vozar)
Odpověď: Syrové vajíčko je uvnitř prakticky tekuté, uvařené pak tuhé. Pokud roztočíme uvařené vajíčko, točí se celé vajíčko a brzdí jej akorát tření s podložkou a odpor vzduchu (obojí je relativně malé). Roztočíme-li ale syrové vajíčko, roztáčíme hlavně skořápku a část vnitřku, zbytek vnitřku se - díky tomu že je tekutý a zároveň má setrvačnost - točí pomaleji. Uvnitř vajíčka tedy o sebe třou jednotlivé ruzně rychle rotující části a dochází tak k energetickým ztrátám, což se projeví právě rychlejším poklesem rotace (ztráty jdou na vrub kinetické energie).
Dotaz: Dobrý den, narazil jsem na zajímavou otázku, kterou mi položil kamarád a já
nevědl, jak na ni odpovědět. Proč se za bouřky nesmí zpívat? Děkuji Miroslav
Staněk (Miroslav Staněk)
Odpověď: Z fyzikálního hlediska nemá zpěv žádný vliv na průběh bouřky ani na nebezpečí, která by mohla pěvci při bouřce hrozit.
Dotaz: Dobrý den, měl bych jeden dotaz týkající se spíše chemie, ale s fyzikou to
souvisí stejně dobře. Metr byl dříve definován jako 1 650 763,73 násobek vlnové
délky kryptonu 86 v přechodu mezi dvěma energetickými hladinami 2p10 a 5d5. Při
pohledu do periodické tabulky zjistíme, že nejvýše zaplňovanou hladinou je u
kryptonu 4p a je v ní 6 elektronů. Mohl bych poprosit o objasnění? Děkuji. (Martin Zatloukal)
Odpověď: Krypton má sice orbitaly 5d, ale v základním stavu jsou neobsazené. Při
dodání energie (zde například zahřátím) se elektrony excitují - přecházejí
do vyšších energetických hladin (tedy za vhodných podmínek i do 5d orbitalů)
v závislosti na přijaté energii. Po nějakém čase dochází k "pádu" zpět na
nižší hladinu, což je doprovázeno uvolněním (emisí) nadbytečné energie
například ve formě světla. U kryptonu pozorujeme konkrétně u tohoto přechodu
oranžovo-červenou čáru v emisním spektru, která posloužila jako základ
definice metru.
K tomu poznámka: u kryptonu neexistují v základním stavu žádné "z části
obsazené" orbitaly (to je charakteristické pro vzácné plyny), proto, pokud
bychom uvažovali pouze obsazené orbitaly uváděné v periodických tabulkách,
nemohlo by v rámci nich u kryptonu docházet k VŮBEC ŽÁDNÝM elektronovým
přechodům - nikde není ani místečka, kde by se mohl případný cestující
elektron usídlit. Jedinou možností je právě dodání energie a tím otevření
cesty k energeticky náročnějším a prozatím neobsazeným orbitalům.
Tento anglický odkaz
nabízí již výše zmíněné i mnohé další informace o kryptonu a definici metru.
Dotaz: Měl bych dotaz jestli působí elektricky nabitá tyč na magnet a pokud ano tak
jak děkuji (Marek Wollner)
Odpověď: Elektricky nabitá tyč by působila silou na megnet, pokud bychom s ní pohybovali. Pohybujísí se tyč s elektrickým nábojem je totiž v podstatě totéž, jako elektrický proud tekoucí ve vodiči - v obou případech se jedná o pohyb náboje. A pohybující se náboj okolo sebe vytváří magnetické pole, které samozřejmě bude reagovat s magnetickým polem magnetu. Směr působících sil pak bude záviset na prostorovém rozložení techto magnetických polí, rozhodně ale bude kolmý na pohyb tyče.
