Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
350) Měření hmotnosti vzduchu
04. 06. 2007
Dotaz: Čím se dá zvážit nebo zjistit hmotnost vzduchu kromě fyzikálních tabulek? (Michaela Marková)
Odpověď: Možností je několik, uvěďme proto jen dva příklady. Měřit můžeme třeba tak, že pumpičkou natlakujeme dostatek vzduchu třeba do PET láhve (musíme si k tomu vyrobit vhodný ventilek, např. cykloventilek vsazený do víčka láhve). Takto natlakovanou láhev zvážíme a výsledek si zapíšeme. Potom z láhve upustíme 1 litr vzduchu (dobře se to dělá třeba hadičkou do jiné láhve pod vodou) a takto odlehčenou láhev opět zvážíme. Rozdíl naměřených hmotností je pak hmotností jednolo litru vzduchu za běžného atmosférického tlaku.
Další možností je pak třeba výpočet nebo odhad. Ze školy si pamatujeme, že jeden mol plynu zabírá za běžných podmínek objem 22,4 litru. Vzduch je složen převážně z dusíku (asi 78%) a kyslíku (asi 20%). Jádro atomu dusíku tvoří 7 protonů a obvykle 7 neutronů, molekuku dusíku však tvoří dva atomy, hmotnost jednoho molu dusíku je tedy přibližně 2*(7+7) = 28 gramů. Jádro atomu kyslíku je tvořeno 8 protony a obvykle 8 neutrony, molekulu opět tvoří dva atomy, mol kyslíku tedy váží zhruba 2*(8+8) = 32 gramů. Je-li vzduch směsí hlavně dusíku a kyslíku, bude jeho molární hmotnost kdesi mezi 28 a 32 gramy na mol, vzhledem k většímu zastoupení dusíku asi blíže k těm 28 g/mol, počítejme tedy s 29 g/mol. Jestliže tedy 1 mol má objem 22,4 litru a váží 29 gramů, potom jeden litr musí vážit 22,4 krát méně, tedy přibližně 1,3 gramu (což je v docela dobré shodě s výsledky měření výše popsanou metodou s tlakováním PET láhve).
Dotaz: Dobrý den, rád bych se zeptal, proč se v jednoucím vlaku vytrácí signál na mobilním telefonu? (Arťom)
Odpověď: Odpovědí může být několik. Asi nejpravděpodobnější je, že v dané lokalitě není úplně dobré pokrytí signálem (železniční trasy obecně nejsou v naší republice pokryty tak dobře jako třeba dálnice) a vlak občas chvilku jede nepokrytým územím. Dalším důvodem, proč v některých vlacích je špatný signál, pak je skutečnost, že mnohé vlaky mají z důvodů lepší telepné izolece pokovená okna, takže signál do nich výrazně hůře proniká.
Zajímavý článek a diskuzi na toto téma naleznete například na
Odpověď: Balza je dřevo a její hustota značně závisí na podmínkách, ve kterých daný strom (ochroma lagopus) vyrůstá. Hustota je rovněž ovlivněna vlhkostí dřeva. Hustota balzového dřeva se proto uvádí v intervalu od 60 kg·m-3 do 350 kg·m-3.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli má tradice "tří zmrzlích" meteorologické
opodstatnění? (Barbora Tomanová)
Odpověď: Tři zmrzlíci mají opravdu opodstatnění. Když se podíváte na křivku průměrných denních květnových teplot za nějaké delší období (třeba období třiceti let), tak opravdu je možné nalézt v této době významné snížení teploty. Nemusí to přesně odpovídat dnům, kdy mají Pankrác, Servác a Bonifác svátek, může to být i několik málo dní před tím nebo potom, ale v tomto údobí dochází téměř pravidelně k ochlazení. Jsou roky, kdy se neochladí skoro vůbec nebo jen málo, jsou roky, kdy může toto ochlazení být docela značné. Mluvíme zde o tzv. teplotní singularitě.
Dotaz: Jak dlouho můžeme svítit žárovkou o příkonu 60 W, než spotřebujeme 1 kWh
elektrické energie? (Weronik)
Odpověď: 1 kWh je takové množství energie, které spotřebuje spotřebič o příkonu 1 kW za jednu hodinu. Spotřebič o x-krát menším příkonu pak logicky s týmž množstvím energie vydrží pracovat x-krát déle. 60 W žárovka proto spotřebuje 1 kWh za (1000/60 =) 16,67 h neboli 16 hodin a 40 minut.
