Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
353) Tři zmrzlíci
28. 05. 2007
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli má tradice "tří zmrzlích" meteorologické
opodstatnění? (Barbora Tomanová)
Odpověď: Tři zmrzlíci mají opravdu opodstatnění. Když se podíváte na křivku průměrných denních květnových teplot za nějaké delší období (třeba období třiceti let), tak opravdu je možné nalézt v této době významné snížení teploty. Nemusí to přesně odpovídat dnům, kdy mají Pankrác, Servác a Bonifác svátek, může to být i několik málo dní před tím nebo potom, ale v tomto údobí dochází téměř pravidelně k ochlazení. Jsou roky, kdy se neochladí skoro vůbec nebo jen málo, jsou roky, kdy může toto ochlazení být docela značné. Mluvíme zde o tzv. teplotní singularitě.
Dotaz: Jak dlouho můžeme svítit žárovkou o příkonu 60 W, než spotřebujeme 1 kWh
elektrické energie? (Weronik)
Odpověď: 1 kWh je takové množství energie, které spotřebuje spotřebič o příkonu 1 kW za jednu hodinu. Spotřebič o x-krát menším příkonu pak logicky s týmž množstvím energie vydrží pracovat x-krát déle. 60 W žárovka proto spotřebuje 1 kWh za (1000/60 =) 16,67 h neboli 16 hodin a 40 minut.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, proč vodní ptáci i přes poměrně velkou hustotu svého těla
plavou na hladině jen málo ponořeni pod hladinou? (Michaela)
Odpověď: Obecně ptáci mají velmi lehké tělo díky
pneumatizaci kostí
srůstům kostí
vymizením některých kostí
Vodní ptáci mají nesmáčivé peří, které izoluje pokožku a tvoří mezi pokožkou
a peřím vrstvu vzduchu. Tato vrstva zvyšuje objem těla a zároveň slouží k
termoregulaci. (V Anglii si občas labutě spletly lesklou vozovku s vodní hladinou a snažily se na silnici přistát. Přitom si odřely peří, které tím ztratilo izolační vlastnost. Následně docházelo k úhynu těchto ptáků díky podchlazení a v
některých případech i utopení!)
Na druhou stranu mnozí vodní ptáci, kteří se potápějí, nemají pneumatizované
kosti a před potopením dokáží přitisknout peří těsně k tělu a vypudit tak
většinu vzduchu z oné izolační vrstvy. Tím zvyšují svou měrnou hmotnost.
Dotaz: Dobrý den, jak si mohu vypočítat kolik váží 10 m3 dřeva? V převodních tabulkách jsem neuspěl. Můj odhad je cca. 8 t.Jsem na omylu? Díky za radu. VM (V.Machálek)
Odpověď: Hustota (a tedy i hmotnost určitého objemu) dřeva velmi závisí na jeho vlhkosti. Jiří Souček ve svém článku na serveru BIOM (první odkaz pod článkem) uvádí hmotnost syrového dřeva v rozmezí od 800 kg·m-3 (smrk, borovice) do 1100 kg·m-3 (švestka, habr), po vysušení na 13% vlhkost však je to už jenom od 480 kg·m-3 (smrk, borovice) do 800 kg·m-3 (švestka, habr). Deset krychlových metrů dřeva tak klidně může vážit 4,8 tuny v případě relativně suchého smrkového dřeva, ale také 11 tun u syrového dřeva z habru.
Více se o dřevě a jeho hustotě dozvíte například na
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak funguje ultrazvukový zvlhčovač. Děkuji. (Kamil)
Odpověď: Ultrazvukový zvlhčovač obsahuje piezoreproduktor, což je součástka, jejíž membrána či povrch se prohne, když na ni přivedene napětí. Reaguje přitom na změny napětí velmi rychle. Když tedy na piezoreproduktor budeme přivádět proměnný signál o frekvenci řádově desítek kHz a zanoříme-li ji takto do vody, bude ve vodě vibrovat s touto frekvencí. To by mělo vést ke vzniku mikroskopických vodních kapiček (o poloměru několika mikrometrů), které vytvářejí mlhu. Tuto mlhu - aerosol - pak ventilační zařízení vyfukuje z přístroje ven.
