Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
355) Ponor vodních ptáků
23. 05. 2007
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, proč vodní ptáci i přes poměrně velkou hustotu svého těla
plavou na hladině jen málo ponořeni pod hladinou? (Michaela)
Odpověď: Obecně ptáci mají velmi lehké tělo díky
pneumatizaci kostí
srůstům kostí
vymizením některých kostí
Vodní ptáci mají nesmáčivé peří, které izoluje pokožku a tvoří mezi pokožkou
a peřím vrstvu vzduchu. Tato vrstva zvyšuje objem těla a zároveň slouží k
termoregulaci. (V Anglii si občas labutě spletly lesklou vozovku s vodní hladinou a snažily se na silnici přistát. Přitom si odřely peří, které tím ztratilo izolační vlastnost. Následně docházelo k úhynu těchto ptáků díky podchlazení a v
některých případech i utopení!)
Na druhou stranu mnozí vodní ptáci, kteří se potápějí, nemají pneumatizované
kosti a před potopením dokáží přitisknout peří těsně k tělu a vypudit tak
většinu vzduchu z oné izolační vrstvy. Tím zvyšují svou měrnou hmotnost.
Dotaz: Dobrý den, jak si mohu vypočítat kolik váží 10 m3 dřeva? V převodních tabulkách jsem neuspěl. Můj odhad je cca. 8 t.Jsem na omylu? Díky za radu. VM (V.Machálek)
Odpověď: Hustota (a tedy i hmotnost určitého objemu) dřeva velmi závisí na jeho vlhkosti. Jiří Souček ve svém článku na serveru BIOM (první odkaz pod článkem) uvádí hmotnost syrového dřeva v rozmezí od 800 kg·m-3 (smrk, borovice) do 1100 kg·m-3 (švestka, habr), po vysušení na 13% vlhkost však je to už jenom od 480 kg·m-3 (smrk, borovice) do 800 kg·m-3 (švestka, habr). Deset krychlových metrů dřeva tak klidně může vážit 4,8 tuny v případě relativně suchého smrkového dřeva, ale také 11 tun u syrového dřeva z habru.
Více se o dřevě a jeho hustotě dozvíte například na
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak funguje ultrazvukový zvlhčovač. Děkuji. (Kamil)
Odpověď: Ultrazvukový zvlhčovač obsahuje piezoreproduktor, což je součástka, jejíž membrána či povrch se prohne, když na ni přivedene napětí. Reaguje přitom na změny napětí velmi rychle. Když tedy na piezoreproduktor budeme přivádět proměnný signál o frekvenci řádově desítek kHz a zanoříme-li ji takto do vody, bude ve vodě vibrovat s touto frekvencí. To by mělo vést ke vzniku mikroskopických vodních kapiček (o poloměru několika mikrometrů), které vytvářejí mlhu. Tuto mlhu - aerosol - pak ventilační zařízení vyfukuje z přístroje ven.
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat (když se pořád mluví o bionaftě , resp. o
biopalivech) na odhad, kolik cca ha pole je třeba v ČR osázet řepkou, aby zde na
toto palivo mohlo běžné auto jezdit jeden rok ( spotřeba 8 l/100km, najede 10tis
km, tj. 800l /yr bionafty) ? Prostě, jaké je třeba pole na uživení jednoho auta?
Dík, P. (Honza)
Odpověď: Odhad lze z dostupných údajů provést několika způsoby. Podle informací dostupných na webu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělsé univerzity (http://max.af.czu.cz/~miki/biodiesel/mero.ppt ) lze z jednoho hektaru řepkou osetého pole získat necelých 47 GJ energie, na její vypěstování však necelých 18 GJ spotřebujete, celkový energetický výnos z jednoho hektaru tedy je okolo 29 GJ. Má-li naše modelové auto spotřebu 800 litrů nafty za rok, potom při výhřevnosti nafty 42 MJ/kg a hustotě 0,85 kg/litr spotřebuje přibližně oněch 29 GJ energie. Lze tedy předpokládat, že na "uživení" jednoho automobilu je potřeba přibližně jeden hektar řepkového pole.
V časopise BIO (6/2006, strana 4) inženýrka Jana Kotoučková uvádí, že "jeden hektar řepky znamená
produkci asi 1,2 tuny oleje, což pro průměrného řidiče osobního auta odpovídá ujetí kolem 20 000 km.". Neuvádí však, kolik paliva je spotřebováno při produkci řepkového oleje. Řádová shoda s naší předchozím odhadem/výpočtem však naznačuje, že těmto číslů lze alespoň přibližně věřit.
Dotaz: Dobrý den, může být nafta (vzhledem k velikosti molekul) v plynném skupenství? (Petr)
Odpověď: V plynném skupenství může být teoreticky, za vhodných podmínek, každá
chemická látka, bez ohledu na velikost molekul - ta pouze ovlivňuje teplotu
varu látky. I nafta, jako směs pevných a kapalných organických látek, může
být teoreticky za dostatečně vysoké teploty v plynném skupenství. Problém je
ovšem v teplotní nestálosti mnoha organických sloučenin - často se stává, že
příslušnou látku nelze převést do plynného skupenství, protože se ještě
před dosažením teploty varu rozloží. Pokud opravdu potřebujeme plynné
skupenství (například při frakční destilaci ropy), pomáháme si závislostí
teploty varu na tlaku. Snížením tlaku můžeme snížit teplotu varu až do
oblasti, kde už tepelný rozklad nehrozí.
Pokud vás zajímá spíše vypařování z volného povrchu kapaliny za normální
teploty, samozřejmě každá kapalina má svou tenzi par (tj. jakoby
koncentraci molekul v plynném skupenství nad povrchem), ať už jakkoli
nízkou, a stejně tak i nafta, resp. (protože jde o směs) každá její složka.
Jednoduchým důkazem toho, že se nafta z povrchu vypařuje, je její zápach
(kdyby se vám nemohla dostat na nosní sliznici, necítil byste ji). V
porovnání s kratšími uhlovodíky (menší molekuly) je tenze par nafty
relativně nízká:
motorová nafta méně než 100 Pa (podobně jako slunečnicový olej),
technický benzín 17 200 Pa (menší molekuly),
voda 2 300 Pa (velmi malé molekuly, ale velká polarita).
Vedle velikosti molekuly se uplatňuje také vliv mezimolekulových interakcí,
které brání molekule vytrhnout se z kapaliny pryč do plynné fáze. Čím větší
polarita látky, čím nabitější skupiny obsahuje, tím silnější interakce má s
okolím a tím nižší je tenze její páry. Látky s vysokou polaritou - látky
iontové (soli), byť i s velmi malými molekulami, se vyskytují za normálních
podmínek v pevném skupenství a tenzi par mají zanedbatelnou.
