Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
380) Inerciální a neinerciální soustavy
15. 04. 2007
Dotaz: Moc bych prosila o vysvětlení inerciálních a neinercíálních soustav. Děkuji
předem za odpověď (Kláárísek)
Odpověď: Slovo inerciální vychází z latinského iners, intertis = nečinný. Ve fyzice se pak používá ve smyslu setrvačnosti. Jako inerciální soustavu označujeme každou soustavu, kde není narušena setrvačnost, a tedy když na těleso nepůsobí síla, tak těleso buď stojí (setrvává v klidu) nebo se rovnoměrně přímočaře pohybuje. Všechny ostatní soustavy - tedy takové soustavy, kde těleso má nějaké zrychlení, aniž by na něj působila nějaká síla - označujeme jako neinerciální.
Bližší a rozsáhlejší vysvětlení naleznete například na:
Dotaz: Nazdar,mě by zajímalo,zda-li je možno hasiti požár ohně horkou vodou,či ne...
Děkuji za odpověď :-) (Velitel UPA)
Odpověď: Při hašení požáru jde především o to, abychom ochladili hořící předmět pod teplotu hoření, tedy pod takovou nejnižší teplotu, při které ještě látka samovolně hoří. Druhým pomáhajícím jevem je zabránění přístupu vzduchu (kyslíku) k hořícímu předmětu - pokryjeme-li jeho povrch nějakou vrstvou, třeba vrstvičkou vody, nemůže se již k němu dostat kyslík a tedy nemůže hořet. Obou těchto jevů lze dosáhnout studenou i teplou vodou, teplá voda však o trochu méně těleso ochladí (avšak díky své obrovské tepelné kapacitě a obrovskému měrnénu skupenskému teplu varu/vypařování ochlazuje i tak velmi dobře) a o něco dříve se vypaří. Mohl-li bych si tedy vybrat, hasil bych raději vodou studenou. Přesto ale i horká voda hasí běžný oheň (hořící dřevo, papírm ...) velmi dobře.
Dotaz: V tělese hustotou se blížícímu černé díře, je hustota řádově lišící se normálním
jevům v přírodě, ovšem teplota by se měla dle své definice (pohyb částic) blížit
0 K. Je tato úvaha správná ? (DaveM)
Odpověď: Pokud budeme brát hustotu jako hmotnost černé díry dělenou objemem koule definované Schwarzschildovým poloměrem (neboli hranicí bude horizont událostí), což je asi jediný rozumný způsob, jak černé díře hustotu přiřadit, tak možná mnohé překvapí, že hustota černé díry nemusí být nikterak závratná, záleží na její hmotnosti. Pokud by hmotnost černé díry odpovídala hmotnosti Země (tedy okolo 5,97·1024kg), bude její Schwarzschildův poloměr pouhých 9 milimetrů a hustota tedy okolo 2·1030kg·m-3. Pro supermasivní černou díru s hmotností odpovídající sto miliónům hmotností Slunce (a takové se v jádrech galaxií mohou vyskytovat), však její hustota vychází pouhých 1850 kg·m-3, což je pro nás celkem běžná hodnota, na kterou jsme na Zemi zvyklí. Větší černé díry by pak byly ještě řidší.
Rovněž můžeme černé díře přiřadit teplotu (tzv. Beckensteinovu-Hawkingovu teplotu), opět to ale nebude úplně totéž, co považujeme za teplotu u normálních těles. Tato teplota souvisí s vypařováním černých děr a pro většinu černých děr (včetně obou výše zmíněných příkladů) vychází velice blízko absolutní nuly.
Abych ale odpověděl na původní dotaz - když budeme těleso stlačovat (zvětšovat hustotu), bude se zahřívat, jeho teplota tedy poroste. Kdybychom jej stlačili příliš, můžeme z něj teoreticky vytvořit černou díru, pak ale budou mít s ní spojené veličiny jako hustota či teplota trochu jiný význam.
Dotaz: Kolik stupňů Celsia je na povrchu Slunce. (Jiří Horák)
Odpověď: Teplota viditelného povrchu Slunce je okolo 5778 K (tedy zhruba 5,5 tisíce stupňů Celsia), ve slunečních skvrnách pak okolo 4300 K (zhruba 4 tisíce stupňů Celsia).
Nad viditelným povrchem Slunce se nachází ještě koróna s teplotou až okolo dvou miliónů stupňů, je však velmi řídká. Rovněž ve středu Slunce je teplota velmi vysoká, až 15 miliónů stupňů. Pro nás a život na Zemi je však nejvýznamnější teplota (a záření) viditelného povrchu Slunce.
Dotaz: Jak je možné usmažit hranolky na cínové pánvi? (denda)
Odpověď: Údajně by se hranolky měly smažit či fritovat při teplotě oleje okolo 180 °C, teplota tání cínu je 231,9° C, teoreticky tedy něco takového možné je. V praxi si to ale neumím moc dobře představit, zajistit, aby se pánev nikde nezahřála více a neroztekla se nám, by bylo asi technicky značně náročné. Jinak ze zdravotního hlediska je cín prakticky nezávadný a je možné jej v potravinářství používat.
