Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
393) Zatmění Slunce družicí
02. 04. 2007
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jaký by musela mít geostacionární družice ve tvaru koule
průměr, aby způsobila úplné zatmění Slunce? Předem děkuji za odpověď Martin (Martin)
Odpověď: Pokud si situaci okolo zatmění Slunce družicí rozkreslíte, snadno naleznete dva podobné rovnoramenné trojúhleníky se společným vrcholem v místě, kde na zemském povrchu je pozorovatelné zatmění Slunce. zatímco jeden z těchto trojúhleníků bude mít základnu v průměru Slunce, druhý ji bude mít v průměru družice. Jelikož známe střední vzdálenost Země-Slunce (lS = 149,6·106 km) a výšku družice na povrchem Země (hD = 3,585·104 km), známe tedy poměr výšek obou rovnoramenných trojúhelníků. Jejich základny tedy musí být ve stejném poměru (neboť trojúhelníky jsou podobné). Ze znalosti průměru Slunce (dS = 1,392·106 km) pak snadno spočteme požadovaný průměr družice, který pak vychází zhruba 334 kilometrů.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Moc mě zajímá do jaké největší vzdálenosti (=jaký nejvzdálenější objekt) můžeme
vidět pouhým okem? Děkuji, protože mě vůbec nenapadá kde a jak to zjistit. (Dan)
Odpověď: Jako nejvzdálenější objekt viditelný ze Země pouhým okem se obvykle považuje galaxie M 31 zvaná Velká galaxie v Andromedě (ve starší literatuře bývá často označována jako Velká mlhovina v Andromedě). Jde o spirální galaxii vzdálenou mezi 2,5 až 3 milóny světelných let (udávané hodnoty se značně liší), kterou můžeme na noční obloze najít v souhvězdí Andromedy (And).
Copyright: Robert Gendler (robgendlerastropics.com)
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Co lze vidět na měsíční obloze častěji - Slunce nebo Zemi? (piranka)
Odpověď: Záleží odkud z měsíčního povrchu se díváte. Na tzv. přivrácené straně Měsíce, která je stále natočená ku Zemi, je Země vidět stále a Slunce vychází a zachází s periodou délky 29 dní a 12 hodin (této periodě se říká "synodický měsíc" a trvá přesněji 29d 12h 44min 2,8s). Na tzv. odvrácené straně Měsíce není Země vidět nikdy a Slunce vidět je, opět s periodou synodického měsíce.
Existují však celkem rozsáhlé oblasti na rozhraní přivrácené a odvrácené strany, kde Země občas vidět je a občas není. To se opakuje s periodou přibližně 27 dní a 13 hodin (přesněji 27d 13h 18min 33,1s, perioda se nazává "anomalistický měsíc"). Podle polohy v oblasti mezi vždypřivrácenou a vždy odvrácenou stranou Měsíce (tj. zda jsme blíže k jedné či druhé straně) je pak Země vidět různě dlouho nebo se ani celá nevynoří nad obzor.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Ahojky, chtěla bych s zeptat kde lze ve vesmíru naměřit teplotu -286 stupňů
Celsia? Důležité předem děkuji za odpověď (Hanka)
Odpověď: Teplotu nižší než -273,15 °C (neboli 0 K) není možné dosáhnout. Nemůže tedy být naměřena (správně fungujícími přístroji) ani nikde ve vesmíru.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Dobrý den! Co by se stalo se Zemí jako vesmírným tělesem, kdyby se Slunce náhle
změnilo na černou díru o stejné hmotnosti? Děkuji moc za odpoved Denisa (Denisa)
Odpověď: Jestliže by ta černá díra nijak výrazně nerotovala a pokud odmyslíme skutečnost, že by Země začala chladnout (nebyla by již zahřívána slunečními paprsky), tak by se nestalo nic. Země by obíhala okolo černé díry, a to stejně rychle a stejně daleko, jako nyní obíhá okolo Slunce.
Oběh Země okolo Slunce je prakticky předurčen gravitačním působením Slunce - a to závisí jen na jeho hmotnosti (při předpokladu kulové symetrie Slunce, který je prakticky téměř splněn). Pokud tedy Slunce nahradíme jiným kulově symetrickým stejně hmotným (ikdyž třeba jinak velkým) objektem, na gravitačním působení se nic nezmění a nezmění se tedy ani obíhání Země okolo Slunce/objektu.
Situace by se poněkud výrazně zkomplikovala, kdyby ale ona černá díra (či jiný objekt) rychleji rotovala. Pak by jednak došlo k porušení kulové symetrie, krom toho by zde ještě nastával tzv. "frame dragging", což si lze představit jako strhávání (vynucování rotace) časoprostoru rotující černou dírou.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
