Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
394) Nejvzdálenější okem viditelný objekt
02. 04. 2007
Dotaz: Moc mě zajímá do jaké největší vzdálenosti (=jaký nejvzdálenější objekt) můžeme
vidět pouhým okem? Děkuji, protože mě vůbec nenapadá kde a jak to zjistit. (Dan)
Odpověď: Jako nejvzdálenější objekt viditelný ze Země pouhým okem se obvykle považuje galaxie M 31 zvaná Velká galaxie v Andromedě (ve starší literatuře bývá často označována jako Velká mlhovina v Andromedě). Jde o spirální galaxii vzdálenou mezi 2,5 až 3 milóny světelných let (udávané hodnoty se značně liší), kterou můžeme na noční obloze najít v souhvězdí Andromedy (And).
Copyright: Robert Gendler (robgendlerastropics.com)
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Co lze vidět na měsíční obloze častěji - Slunce nebo Zemi? (piranka)
Odpověď: Záleží odkud z měsíčního povrchu se díváte. Na tzv. přivrácené straně Měsíce, která je stále natočená ku Zemi, je Země vidět stále a Slunce vychází a zachází s periodou délky 29 dní a 12 hodin (této periodě se říká "synodický měsíc" a trvá přesněji 29d 12h 44min 2,8s). Na tzv. odvrácené straně Měsíce není Země vidět nikdy a Slunce vidět je, opět s periodou synodického měsíce.
Existují však celkem rozsáhlé oblasti na rozhraní přivrácené a odvrácené strany, kde Země občas vidět je a občas není. To se opakuje s periodou přibližně 27 dní a 13 hodin (přesněji 27d 13h 18min 33,1s, perioda se nazává "anomalistický měsíc"). Podle polohy v oblasti mezi vždypřivrácenou a vždy odvrácenou stranou Měsíce (tj. zda jsme blíže k jedné či druhé straně) je pak Země vidět různě dlouho nebo se ani celá nevynoří nad obzor.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Ahojky, chtěla bych s zeptat kde lze ve vesmíru naměřit teplotu -286 stupňů
Celsia? Důležité předem děkuji za odpověď (Hanka)
Odpověď: Teplotu nižší než -273,15 °C (neboli 0 K) není možné dosáhnout. Nemůže tedy být naměřena (správně fungujícími přístroji) ani nikde ve vesmíru.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Dobrý den! Co by se stalo se Zemí jako vesmírným tělesem, kdyby se Slunce náhle
změnilo na černou díru o stejné hmotnosti? Děkuji moc za odpoved Denisa (Denisa)
Odpověď: Jestliže by ta černá díra nijak výrazně nerotovala a pokud odmyslíme skutečnost, že by Země začala chladnout (nebyla by již zahřívána slunečními paprsky), tak by se nestalo nic. Země by obíhala okolo černé díry, a to stejně rychle a stejně daleko, jako nyní obíhá okolo Slunce.
Oběh Země okolo Slunce je prakticky předurčen gravitačním působením Slunce - a to závisí jen na jeho hmotnosti (při předpokladu kulové symetrie Slunce, který je prakticky téměř splněn). Pokud tedy Slunce nahradíme jiným kulově symetrickým stejně hmotným (ikdyž třeba jinak velkým) objektem, na gravitačním působení se nic nezmění a nezmění se tedy ani obíhání Země okolo Slunce/objektu.
Situace by se poněkud výrazně zkomplikovala, kdyby ale ona černá díra (či jiný objekt) rychleji rotovala. Pak by jednak došlo k porušení kulové symetrie, krom toho by zde ještě nastával tzv. "frame dragging", což si lze představit jako strhávání (vynucování rotace) časoprostoru rotující černou dírou.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Dobrý den chci se vás zeptat, když je družice geostacionární, tak to znamená, že
kolem Země neobíhá nebo obíha, a za jakou dobu? Děkuji Michal. (Michal Čurda)
Odpověď: Geostacionární družice je taková družice, která, postaví-li se pozorovatel na rovníku přesně pod ní, bude stabilně viset zhruba 36 tisíc kilometrů nad jeho hlavou. Z pohledu pozorovatele na Zemi se tedy družice nehýbá, neobíhá. Podíváme-li se ale na celou situaci z vesmíru (jako naši vztažnou soustavu vezmeme systém okolních hvězd), zjistíme, že družice krouží okolo Země, a to stejně rychle, jako se Země otáčí okolo své osy (takže se otáčí okolo zemské osy i onen na rovníku stojící pozorovatel, nad jehož hlavou se družice stále nachází). Jedno otočení se okolo Zemské osy přitom trvá Zemi, pozorovateli i družici stejně, a sice 23 hodin, 56 minut a necelých 5 sekund.
Poznámka: Někoho možná zarazí, že jedno otočení Země okolo své osy netrvá přesně 24 hodin, ale o necelé 4 minuty méně... jak je tedy možné, že v běžném životě počítáme s 24 hodinami a neprojevují se nikde viditelně žádné chyby? Odpověď je jednoduchá, pro běžný život na Zemi je spíše než pohyb vůči hvězdám důležitý pohyb vůči Slunci. Zde se však ona rotace kombinuje ještě s každoročním oběhem Země okolo Slunce a právě tato kombinace obou jevů dohromady tvoří 24hodinový den, tak jak jej známe z běžného života.
