Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
395) Slunce a Země na měsíční obloze
02. 04. 2007
Dotaz: Co lze vidět na měsíční obloze častěji - Slunce nebo Zemi? (piranka)
Odpověď: Záleží odkud z měsíčního povrchu se díváte. Na tzv. přivrácené straně Měsíce, která je stále natočená ku Zemi, je Země vidět stále a Slunce vychází a zachází s periodou délky 29 dní a 12 hodin (této periodě se říká "synodický měsíc" a trvá přesněji 29d 12h 44min 2,8s). Na tzv. odvrácené straně Měsíce není Země vidět nikdy a Slunce vidět je, opět s periodou synodického měsíce.
Existují však celkem rozsáhlé oblasti na rozhraní přivrácené a odvrácené strany, kde Země občas vidět je a občas není. To se opakuje s periodou přibližně 27 dní a 13 hodin (přesněji 27d 13h 18min 33,1s, perioda se nazává "anomalistický měsíc"). Podle polohy v oblasti mezi vždypřivrácenou a vždy odvrácenou stranou Měsíce (tj. zda jsme blíže k jedné či druhé straně) je pak Země vidět různě dlouho nebo se ani celá nevynoří nad obzor.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Ahojky, chtěla bych s zeptat kde lze ve vesmíru naměřit teplotu -286 stupňů
Celsia? Důležité předem děkuji za odpověď (Hanka)
Odpověď: Teplotu nižší než -273,15 °C (neboli 0 K) není možné dosáhnout. Nemůže tedy být naměřena (správně fungujícími přístroji) ani nikde ve vesmíru.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Dobrý den! Co by se stalo se Zemí jako vesmírným tělesem, kdyby se Slunce náhle
změnilo na černou díru o stejné hmotnosti? Děkuji moc za odpoved Denisa (Denisa)
Odpověď: Jestliže by ta černá díra nijak výrazně nerotovala a pokud odmyslíme skutečnost, že by Země začala chladnout (nebyla by již zahřívána slunečními paprsky), tak by se nestalo nic. Země by obíhala okolo černé díry, a to stejně rychle a stejně daleko, jako nyní obíhá okolo Slunce.
Oběh Země okolo Slunce je prakticky předurčen gravitačním působením Slunce - a to závisí jen na jeho hmotnosti (při předpokladu kulové symetrie Slunce, který je prakticky téměř splněn). Pokud tedy Slunce nahradíme jiným kulově symetrickým stejně hmotným (ikdyž třeba jinak velkým) objektem, na gravitačním působení se nic nezmění a nezmění se tedy ani obíhání Země okolo Slunce/objektu.
Situace by se poněkud výrazně zkomplikovala, kdyby ale ona černá díra (či jiný objekt) rychleji rotovala. Pak by jednak došlo k porušení kulové symetrie, krom toho by zde ještě nastával tzv. "frame dragging", což si lze představit jako strhávání (vynucování rotace) časoprostoru rotující černou dírou.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Dobrý den chci se vás zeptat, když je družice geostacionární, tak to znamená, že
kolem Země neobíhá nebo obíha, a za jakou dobu? Děkuji Michal. (Michal Čurda)
Odpověď: Geostacionární družice je taková družice, která, postaví-li se pozorovatel na rovníku přesně pod ní, bude stabilně viset zhruba 36 tisíc kilometrů nad jeho hlavou. Z pohledu pozorovatele na Zemi se tedy družice nehýbá, neobíhá. Podíváme-li se ale na celou situaci z vesmíru (jako naši vztažnou soustavu vezmeme systém okolních hvězd), zjistíme, že družice krouží okolo Země, a to stejně rychle, jako se Země otáčí okolo své osy (takže se otáčí okolo zemské osy i onen na rovníku stojící pozorovatel, nad jehož hlavou se družice stále nachází). Jedno otočení se okolo Zemské osy přitom trvá Zemi, pozorovateli i družici stejně, a sice 23 hodin, 56 minut a necelých 5 sekund.
Poznámka: Někoho možná zarazí, že jedno otočení Země okolo své osy netrvá přesně 24 hodin, ale o necelé 4 minuty méně... jak je tedy možné, že v běžném životě počítáme s 24 hodinami a neprojevují se nikde viditelně žádné chyby? Odpověď je jednoduchá, pro běžný život na Zemi je spíše než pohyb vůči hvězdám důležitý pohyb vůči Slunci. Zde se však ona rotace kombinuje ještě s každoročním oběhem Země okolo Slunce a právě tato kombinace obou jevů dohromady tvoří 24hodinový den, tak jak jej známe z běžného života.
Dotaz: Dobrý den,chtěl bych se zeptat jaké jsou nejčatější výbušné a nejjednodušší
látky.Předem děkuji za odpověď (Filip M.)
Odpověď: Podle klasifikace nebezpečných látek (zákon 356/2003 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích) jsou jako výbušné označovány ty látky, které: "mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nichž dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě". Označují se písmenem "E" (explosive) a piktogramem znázorňujícím vybuchující předmět:
Z chemického hlediska jde především o následujícíc skupiny látek:
nitroderiváty benzenu a jeho derivátů (fenolu, anilinu, toluenu) - například kyselina pikrová, trinitrotoluen (TNT)
organické nitráty, tj. estery organických alkoholů a kyseliny dusičné - například nitrocelulosa, nitroglycerin, Pentrit
organické peroxidy - například HMTD
azidy těžkých kovů - například azid olovnatý
Ze strukturního hlediska jde většinou o látky poměrně jednoduché, zcela nejjednoduššími jsou zřejmě azidy těžkých kovů - soli kyseliny azidovodíkové (HN3) a kationtů olovnatých, stříbrných a dalších.
Podle použití a účinku můžeme opět rozlišit několik skupin výbušných látek. Mezi nejvýznamnější patří třaskaviny a trhaviny.
Třaskaviny jsou látky nestabilní, které vybuchují již při velmi jemném podnětu, například při otřesu - jsou proto velice nebezpečné. Používají se v malém množství k vyvolání výbuchu samotné trhaviny. Průmyslově používané jsou například azidy těžkých kovů, fulminát rtuťnatý a organické peroxidy.
Trhaviny jsou látky poměrně stabilní, které ale po iniciaci vhodným podnětem (například výbuchem třaskaviny) vybuchují s obrovskou detonační silou. Průmyslově používány jsou zejména nitrolátky (hexogen, TNT) a organické nitráty (Pentrit, dynamit).
V průmyslu i vojenství se samozřejmě používají nejen čisté výbušné látky, ale též jejich směsi, které mají požadované účinky.
