Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
398) Geostacionární družice
02. 04. 2007
Dotaz: Dobrý den chci se vás zeptat, když je družice geostacionární, tak to znamená, že
kolem Země neobíhá nebo obíha, a za jakou dobu? Děkuji Michal. (Michal Čurda)
Odpověď: Geostacionární družice je taková družice, která, postaví-li se pozorovatel na rovníku přesně pod ní, bude stabilně viset zhruba 36 tisíc kilometrů nad jeho hlavou. Z pohledu pozorovatele na Zemi se tedy družice nehýbá, neobíhá. Podíváme-li se ale na celou situaci z vesmíru (jako naši vztažnou soustavu vezmeme systém okolních hvězd), zjistíme, že družice krouží okolo Země, a to stejně rychle, jako se Země otáčí okolo své osy (takže se otáčí okolo zemské osy i onen na rovníku stojící pozorovatel, nad jehož hlavou se družice stále nachází). Jedno otočení se okolo Zemské osy přitom trvá Zemi, pozorovateli i družici stejně, a sice 23 hodin, 56 minut a necelých 5 sekund.
Poznámka: Někoho možná zarazí, že jedno otočení Země okolo své osy netrvá přesně 24 hodin, ale o necelé 4 minuty méně... jak je tedy možné, že v běžném životě počítáme s 24 hodinami a neprojevují se nikde viditelně žádné chyby? Odpověď je jednoduchá, pro běžný život na Zemi je spíše než pohyb vůči hvězdám důležitý pohyb vůči Slunci. Zde se však ona rotace kombinuje ještě s každoročním oběhem Země okolo Slunce a právě tato kombinace obou jevů dohromady tvoří 24hodinový den, tak jak jej známe z běžného života.
Dotaz: Dobrý den,chtěl bych se zeptat jaké jsou nejčatější výbušné a nejjednodušší
látky.Předem děkuji za odpověď (Filip M.)
Odpověď: Podle klasifikace nebezpečných látek (zákon 356/2003 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích) jsou jako výbušné označovány ty látky, které: "mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nichž dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě". Označují se písmenem "E" (explosive) a piktogramem znázorňujícím vybuchující předmět:
Z chemického hlediska jde především o následujícíc skupiny látek:
nitroderiváty benzenu a jeho derivátů (fenolu, anilinu, toluenu) - například kyselina pikrová, trinitrotoluen (TNT)
organické nitráty, tj. estery organických alkoholů a kyseliny dusičné - například nitrocelulosa, nitroglycerin, Pentrit
organické peroxidy - například HMTD
azidy těžkých kovů - například azid olovnatý
Ze strukturního hlediska jde většinou o látky poměrně jednoduché, zcela nejjednoduššími jsou zřejmě azidy těžkých kovů - soli kyseliny azidovodíkové (HN3) a kationtů olovnatých, stříbrných a dalších.
Podle použití a účinku můžeme opět rozlišit několik skupin výbušných látek. Mezi nejvýznamnější patří třaskaviny a trhaviny.
Třaskaviny jsou látky nestabilní, které vybuchují již při velmi jemném podnětu, například při otřesu - jsou proto velice nebezpečné. Používají se v malém množství k vyvolání výbuchu samotné trhaviny. Průmyslově používané jsou například azidy těžkých kovů, fulminát rtuťnatý a organické peroxidy.
Trhaviny jsou látky poměrně stabilní, které ale po iniciaci vhodným podnětem (například výbuchem třaskaviny) vybuchují s obrovskou detonační silou. Průmyslově používány jsou zejména nitrolátky (hexogen, TNT) a organické nitráty (Pentrit, dynamit).
V průmyslu i vojenství se samozřejmě používají nejen čisté výbušné látky, ale též jejich směsi, které mají požadované účinky.
Dotaz: Dobrý den, zajímá mě, do jaké maximální výšky může vyletět horkovzdušný balón,
děkuji (Michal Š.)
Odpověď: Výškový rekord v letu s horkovzdušným balónem s lidskou posádkou v současné době patrně stále ještě drží indický milionář Vijaypat Singhania, kterému se v roce 2005 podařilo překonat hranici 21 kilometrů. Balón byl údajně 49 metrů vysoký a disponoval 18 tryskami plynových hořáků.
Dotaz: Pokud by naše Země obíhala okolo nějaké obří hvězdy např. ve vzdálenosti 10
světelných roků a tato hvězda by náhle vybuchla, došlo by téměř okamžitě ke
změně gravitačního těžiště pro oběžnou dráhu naší Země. Světlo by nás o této
explozi informovalo až za 10 let, takže bychom byli 10 let "v klidu" před bouří,
ale co gravitace? Letěli bychom i se Zemí ještě 10 roků po stále stejné dráze, jako by se vůbec nic nestalo? To mi připadá dost podivné, aby nás "přitahoval" střed gravitace, který by přitom už neexistoval a byl již zcela jinde! Zeměkoule, která si to poslušně šlape kolem neexistujícího gravitačního centra 10 let - šíří se gravitační vlny také rychlostí světla, aby sebou naše Země začala "cukat" až 10 let po explozi hvězdy? (Laik)
Odpověď: Odpověď je třeba rozdělit na dvě části. Především v okamžiku, kdy vybouchne hvězda, nic nikam nezmizí, jenom dojde k prostorovému přeuspořádíní hmoty. Podstatné ale je, že bez zásahu z venku nedojde ke změně polohy těžiště.
Váš dotaz ale chápu spíže tak, co by se stalo, kdyby ta hvězda zmizela nebo ji někdo zásahem z venku vychýlil ze své dráhy. Pak by skutečně trvalo oněch 10 let, než by na to začala obíhají planeta reagovat - rozruch v gravitačním poli se (s trochou zjednodušení) šíří prakticky stejně jako světlo.
Dotaz: Jaká je vzdálenost Slunce od Země? (Štěpánka Velebilová)
Odpověď: Vzdálenost Země-Slunce se v půběhu roku mění, neboť Země okolo Slunce obíhá po mírně eliptické dráze. Nejblíže je Země Slunci (říkáme, že je v přísluní, jinak též v perihélu či perihelu) každoročně okolo 4. ledna, v tu dobu jsme od Slunce vzdáleni okolo 147 miliónů kilometrů. Když jsme Slunci naopak nejdále (jsme v tzv. odsluní, aféliu, afelu), jsme vzdáleni přes 152 miliónů kilometrů.
Povšimněme si ještě, že roční období na Zemi jsou určeny sklonem Zemské osy a nikoli vzdáleností od Slunce. Na severní polokouli je zima v době, kdy je Země Slunci nejblíže.
