Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
41) Ohřívání pily
18. 03. 2011
Dotaz: Proč se při řezání dřeva zahřívá pila více než dřevo? (Týna)
Odpověď: Dobrý den. Na ohřátí látky spotřebujeme určité množství tepla, než
jeho jednotková hmotnost zvýší svoji teplotu o 1 kelvin. Různé látky o
stejné hmotnosti spotřebují na ohřátí o 1 kelvin různé množství
tepla. Říkáme, že mají různou (měrnou) tepelnou kapacitu (lze najít v
tabulkách). Ta závisí na okolních podmínkách, jako je teplota látky,
vlhkost, ..., ale obecně lze říct, že ocel (naše pila) má mnohem menší
tepelnou kapacitu (asi 5x) než dřevo. Tedy se rychleji ohřívá.
Dotaz: Proč se v počasí měří tlak v hPa a ne jenom v Pa??? Jedno vím že by bylo
velké číslo ale prej je jěště jeden důvod??? a na ten se ptám !? Předem
díki za odpověd!!! (Renata)
Odpověď: Ahoj. V počasí se tlak udává v hPa opravdu kvůli tomu, že v Pa by to bylo
velké číslo. 1 hPa je zkrácený zápis (je roven) 100 Pa a záleží pouze na
výrobci barometru, který z těchto dvou zápisů stejné hodnoty preferuje.
Tlak se dříve udával ještě v dalších jednotkách, např. v torrech a
dodnes někteří tuto jednotku používají raději. Z toho by mohl plynout
druhý důvod. 100 Pa = 1 hPa odpovídá 0,75 torrům, což je určitě lépe
zapamatovatelné a snáze přepočítatelné, než že 1 Pa = 0,0075 torrů nebo
1 MPa = 7501 torrů. Oba tyto důvody vyplývají z jediného - ze snahy udělat si
zápis a interpretaci výsledků co nejpohodlnější.
Dotaz: Dobry den. Muzete mi, prosim, vysvetlit nasledujici jev? Mam-li dva pokoje se
stejnou teplotou vzduchu, ktere se vsak lisi barevnou vymalbou, proc v modrem
pokoji pocituji chlad a v oranzovem naopak teplo? Dekuji za odpoved. (Langrová Jana)
Odpověď: Dobrý den. Barevné povrchy mají vlastnost, která se barva od barvy liší. Jde o odrazivost. Čím světlejší povrch, tím více světla odrazí, čím tmavší, tím více světla pohltí. Mohlo by se zdát, že to problém řeší. Není to ale pravda. (Světlo by muselo být velmi intenzivní, aby začalo výrazněji ohřívat vzduch. Navíc pohlcené světlo by mohlo po dostatečné době ohřívat tmavé zdi a ty opět zahřívat okolní vzduch. A konečně, držme se Vaší podmínky, že v obou místnostech je stejná teplota). Bledě modrá je světlejší než tmavě oranžová a přece si troufám tvrdit, že "tepleji" by vám bylo v oranžové. Tady se jedná především o naše podvědomí, naši zkušenost. Za celý život máme žlutou a oranžovou spojenou s ohněm, sluncem, rozžhaveným železem, ... a proto je jen přirozené, že se cítíme v oranžové místnosti více v teple, než v modré, kterou máme spojenou s nebem bez mráčku, vodou či ledem. Z toho je také patrné, že různé barvy působí na různé lidi jinak.
Dotaz: Jakou barvu má čistý křemík?
Proč jsou fotovoltaické panely modré?
Děkuji (ing. Rudolf Voráček)
Odpověď: Dobrý den. Křemík je polokov modrošedé barvy. To, co ale dělá fotovoltaické články modré je jejich antireflexní vrstva - tenká vrstva na povrchu z nevodivého nitridu křemíku, který snižuje odrazivost povrchu a zároveň článek chrání před mechanickým poškozením.
Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se
dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)
Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory.
Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ...
Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
