Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
401) Planeta po výbuchu hvězdy
02. 04. 2007
Dotaz: Pokud by naše Země obíhala okolo nějaké obří hvězdy např. ve vzdálenosti 10
světelných roků a tato hvězda by náhle vybuchla, došlo by téměř okamžitě ke
změně gravitačního těžiště pro oběžnou dráhu naší Země. Světlo by nás o této
explozi informovalo až za 10 let, takže bychom byli 10 let "v klidu" před bouří,
ale co gravitace? Letěli bychom i se Zemí ještě 10 roků po stále stejné dráze, jako by se vůbec nic nestalo? To mi připadá dost podivné, aby nás "přitahoval" střed gravitace, který by přitom už neexistoval a byl již zcela jinde! Zeměkoule, která si to poslušně šlape kolem neexistujícího gravitačního centra 10 let - šíří se gravitační vlny také rychlostí světla, aby sebou naše Země začala "cukat" až 10 let po explozi hvězdy? (Laik)
Odpověď: Odpověď je třeba rozdělit na dvě části. Především v okamžiku, kdy vybouchne hvězda, nic nikam nezmizí, jenom dojde k prostorovému přeuspořádíní hmoty. Podstatné ale je, že bez zásahu z venku nedojde ke změně polohy těžiště.
Váš dotaz ale chápu spíže tak, co by se stalo, kdyby ta hvězda zmizela nebo ji někdo zásahem z venku vychýlil ze své dráhy. Pak by skutečně trvalo oněch 10 let, než by na to začala obíhají planeta reagovat - rozruch v gravitačním poli se (s trochou zjednodušení) šíří prakticky stejně jako světlo.
Dotaz: Jaká je vzdálenost Slunce od Země? (Štěpánka Velebilová)
Odpověď: Vzdálenost Země-Slunce se v půběhu roku mění, neboť Země okolo Slunce obíhá po mírně eliptické dráze. Nejblíže je Země Slunci (říkáme, že je v přísluní, jinak též v perihélu či perihelu) každoročně okolo 4. ledna, v tu dobu jsme od Slunce vzdáleni okolo 147 miliónů kilometrů. Když jsme Slunci naopak nejdále (jsme v tzv. odsluní, aféliu, afelu), jsme vzdáleni přes 152 miliónů kilometrů.
Povšimněme si ještě, že roční období na Zemi jsou určeny sklonem Zemské osy a nikoli vzdáleností od Slunce. Na severní polokouli je zima v době, kdy je Země Slunci nejblíže.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na jodové tabletky v souvislosti s radioakttivitou. Děkuji (radek)
Odpověď: V jaderném reaktoru se stěpením jaderného paliva (nejčastěji uranu U235, méně často pak uranu U238 či plutonia Pu239) vytváří různé jiné radioaktivní látky, mezi nimi i radioaktivní izotopy jódu (nejčastěji se uvádějí I131 a I133).
Zdravý člověk přijímá jód z potravy (například z mořských ryb) a ukládá si jej ve štítné žláze, ta potřebuje jód pro svou správnou funkci. Při ukládání přitom tělo nijak nerozeznává, zda jde o radioaktivní izotopy či nikoli. Pokud by se tedy člověk ocitl v prostředí zamořeném radioaktivními izotopy jódu, jeho tělo by mělo tendenci je akumulovat ve své štítné žláze a docházelo by k jejímu poškození. Aby se takovému zdravotnímu riziku v případě havárie reaktoru předešlo, jsou obyvatelům žijícím v několikakilometrovém okruhu okolo jaderných elektráren rozdávány tablety jodidu draselného, aby je v případě havárie snědli. Obyčejný jód, který je v těchto tabletách přítomen, brání ukládání radioaktivního jódu do štítné žlázy a významně tak snižuje nebezpečí následného poškození zdraví.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co znamená číslo u značky U325, při výrobě v
jaderných elektrárnách a jak jednoduše popsat štěpení jádra? Děkuji (Martin Kvapil)
Odpověď: U235 je označení izotopu uranu. "U" je chemická značka uranu a číslo 235 udává, že jádro tohoto atomu má kromě 92 protonů (což způsobuje, že je atom uranem a ne jiným prvkem) ještě 143 neutronů, celkem je tedy v jádře 92+143=235 nukleonů.
Uran U325 zmíněný v dotazu neexistuje. V přírodě se nejčastěji vyskytuje uran U238, který tvoří přes 99% veškerého uranu. K použití v jaderných elektrárnách není příliš vhodný, ikdyž za určitých podmínek jej ve speciálních reaktorech použít lze. Daleko vhodnější je Uran U235, který tvoří ale asi jen tři čtvrtě procenta veškerého uranu. V jaderných elektrárnách se bohužel uran U235 nevyrábí, ale naopak spotřebovává - štěpí se na lehčí atomy a tím získáváme (kromě směsi různých lehčích atomů a vyletujících neutronů) obrovské množství tepla, které následně (stejným procesem jako v tepelných elektrárnách) dokážeme přeměnit na elektřinu.
Hodně zjednodušeně lze říct, že v jaderném reaktoru se snažíme trefovat se vhodně zpomalenými neutrony do jader atomů U235 tak, aby ty "srážky" ta jádra neustála a rozpadla se. Popsat ale nějak detailněji štepení jádra není jednoduché. Pohybujeme se totiž už v tak malých rozměrech, že zde už moc neplatí klasická fyzika. Na malých rozměrech se svět chová dost podivně a jinak, než jsme zvyklí - je kvantovaný a hrají zde důležitou roli pravděpodobnosti. K pochopení mikrosvěta je proto potřeba studovat kvantovou mechaniku.
Dotaz: Kdo řekl :dejte mi pevny bod a ja pohnu zemi? (jitka)
Odpověď: Tento výrok je připisován storořeckému matematiovi, fyzikovi, astronomovi a mechanikovi Archimédovi (Αρχιμήδης) ze Syrákús, který žil v letech 287 př.n.l. až 212 př.n.l. V originále má jeho údajný výrok tvar
Дος Μοι που Στο και Κινο την Γην
a bylo by přesnější překládat jej spíše ve smyslu "Dej mi, kde bych stanul, a pohnu Zemí".
