Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
414) Teplotá tání thiosíranu sodného
09. 03. 2007
Dotaz: Chtěla jsem se zeptat, kolik je podle tabulek teplota tání thiosíranu
sodného? (Lenka)
Odpověď: Teplota tání thiosíranu sodného je 48 °C.
Na internetu můžete vlastnosti některých anorganických sloučenin najít například na http://www.labo.cz/mft/vl.php
(je třeba vybrat na modrém řádku z nabídky vlastností teplotu tání a stisknout tlačítko "zobrazit")
Dotaz: Zajímalo by mě jak je to s rychlostí světla v různých prostředích, pokud se tedy
světlo láme na rozhraní dvou prostředí je to kvůli různým rychlostem světla v
daných prostředích. Tzn., že světlo se zde šíří rychlostí menší než je rychlost
c, jak se toto dá vysvětlit, když existuje zákon podle kterého se světlo stále
pohybuje rychlostí c? A je tedy jen teoreticky možné světlo v prostředí, kde se
pohybuje výrazně pomaleji předběhnout, ale samozdřejmě běžet rychlostí menší než
c? (Mirek)
Odpověď: V látkových prostředích se světlo skutečně pohybuje pomaleji a to tím pomaleji, čím větší je index lomu daného prostředí. Zatím ve vakuu se světlo šíří rychlostí 299 792 458 m/s, například ve vodě je to už jenom něco málo přes 225 000 000 m/s. Princip konstantní rychlosti světla (c = 299 792 458 m/s), platí pouze ve vakuu, v látkovém prostředí může (a je) jeho rychlost menší. Nic hmotného se nemůže pohybovat ani stejně rychle ani rychleji než světlo ve vakuu, což ale vůbec neznamená, že by se to nemohlo pohybovat rychlostí vyšší, než je rychlost světla v daném prostředí. Pokud tedy například urychlíme elektron či třeba neutron na rychlost 99% c a strefíme se s ním do vody (přičemž rychlost světla ve vodě je zhruba 75% c), bude se tato částice pohybovat výrazně rychleji, než světlo v daném prostředí. Pohybující se částice při tom bude emitovat tzv. Čerenkovovo záření. Čerenkovovo záření (někdy též Čerenkovův efekt) bylo poprve pozorováno již roku 1934 ruským fyzikem Pavlem Alexejevičem Čerenkovem (1904-1990).
Dotaz: Dobrý den. Zajímalo by mě, na základě čeho je odvozen tento vztah pro tíhové
zrychlení v závislosti na zeměpisné šířce
Také bych rád věděl, zda je v
tomto vztahu zahrnut i vliv odstředivé síly nebo pouze vliv zploštění Země. (Jirka)
Odpověď: Původ tohoto vztahu neznám. Domnívám se však, že jde o přibližný vztah, kde jsou jednotlivé koeficienty zvoleny právě tak, aby se takto vypočtené hodnoty co nejvíce přibližovaly skutečně naměřeným hodnotám tíhového zrychlení (tj. někdo vzal množinu naměřených hodnot a pomocí matematických metod hledal takové koeficienty, aby to vycházelo co nejlépe).
Dotaz: Kde a jak můžu zjistit, kdy a kde budou pozorovatelné záblesky družic Iridium? (ania)
Odpověď: Podívejte se na webovou stránku www.heavens-above.com. Stránka je v angličtině a budete zde muset zadat své souřadnice (klikněte na "Enter your coordinates manually"). Alternativou je zadat název některého blízkého města zde.
Jakmile se dostanete na hlavní rozcestník, podívejte se na odstavec "Satellites", pododstavec "Iridium Flares". Klikněte na "next 7 days" a zobrazí se přehledná tabulka s předpokládanými záblesky družic Iridium viditelná z daného stanoviště.
Odpověď: Celkem by mělo jít o 12 lidí (viz seznam níže). Všechna přistání lidí na měsíci se uskutečnila v rámci programu Apollo. Program Apollo byl programem pilotovaných kosmických letů k Měsíci realizovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961 až 1972. Na měsíci úspěšně přistály posádky misí Apollo 11, 12, 14, 15, 16 a 17.
Neil A. Armstrong
Edwin E. Aldrin
Charles Conrad
Alan L. Bean
Edgar D. Mitchell
Alan B. Shepard
David R. Scott
James B. Irwin
John W. Young
Charles M. Duke
Eugene A. Cernan
Harrison H. Schmitt
panoramatická fotografie z mise Apollo 14
Více se o programu Apollo můžete dozvědět na těchto stránkách
panoramatická fotografie z mise Apollo 14