Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
43) Barevné zdi
18. 03. 2011
Dotaz: Dobry den. Muzete mi, prosim, vysvetlit nasledujici jev? Mam-li dva pokoje se
stejnou teplotou vzduchu, ktere se vsak lisi barevnou vymalbou, proc v modrem
pokoji pocituji chlad a v oranzovem naopak teplo? Dekuji za odpoved. (Langrová Jana)
Odpověď: Dobrý den. Barevné povrchy mají vlastnost, která se barva od barvy liší. Jde o odrazivost. Čím světlejší povrch, tím více světla odrazí, čím tmavší, tím více světla pohltí. Mohlo by se zdát, že to problém řeší. Není to ale pravda. (Světlo by muselo být velmi intenzivní, aby začalo výrazněji ohřívat vzduch. Navíc pohlcené světlo by mohlo po dostatečné době ohřívat tmavé zdi a ty opět zahřívat okolní vzduch. A konečně, držme se Vaší podmínky, že v obou místnostech je stejná teplota). Bledě modrá je světlejší než tmavě oranžová a přece si troufám tvrdit, že "tepleji" by vám bylo v oranžové. Tady se jedná především o naše podvědomí, naši zkušenost. Za celý život máme žlutou a oranžovou spojenou s ohněm, sluncem, rozžhaveným železem, ... a proto je jen přirozené, že se cítíme v oranžové místnosti více v teple, než v modré, kterou máme spojenou s nebem bez mráčku, vodou či ledem. Z toho je také patrné, že různé barvy působí na různé lidi jinak.
Dotaz: Jakou barvu má čistý křemík?
Proč jsou fotovoltaické panely modré?
Děkuji (ing. Rudolf Voráček)
Odpověď: Dobrý den. Křemík je polokov modrošedé barvy. To, co ale dělá fotovoltaické články modré je jejich antireflexní vrstva - tenká vrstva na povrchu z nevodivého nitridu křemíku, který snižuje odrazivost povrchu a zároveň článek chrání před mechanickým poškozením.
Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se
dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)
Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory.
Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ...
Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
Dotaz: Zajímalo by mě jestli bude nějaký rozdíl ve vynaložení síly pokud budu
skříňku o určité váze 1)tlačit před sebou 2)táhnou za sebou Děkuji za
odpověď (Josef Vlk)
Odpověď: Dobrý den. O velikosti síly, kterou musíte na skříňku působit, aby se pohnula, nerozhoduje jestli do ní strkáte nebo ji táhnete. Posunujete-li ji po rovné podlaze a působíte na ni (ať už zepředu nebo zezadu) vodorovným směrem, rozhoduje o tom pouze tíha skříně a součinitel smykového tření mezi podlahou a skříní. Vyzkoušíte-li si to v praxi, můžete dojít k závěru, že jeden z těchto dvou způsobů je mnohem snazší - to je ale dáno tím, že jedna z možností je pro vás prostě pohodlnější.
47) Závislost bodu varu vody na tlaku aneb jak změřit výšku hory?
12. 03. 2011
Dotaz: dobrý en chtěla bych se zeptat na tuhle otázku:Dokázali byste změřit
výšku hory pomocí hrnce s vodou,vařiče,tabulek a teploměru??potřebovala
bych trochu obsáhlejší odpověd děkuju předem za odpoved:) (Katy)
Odpověď: V podstatě by to šlo. Jak jistě víš ze školy, teplota varu vody je
závislá na tlaku. S rostoucím tlakem roste také teplota varu (lineárně).
Pokud by sis vylezla na vrchol kopce, dala hrnec s vodou na vařič a počkala,
až voda bude vřít, mohla bys teploměrem změřit její teplotu (pozor, skoro
jistě by nebyla 100 stupňů Celsia!) a z tabulek pak snadno zjistit, jakému
atmosferickému tlaku to odpovídá. Z toho by se pak dala určit nadmořská
výška (zase z patřičných tabulek). Takovéto určení je ale velice
nepraktické a hlavně, bude zatíženo velikou chybou - například
neuvažujeme vliv teploty okolí, kolísání tlaku díky cirkulaci vzduchu, ...
