Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
429) Čínský ptáček
16. 02. 2007
Dotaz: Hezký den. Prosím, jak funguje hračka "čínský ptáček". Nikdy jsem tuto hračku v
praxi neviděl. Je uvedena v uč. fyziky pro G - Molekulová fyzika a termika, 4.
vyd. 2000 na str. 110-111. Děkuji. (Zbyněk Matějka, Mgr.)
Odpověď: Tato hračka, "čínský ptáček" je tvořena skleněnou baňkou - tělem, na níž navazuje skleněná trubička - krček - zakončená trochu širší hlavičkou (obr. 1). Celý ptáček je uchycen tak, aby se mohl volně otáček okolo osy vyznačené zeleným křížkem. V těle ptáčka je těkavá kapalina, údajně ether, nad kapalinou je jak v těle (A), tak i v krčku a hlavičce (B) sytá pára této kapaliny. Jakmile ptáčkovi vodou smočíme zobáček, dojde vlivem odpařování vody ze zobáčku k ochlazování hlavičky a v hlavičce a krčku spolu s teplotou poklesne i tlak sytých par, zatímco v tělíčku zůstává tlak stále stejný. Tento rozdíl tlaků vytlačuje kapalinu z tělíčka do krčku (obr. 2). Spolu s přesouvající se kapalinou se pomalu přesouvá i těžiště celého ptáčka. Vystoupá-li kapalina dostatečně vysoko, ptáček se převáží a nakloní dopředu. Když se nakloní dostatečně (obr. 3), dojde k propojení tělíčka a hlavičky, tlaky se vyrovnají, kapalina přeteče zpět do tělíčka a ptáček se opět napřímí (opět obr. 1). Při předklonu si ale ptáček smočil zobáček ve skleničce s vodou, která stojí před ním, takže se voda z jeho zobáčku zase začne odpařovat a celé se to může opakovat.
Dotaz: Dobrý den, připravuji se na zkoušky z fyziky a ve skriptech mluvi o spojení
"absolutní decibel". Co si pod tim mam predstavit? Dekuji za odpoved (Pavel)
Odpověď: Toto slovní spojení neznám, potřeboval bych, když už, tak delší citát.
Pokud už bych měl hádat (např. :-) pokud bych byl u přijímací zkoušky a
byla by mi tato otázka vmetna v tvář, jak se dokážu poprat s neznámým),
tak asi takto:
Decibely se užívají na určení poměru, tedy na typické relativní měření.
Absolutní měření by se z toho stalo, kdybych srovnával s hodnotou,
kterou bych bral za základ (referenční hodnota). Pokud tedy řeknu, že
něco má hlasitost o 3 dB větší ("relativní"), znamená to 2x více (než
NĚCO). Pokud řeknu, že tam byl kravál 140 dB ("absolutní"), pak je to
příslušněkrát více, než zvolená referenční hodnota, tedy nejslabší zvuk,
který tak právě začínáme vnímat (referenční hodnota výkonu 10-12 W,
resp. v akustickém tlaku ve vzduchu 2·10-5 Pa).
Ještě bokem bych připomněl, že k jednotkám se NEMÁ připojovat žádné adjektivum: to se má připojovat vždy k veličině, nikdy k jednotce, kterou ji měříme.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, kde si mužů na internetu zjistit aktuální možnost
pozorování polární záře a zda to lze předpovědět s nějakým časovým předstihem.
Například když plánují cestovat do vyšších zeměpisných šířek. Děkuji. (Eva)
Odpověď: S předpovědí polární záře je to tak, že lze na základě sledování sluneční aktivity očekávat zvýšenou pravděpodobnost výskytu polárních září či jejich větší rozsah. Celkem dobře to lze předpovídat s předstihem několika hodin až dní (což je doba, kterou potřebují nabité částice vyvržené Sluncem k překonání vzdálenosti Slunce-Země). V současné době (rok 2007) se ale nacházíme přibližně v minimu zhruba jedenáctiletého slunečního cyklu, proto z dlouhodobějšího hlediska jsou nyní polární záře méně pravděpodobné.
Aktuální rozsah a pozorovatelnost polárních září lze zjistit například na
Dotaz: Rozložím-li hranolem světlo, získám spektrum barev. Na jednom kraji bude
červená, na druhém fialová barva. Je za těmito barvami ještě něco, co nevidím?
(za fialovou ultrafialová a před červenou infračervená?) Bude "červený" konec
teplejší a mohu s ním něco ohřát? Mohu "fialovým" koncem zobrazit ochranné prvky
bankovek? (Jindra Slavík)
Odpověď: Ano, při rozkladu světla je skutečně za viditelným spektrem na jedné straně infračervené záření a na druhé straně záření ultrafialové. Uvádí se, že právě takto (umístěním teploměru kousek za červenou část spektra světla rozloženého hranolem) bylo infračervené záření prokázáno britským hudebníkem a amatérským astronomem Frederickem Williamem Herschelem (1738-1822).
Pokud začnete s rozkladem světla pomocí hranolu experimentovat, nenechte se ale překvapit některými možnými komplikacemi:
Rozkladem světla nijak nezintenzivníte dané záření. Pokud tedy chcete něco ohřát, hranolem si moc nepomůžete (v porovnání s tím, že daný předmět vystavíte záření přímo, tedy bez hranolu) - hranol světlo jen rozkládá.
Zejména u ultrafialového záření se můžete setkat s tím, že hranol (z obyčejného skla) jej bude pohlcovat, takže jím UV záření prakticky neprojde a vy jej vedle fialové části spektra nebudete detekovat.
Poznámka: William Herschel je mimo jiného znám také jako objevitel planety Uran (který pozoroval roku 1781). Později se ale zjistilo, že Uran byl pozorován již několikrát i dříve, poprvé snad již roku 1690 anglickým astronomem Johnem Flamsteedem.
