Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
45) Proč tělesa při průletu atmosférou hoří?
13. 03. 2011
Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se
dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)
Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory.
Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ...
Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
Dotaz: Zajímalo by mě jestli bude nějaký rozdíl ve vynaložení síly pokud budu
skříňku o určité váze 1)tlačit před sebou 2)táhnou za sebou Děkuji za
odpověď (Josef Vlk)
Odpověď: Dobrý den. O velikosti síly, kterou musíte na skříňku působit, aby se pohnula, nerozhoduje jestli do ní strkáte nebo ji táhnete. Posunujete-li ji po rovné podlaze a působíte na ni (ať už zepředu nebo zezadu) vodorovným směrem, rozhoduje o tom pouze tíha skříně a součinitel smykového tření mezi podlahou a skříní. Vyzkoušíte-li si to v praxi, můžete dojít k závěru, že jeden z těchto dvou způsobů je mnohem snazší - to je ale dáno tím, že jedna z možností je pro vás prostě pohodlnější.
47) Závislost bodu varu vody na tlaku aneb jak změřit výšku hory?
12. 03. 2011
Dotaz: dobrý en chtěla bych se zeptat na tuhle otázku:Dokázali byste změřit
výšku hory pomocí hrnce s vodou,vařiče,tabulek a teploměru??potřebovala
bych trochu obsáhlejší odpověd děkuju předem za odpoved:) (Katy)
Odpověď: V podstatě by to šlo. Jak jistě víš ze školy, teplota varu vody je
závislá na tlaku. S rostoucím tlakem roste také teplota varu (lineárně).
Pokud by sis vylezla na vrchol kopce, dala hrnec s vodou na vařič a počkala,
až voda bude vřít, mohla bys teploměrem změřit její teplotu (pozor, skoro
jistě by nebyla 100 stupňů Celsia!) a z tabulek pak snadno zjistit, jakému
atmosferickému tlaku to odpovídá. Z toho by se pak dala určit nadmořská
výška (zase z patřičných tabulek). Takovéto určení je ale velice
nepraktické a hlavně, bude zatíženo velikou chybou - například
neuvažujeme vliv teploty okolí, kolísání tlaku díky cirkulaci vzduchu, ...
Dotaz: Dobrý den. Dostal se mi do rukou starý tlakoměr v dřevěném rámu, ale
nevím jaké hodnoty na stupnici ukazuje. Rozsah uvedené stupnice je od 700 ?
až do 780 ? Co udává a jaký je přepočet na současné uvádění tlaku.
Děkuji za odpověď. (Jaroslav)
Odpověď: Dobrý den. Jedná-li se o tlakoměr pro běžné měření atmosferického
tlaku, mohlo by jít o stupnici v tzv. torrech (pojmenované po známém
fyzikovi a matematikovi E. Torricellim, který vynalezl první rtuťový
barometr; 1 torr odpovídá hydrostatickému tlaku, který vyvolá 1 mm vysoký
sloupec rtuti). Normální atmosferický tlak je zaveden jako 760 torrů. Dnes
se hodnoty tlaku udávají převážně v pascalech. Převod je dán vztahem 1
torr = 133,322 pascalů, normální atmosferický tlak je potom definován jako
101 325 Pa = 1013,25 hPa.
49) Druhy optických prostředí - co způsobuje průhlednost, průsvitnost a neprůhlednost prostředí?
11. 03. 2011
Dotaz: Zajímalo by mě, co způsobuje, že některé látky jsou průhledné,
některé jenom průsvitné a jiné neprůhledné a neprůsvitné. (ing. Bořivoj Rod)
Odpověď: Dobrý den. Tyto tři vlastnosti jsou způsobené chováním paprsku při dopadu
na těleso. Mohou nastat převážně tři možnosti. Paprsek se po dopadu
odrazí, prochází látkou nebo je částečně či úplně pohlcen. Říkáme,
že je látka neprůhledná, pokud žádný paprsek neprochází.Dopadne-li na
těleso z takovéto látky světlo, dochází k částečnému pohlcení energie
(selektivní absorbce), zbytek paprsku se odráží. Po dopadu do našeho oka si
tento "zbytek" (určitý frekvenční interval) mozek přebere jako barevný
vjem. V případě, že mluvíme o průhledné látce, říkáme vlastně, že
paprsky touto látkou procházejí a dokonce se nijak nerozptylují. Předměty
skrz takovýto materiál vidíme ostře. Posledním typem prostředí je
průsvitné. V tomto případě dochází k průchodu světla, které je ale
rozptýleno, tedy světlo skrz takové prostředí vidíme, ostré obrysy
předmětů ale nerozpoznáme. Ptáte-li se, co určuje/udává, jestli se
světlo odrazí nebo projde a jak projde, jde o takové veličiny jako index
lomu, koeficienty absorbce, odrazivosti, propustnosti. Ty jsou určené
chemickou strukturou a kvantovými jevy v látkách.
