Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
47) Závislost bodu varu vody na tlaku aneb jak změřit výšku hory?
12. 03. 2011
Dotaz: dobrý en chtěla bych se zeptat na tuhle otázku:Dokázali byste změřit
výšku hory pomocí hrnce s vodou,vařiče,tabulek a teploměru??potřebovala
bych trochu obsáhlejší odpověd děkuju předem za odpoved:) (Katy)
Odpověď: V podstatě by to šlo. Jak jistě víš ze školy, teplota varu vody je
závislá na tlaku. S rostoucím tlakem roste také teplota varu (lineárně).
Pokud by sis vylezla na vrchol kopce, dala hrnec s vodou na vařič a počkala,
až voda bude vřít, mohla bys teploměrem změřit její teplotu (pozor, skoro
jistě by nebyla 100 stupňů Celsia!) a z tabulek pak snadno zjistit, jakému
atmosferickému tlaku to odpovídá. Z toho by se pak dala určit nadmořská
výška (zase z patřičných tabulek). Takovéto určení je ale velice
nepraktické a hlavně, bude zatíženo velikou chybou - například
neuvažujeme vliv teploty okolí, kolísání tlaku díky cirkulaci vzduchu, ...
Dotaz: Dobrý den. Dostal se mi do rukou starý tlakoměr v dřevěném rámu, ale
nevím jaké hodnoty na stupnici ukazuje. Rozsah uvedené stupnice je od 700 ?
až do 780 ? Co udává a jaký je přepočet na současné uvádění tlaku.
Děkuji za odpověď. (Jaroslav)
Odpověď: Dobrý den. Jedná-li se o tlakoměr pro běžné měření atmosferického
tlaku, mohlo by jít o stupnici v tzv. torrech (pojmenované po známém
fyzikovi a matematikovi E. Torricellim, který vynalezl první rtuťový
barometr; 1 torr odpovídá hydrostatickému tlaku, který vyvolá 1 mm vysoký
sloupec rtuti). Normální atmosferický tlak je zaveden jako 760 torrů. Dnes
se hodnoty tlaku udávají převážně v pascalech. Převod je dán vztahem 1
torr = 133,322 pascalů, normální atmosferický tlak je potom definován jako
101 325 Pa = 1013,25 hPa.
49) Druhy optických prostředí - co způsobuje průhlednost, průsvitnost a neprůhlednost prostředí?
11. 03. 2011
Dotaz: Zajímalo by mě, co způsobuje, že některé látky jsou průhledné,
některé jenom průsvitné a jiné neprůhledné a neprůsvitné. (ing. Bořivoj Rod)
Odpověď: Dobrý den. Tyto tři vlastnosti jsou způsobené chováním paprsku při dopadu
na těleso. Mohou nastat převážně tři možnosti. Paprsek se po dopadu
odrazí, prochází látkou nebo je částečně či úplně pohlcen. Říkáme,
že je látka neprůhledná, pokud žádný paprsek neprochází.Dopadne-li na
těleso z takovéto látky světlo, dochází k částečnému pohlcení energie
(selektivní absorbce), zbytek paprsku se odráží. Po dopadu do našeho oka si
tento "zbytek" (určitý frekvenční interval) mozek přebere jako barevný
vjem. V případě, že mluvíme o průhledné látce, říkáme vlastně, že
paprsky touto látkou procházejí a dokonce se nijak nerozptylují. Předměty
skrz takovýto materiál vidíme ostře. Posledním typem prostředí je
průsvitné. V tomto případě dochází k průchodu světla, které je ale
rozptýleno, tedy světlo skrz takové prostředí vidíme, ostré obrysy
předmětů ale nerozpoznáme. Ptáte-li se, co určuje/udává, jestli se
světlo odrazí nebo projde a jak projde, jde o takové veličiny jako index
lomu, koeficienty absorbce, odrazivosti, propustnosti. Ty jsou určené
chemickou strukturou a kvantovými jevy v látkách.
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na jakém fyz. principu funguje odvádění
potu termoprádlem? Děkuji za odpověď. (Tereza Dvořáková)
Odpověď: Dobrý den. To, že termoprádlo odvádí pot je způsobenou vhodnou strukturou
a materiálem vlákna. Jedná se o materiály, které jsou nenasáklivé a mají
malou tepelnou vodivost, proto termoprádlo nezvlhne a neodvádí od těla
teplo. Co ale odvádí je pot a to díky jevu vzlínání, zajištěnému
malinkými kapilárními štěrbinami. Ty odvádí vlhkost směrem od těla, kde
se buď vypaří, nebo je odváděno dalšími vrstvami. Proto výrobci
upozorňují, že není vhodné mít jednu vrstvu termoprádla a na něm
například obyčejnou mikinu. Termoprádlo odvede vlhkost, která se ale
nasákne do vnější vrstvy a efekt termoprádla (udržet Vás v teple a suchu)
je ten tam :-)
Dotaz: Dobrý den, Panuje obecné povědomí o tom, že při čelním nárazu dvou
protijedoucích aut se rychlosti a tím i účinky nárazu sčítají, jako by
se narazilo dvojnásobnou rychlostí do zdi. Myslím si že je to blbost,
zvlášť když vezmeme ideální podmínky ve smyslu dvou stejně těžkých
aut, jedoucích pro názornost stejnou rychlostí. Podle mne by měly být
účinky srovnatelné jako náraz kteréhokoli z těchto aut touto rychlostí do
pevné zdi. Bohužel to neumím dokázat. (Martin)
Odpověď:
Dobrý den. Vemme Vámi udávaný příklad dvou stejně těžkých aut jedoucích stejnou rychlostí proti sobě. Jelikož ani ti největší piráti silnic se nepohybují relativistickými rychlostmi, můžeme nahlížet na situaci pomocí klasické mechaniky a rychlosti prostě skládat. Jedna "relativita" ovšem zůstane, a to ta, že vůči každému z řidičů se ten druhý pohybuje rychlostí dvojnásobnou.
Pojem "účinky nárazu"je fyzikálně poněkud vágní a těžko hledat nějakou konkrétní veličinu, podle jejíž změny bychom mohli toto kvantitativně popsat. Toto tvrzení bych tedy nepovažoval za nějakou "fyzikální větu", nýbrž za jakési "první přirovnání". Jak lze tušit, ony účinky nárazu budou jistě záviset na více parametrech, než jen právě rychlosti (hmotnosti vozidel, jejich konstrukce, deformační zóna...). Čili tvrdit, že by čelní srážka dvou vozidel byla naprosto ekvivalentní a měla stejný průběh jako náraz ve dvojnásobné rychlosti do zdi, asi nebude uplně správně, ale jak jsem poznamenal výše, berme to jako jakési hrubé přirovnání. Lepší je nebourat vůbec :-).
