Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 51 dotazů obsahujících »kovov«
48) Foucaultovy proudy
03. 10. 2002
Dotaz: čo sú to Foucaultove prúdy.
Kde sa vyskytujú.
Ako vznikajú ???
Čo to je "Barlowove kolo" ? (Jaroslav)
Odpověď: Vážený
príteli, jiste víte, že pri zmene magnetického pole ve
smycce z vodice indukuje se v této smycce elektrický proud.
Když do podobného promenného magnetického pole strcíme
místo smycky z drátu kus plechu, mužeme si ho predstavit
složený ze spousty smycek, jako bychom ten plech vyrobili
slisováním spousty drátu. A dál je to snad jasné. V každé
té myšlené smycce se indukuje proud a protože ty smycky
jsou vodive spojeny, tak ty proudy tam nebehají ukáznene
kolem dokola ale chaoticky. Proto jim ríkáme Foucaultovy
vírivé proudy. Vyskytují se tedy všude, kde kompaktní
vodivý materiál zasahuje promenné magnetické pole. Udelejte
si jednoduchý pokus. Poveste ferit na nit a nechte toto kyvadlo
chvilku kývat a potom tesne pod nej strcte treba kus
hlinikového, nebo medeného plechu. V plechu se tyto vírivé
proudy budou indukovat a jejich magnetické pole bude velmi
znatelné kyvadlo s feritem zbrzdovat.
Barlovovo kolecko je
plechové kolecko, mužete si ho predstavit jako miniaturu
kole žebrináku. Kolo je pripojeno ke zdroji napetí tak,
že jeden pól je pripojen k ose kola, druhý pól k
nejnižšímu bodu kola. Aby tam bylo malé trení, tak se
spodek kola máchá ve žlabu se rtutí pripojené k tomu
druhému polu. Proud tedy tece všemi "žebrinami" od
stredu k obvodu, nebo obrácene, podle toho, kam pripojíme
plus pól zdroje a kam mínus pól. Když ted to kolecko
strcíme do podkovovitého magnetu tak, aby mezi jeho póly byla
práve spodní žebrina, bude na vodic, který ta žebrina
prestavuje, tlacit magnetické pole a vytlacovat tu žebrinu
z mg. pole ven. Tím ale mezi póly vleze další žebrina atd.
Bude se to kolo zkrátka otácet. Když zmeníme polaritu
zdroje, nebo otocíme magnet, bude se kolecko tocit na
opacnou stranu.
Dotaz: Žádáme o vypočtení příkladu: "Jakou silou a rychlostí udeří kyvadlo v dolní nulové poloze po opsání rádiusu 180°, pakliže ho pustíme v horní nulové poloze a necháme padat volným pádem. Kyvadlem je kovové kladivo o hmotnosti 10kg s dřevěným topůrkem, jehož hmotnost nebereme v úvahu. Délka kyvadla je 40 cm."
Potřebujeme konkrétní hodnotu, jelikož se jedná o skutečný případ úderu do čela člověka.
(Dominika Tomanová)
Odpověď: Milá slečno/paní, rychlost kladiva ve vaší situaci spočtete
např. ze zachování energie a výjde vám v = (2.g.h)1/2
= (2.9,8.0,8)1/2 m/s = 4 m/s = 14,4 km/h, kde g
je tíhové zrychlení, h je rozdíl výšek. O síle
úderu nedokážeme nic říct bez dalších experimentů s
kladivem a hlavou (a do nich se nám moc nechce), ale představte
si, že jedete na kole rychlostí příjemnou rychlosti 15 km/h a
narážíte hlavou do zavěšeného 10 kg kladiva. Fuj!
Dotaz: 1.Slyšel jsem, že na Jupiteru existuje vodík v "kovovém stavu" . Jaké má vlastnosti a co to vlastně je?
2. Šel by udělat "podomácku" laser-jak?
3. Viděl jsem v noci, jak blesk uhodil do vysokonapěťového transformátoru a po chvilce se kolem transfornátoru objevila modrá světélkující mlha, která se asi 10min pohybovala od transformátoru a pak pomalu zanikla. Co to bylo a na jakém to je principu?
(Merek)
Odpověď: 1.
Nevím, zda zrovna na Jupiteru je a proč se soudí, že
by tam pro něj byly vhodné podmínky. "Vodík v kovovém
stavu" je docela lákavá představa založená na tom, že
vodík je ve stejném sloupci jako alkalické kovy.
"Obvyklý" ztužený vodík (ochlazením, resp. za
mírně zvýšených tlaků) je ale izolátor složený z molekul
H2 držících spolu van der Waalsovými silami,
nikoli vodič. Lze si ale představit, že za hodně vysokého
tlaku by mohla existovat kovová vazba. 2. Koupit si vhodné zařízení, např.
laserové ukazovátko (na trhu od 100 Kč) anebo v obchodu se
součástkami polovodičovou laserovou diodu. Jde o to, k čemu
ten laser potřebujete. 3. Zřejmě tam došlo k ionizaci vzduchu,
eventuálně k tvorbě metastabilních radikálů. To, že šlo
právě o vysokonapěťový transformátor, se mi ani nezdá
podstatné tak, jako to, že do (kovové konstrukce) uhodilo.
Odpověď: Radar slouží k radiolokaci. Zkratka RADAR (RAdio Detection And
Ranging) už trochu napovídá, co to radiolokace je: Vysíláme
úzký svazek radiových vln. Dopadne-li na kovový povrch,
odrazí se a tu část, která letí k nám, můžeme detegovat.
Podle doby, za jakou se paprsek vrátil od svého vyslání,
zjistíme vzdálenost, v jaké odrážející předmět je.
(Rychlost radiových vln je stejná jako rychlost světla.)
