Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
50) Jak funguje termoprádlo?
11. 03. 2011
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na jakém fyz. principu funguje odvádění
potu termoprádlem? Děkuji za odpověď. (Tereza Dvořáková)
Odpověď: Dobrý den. To, že termoprádlo odvádí pot je způsobenou vhodnou strukturou
a materiálem vlákna. Jedná se o materiály, které jsou nenasáklivé a mají
malou tepelnou vodivost, proto termoprádlo nezvlhne a neodvádí od těla
teplo. Co ale odvádí je pot a to díky jevu vzlínání, zajištěnému
malinkými kapilárními štěrbinami. Ty odvádí vlhkost směrem od těla, kde
se buď vypaří, nebo je odváděno dalšími vrstvami. Proto výrobci
upozorňují, že není vhodné mít jednu vrstvu termoprádla a na něm
například obyčejnou mikinu. Termoprádlo odvede vlhkost, která se ale
nasákne do vnější vrstvy a efekt termoprádla (udržet Vás v teple a suchu)
je ten tam :-)
Dotaz: Dobrý den, Panuje obecné povědomí o tom, že při čelním nárazu dvou
protijedoucích aut se rychlosti a tím i účinky nárazu sčítají, jako by
se narazilo dvojnásobnou rychlostí do zdi. Myslím si že je to blbost,
zvlášť když vezmeme ideální podmínky ve smyslu dvou stejně těžkých
aut, jedoucích pro názornost stejnou rychlostí. Podle mne by měly být
účinky srovnatelné jako náraz kteréhokoli z těchto aut touto rychlostí do
pevné zdi. Bohužel to neumím dokázat. (Martin)
Odpověď:
Dobrý den. Vemme Vámi udávaný příklad dvou stejně těžkých aut jedoucích stejnou rychlostí proti sobě. Jelikož ani ti největší piráti silnic se nepohybují relativistickými rychlostmi, můžeme nahlížet na situaci pomocí klasické mechaniky a rychlosti prostě skládat. Jedna "relativita" ovšem zůstane, a to ta, že vůči každému z řidičů se ten druhý pohybuje rychlostí dvojnásobnou.
Pojem "účinky nárazu"je fyzikálně poněkud vágní a těžko hledat nějakou konkrétní veličinu, podle jejíž změny bychom mohli toto kvantitativně popsat. Toto tvrzení bych tedy nepovažoval za nějakou "fyzikální větu", nýbrž za jakési "první přirovnání". Jak lze tušit, ony účinky nárazu budou jistě záviset na více parametrech, než jen právě rychlosti (hmotnosti vozidel, jejich konstrukce, deformační zóna...). Čili tvrdit, že by čelní srážka dvou vozidel byla naprosto ekvivalentní a měla stejný průběh jako náraz ve dvojnásobné rychlosti do zdi, asi nebude uplně správně, ale jak jsem poznamenal výše, berme to jako jakési hrubé přirovnání. Lepší je nebourat vůbec :-).
Dotaz: Dobry den, rad bych se zeptal na Vas nazor ohledne nasledujiciho pripadu. Na
velice citlive vaze v laboratornim prostredi by byla zavesena krabice, do ktere
by vletl ptak a poletoval v teto krabici. Zvysila by se hmotnost teto krabice?
Dekuji za Vas nazor Kopriva (Jan Kopřiva)
Odpověď:
Dobrý den. Ano. K objasnění svého názoru si dovolím trochu přeformulovat Vaší úlohu: Na velmi citlivých vahách je položena krychlová krabička a v té krabičce je např. moucha, která sedí na jedné ze stěn. Změní se údaj na vahách, když začne ona moucha uvnitř krabice poletovat? Odpovědí je v tomto případě ne. To, že moucha poletuje uvnitř, fakticky znamená, že se svými křídly "odstrkuje" od vzduchu pod sebou, a ten působí na váhy.
Pokud jste někdy měřil na citlivých laboratorních vahách, pak víte, že stačí jen kolem vah mávnout rukou a zvířený vzduch způsobí zakolísaní měřené hodnoty. To je podobné.
Dotaz: Dobrý den,
může být duha, když svítí slunce a sněží?
Děkuji za Váš čas. Komárová (Karla Komárová)
Odpověď:
Dobrý den. Anglický výraz pro duhu, čili "rainbow" - "dešťový oblouk", již může napovědět, jaká bude odpověď na Vaší otázku. Za vznikem tohoto jevu stojí fakt, že sluneční paprsky se lámou na rozhraní vzduch-voda (tedy vzduch-kapka). Úhel lomu je odvislý od vlnové délky, čímž se právě světlo rozloží na jednotlivé barvy. Výsledný optický efekt závisí na tvaru kapky, která je víceméně kulový. Tvar sněhových vloček je mnohem komplikovanější, a to je primární důvod, proč nevzniká duha tak, jak jí známe.
Na internetu sice můžete najít různé obrázky "sněhových duh" ("snowbow"), ale tyto jevy bych zařadil spíše mezi tzv. jevy halové, které jsou způsobovány lomem a odrazem slunečních paprsků na drobných krystalcích v atmosféře.
Dotaz: Dobrý den, co by se stalo, pokud by v jednu chvíli všechny atomy tělesa
kmitaly stejným směrem? Došlo by k nějakému posunu tělesa? (Robert Arnold)
Odpověď: Dobrý den. Nejprve je potřeba se ptát, jak pravděpodobná takováto událost je. Položme si tedy poněkud naivně otázku, jestli je možné, když položím na stůl např. sešit, že v jednom okamžiku se chaotický pohyb částic tvořících desku stolu zorientuje tak, že předá viditelný impulz sešitu a ten se pohne. Nyní nejspíš (oprávněně) kroutíte hlavou. Fakticky ona pravděpodobnost nulová není, ale je velmi VELMI malá, zanedbatelná. Pokud vím, byl před podobnou otázku postaven i Ludwig Boltzmann, otec statistické fyziky, a tuším, že odhadl i četnost takovýchto jevů, která je nulová i na škálách miliard let.
