FyzWeb  odpovědna
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty


Licence Creative Commons (Uveďte autora - Nevyužívejte komerčně - Zachovejte licenci)

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1494 dotazů

6) Lov na higgse15.12.2011

Dotaz:

Dobrý den. Poslední dobou se na internetu objevují zprávy o objevu Higgsova bosonu. Co by znamenalo pro fyziku, kdyby tato částice byla opravdu nalezena?

(Petra)

Odpověď:

Dobrý den,

objevení Higgsova bosonu by znamenalo potvrzení v současné době široce uznávaného teoretického modelu částic a interakcí (tzv. Standardní model), naopak pokud by se nenašel, byla by to pro tento model citelná rána. Jelikož všechny ostatní částice ze Standardního modelu již objeveny byly, navíc teorie již několikrát dokázala předpovědět existenci jistých částic ještě předtím, než byly reálně objeveny, věří se, že lov na higgse bude úspěšný. Nicméně příroda se může nakonec zachovat i jinak. Tak se nechme překvapit :-)

(Michal Kloc)   >>>  

7) Odraz od padající plošiny27.11.2011

Dotaz: Dobrý den. Četl jsem článek, ve kterém umývač oken přežil pád z velké výšky tím, že se těsně nad zemí odrazil od plošiny, která padala s ním. Mohl byste mi to nějak fyzikálně osvětlit? (Tomáš)

Odpověď:

Dobrý den,

fyzikálně je velmi složité odrazit se od předmětu, "se kterým padáte". Pokud by onen umývač oken před pádem stál na plošině na váze, naměřil by na ní svou hmotnost. V momentě, kdy by se plošina utrhla, váha pod umývačem nenaměří nic - mluvíme o stavu beztíže. Jelikož padajícího netlačí žádná síla do podložky (padají stejně rychle) nelze se od ní standardně odrazit, tj. přikrčit se a "vyskočit". V reálu budeme sice uvažovat tření vzduchu, čímž stav beztíže nebude úplně stoprocentní (váha by při pádu přeci jen něco naměřila), ale to, o kolik si při případném pádu takto pomůžete, je velmi zanedbatelné, zejména na škálách desítek pater výškových budov. Hlavní roli zde nejspíš sehrál obrovský díl štěstí.

(Michal Kloc)   >>>  

8) Střídavý a stejnosměrný proud a vliv na lidské tělo27.11.2011

Dotaz: Dobrý den, hledám stále články jak vysvětlit dětem hlavní rozdíly mezi střídavým a stejnosměrným proudem. Proč, když se dotknou el. ohradníku, kopne je to, ale nezabije. Jak je to s vedením v drátech vysokého napětí, zabíjí, nebo né třeba ptactvo a takové podobné zajímavosti. Nemůžu najít vhodný článek. Děkuji (Petr)

Odpověď:

Dobrý den,

pokud obvodem protéká stejnosměrný proud (časté označení DC - direct current), přesně podle jeho názvu teče jen jedním směrem, tj. nedochází v čase k přepólování na zdroji. Typickým zdrojem takovéhoto proudu jsou např. tužkové baterie. Naproti tomu v případě střídavého proudu (AC - alternating current) se směr tečení proudu v obvodu periodicky střídá. Takovýto proud nám "teče" doma do zásuvek s frekvencí střídání 50 Hz, tj. jeho směr se mění každých 10 milisekund.

Pokud chceme, aby vodičem protékal elektrický proud, musíme na jeho konce přiložit na různé hodnoty potenciálů. Jejich rozdíl se nazývá napětí. Nemám-li napětí, neteče proud. Této úvahy lze využít i při objasnění toho, proč ptáci vesele vysedávají na drátech vysokého napětí. Pokud pták usedne na drát, je to jako když připojíte vodič k nulovému napětím. Jeho jeden konec a druhý je na stejném potenciálu. Stejné je to v mechanice, když na vodorovnou desku položíte kouli, nikam se nebude samovolně pohybovat. Jakmile desku nakloníte, koule se pohybovat začne.

Existují ale smutné zprávy o mladících, kteří se bavili tím, že na nádražích vylézali na vagóny, a tím se dostali nebezpečně blízko k trolejovému vedení. Elektrony v něm ucítily možnost, jak se rychle dostat na co nejnižší potenciál, došlo k výboji a přes chlapcovo tělo a pod ním stojící vagón byly elektrony tzv. uzemněny.

Když se dotknete elektrického ohradníku, taky uzemníte elektrický pulz v něm, což vnímáte jako ono štípnutí. Rozdíl je však v tom, že v tomto případě jde o mnohem menší přenesenou energii vaším tělem.

(Michal Kloc)   >>>  

9) Tepelné záření ze Slunce27.11.2011

Dotaz: Jak se pres vakuum dostane na zem teplo ze slunce? (Kovářová)

Odpověď:

Dobrý den.

Teplo se k nám od Slunce šíří zářením v podobě elektromagnetických vln. Ty se mohou šířit i ve vakuu, tj. nepotřebují žádné nosné prostředí.

(Michal Kloc)   >>>  

10) Hmota elektronu a odpor vodiče04.11.2011

Dotaz: před časem (asi rok) jsem vám poslal podle mne zajímavý dotaz a dodnes se nedočkal odpovědi. Zajímalo mne jestli se hmotnost elektronu může projevit na odporu vodiče. Myslím to tak, že jestli bude u svislého vodiče kladný pól nahoře naměřím větší odpor než když bude kladný pól dole. (Zbyněk Franek)

Odpověď:

Dobrý den,

efekt, o kterém se zmiňujete, bude zcela jistě neměřitelný. Zkusme jen tak narychlo spočíst následující: Nechť mám svislý vodič (jak píšete) o délce l = 1 m na potenciálovém rozdílu U = 1 V. Nechť nám tedy elektrická síla žene elektrony směrem nahoru směrem ke kladnému konci. Práce W, kterou vykoná tato síla, je dána vztahem

W = eU,

kde e je náboj elektronu, čili e=1,6 . 10 -19 C. Po dosazení W = 1,6 . 10 -19 J. Jelikož práci můžeme vyjádřit jako sílu krát dráhu, které je ovšem v našem případě také jednotková, odpovídá velikost práce velikosti elektrické síly v newtonech. Důležité je však, že tato síla Fel je úměrná 10 -19J.

Gravitační síla, kterou je elektron přitahován k zemi (tj. brzděn), je dána standardním vztahem

Fgrav = meg,

kde g je gravitační konstanta, pracujme s její hodnotou rovnou 10 m.s-2. Vzhledem ke hmotnosti elektronu me=10 -30kg zjistíme velikost gravitační síly Fgrav =10 -29N, což je o deset řádů slabší působení než v případě její konkurentky síly elektrické.

(Michal Kloc)   >>>