Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 9 dotazů obsahujících »duha«
6) Princip chladničky
01. 10. 2002
Dotaz: 1. Chtěl bych vás požádat o zjednodušené vysvětlení fukce ledničky (co se kdy děje s médiem, které se k chlazení používá ).
2. Proč opisuje duha kružnici (pokud je to tedy přesná kružnice)?
3. Na jekém principu funguje obyčejný komín, který táhne i když se pod ním netopí.
(Jiří Salfický)
Odpověď: Milý
Jirí, chladnicka je tepelný stroj, který využívá
cyklické stlacování a rozpínání plynu. Cím více plyn
stlacíme, tím více se zahreje a predá více tepla do
okolí. Pri rozpínání do puvodního stavu se naopak
ochladí. Stlacování plynu probíhá mimo skrín lednicky a
rozpínání uvnitr. Když si sáhnete na zadní stenu
chladnicky, je tam trubicka v mrížce, která pekne hreje.
Aby chladnicka dobre chladila, nesmí stlacený plyn zustat
horký. Proto zadní cást chladnicky nezakrýváme, abychom
umožnili ochlazování mrížky proudícím vzduchem.
Cásti chladnicky (obrázek dodám): 1. kompresor -
pumpa, která stlacuje chladící látku, ta se pritom
ohrívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se zahráté
chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalnuje. 3. úzká
trubicka - škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem
z kondenzátoru do výparníku. 4. výparník - je
potrubí, v nemž chladivo vre, rozpíná se a ochlazuje. Toto
potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v lednicce
nejvíce zima.
Dríve se používaly v chladnickách jako chladivo freony, ty
ale poškozují ozonovou vrstvu kolem Zeme, proto se dnes již
nepoužívají. Pro teploty chlazení v rozmezí -25°C až 5°C
se používají speciální plyny. Ty pri rozpínání ve
výparníku (pri teplote asi -25°C) vrou a pri stlacování
v kondenzátoru (pri teplote asi 55°C) zkapalnují. Zajímavost: První chladnicka byla zhotovena v roce
1834.
Na další dva dotazy
naleznete odpoved níže ve starších dotazech Odpovedny.
Dotaz: Proč je duha kulatá? Proč je barevná? Proč nemá začátek ani konec? (Michaela Šindelářová)
Odpověď: Alespoň zhruba:
Když vidíme duhu, vidíme vlastně světlo, které jde do našeho oka
poté, co procestovalo kapkou (trošku se tam vevnitř od stěn
kapky podráželo než uteklo ven). Z kapky jde ovšem vějíř světel
různých barev, ale my danou kapku vidíme jen v té barvě, která se nám
strefuje do oka. Červené vidíme všechny kapky od kterých jde světlo v
určitém uhlovém rozmezí, měřeno od osy oka, kterým na duhu koukáme.
Kdyby nám nepřekážela Země, viděli bychom tedy červený kruh. Protože
kruh nemá konec, nemá duha konec.
Z jiných kapek k nám jde světlo
pod jiným úhlem a má ve vějíři jinou barvu, žluté světlo jde k oku od
kapek které jsou blíž k ose pohledu, zelené ještě blíž a fialové
nejbliz. Ještě jednou říkám, že ze všech kapek jde kompletní vějíř
barev, ale vidíme jen tu, která se do nás trefí.
Vbíhání původně bílého paprsků (v něm jsou všechny barvy
smíchaný) od Slunce ve stejném úhlu, ale potom vybíhání barevného
vějíře paprsků je způsobeno tím, že v kapce světlo různých barev
necestuje stejnou rychlostí a to způsobuje, že světla různých barev
opouští kapku v různých směrech.
Dotaz: 1. Slyšel jsem, že při pohledu z letícího letadla je vidět duha ve tvaru uzavřeného kruhu. Co je na tom pravdy?
2. Jaké je největší (resp. nejmenší) prakticky použitelné číslo? (např. číslo udávající počet částic ve vesmíru) (Václav Voráček)
Odpověď: 1. My nelétáme
tak často, abychom ji viděli na vlastní oči. Poletíte-li ale
poblíž vhodného závoje deště a bude-li svítit sluníčko z
druhé strany letadla, měl byste opravdu vidět duhu v podobě
uzavřeného kruhu charakterizovaného vrcholovým úhlem asi
42°.
Vysvětlení vzniku duhy a dalších atmosférických úkazů
můžete najít na stránkách Tomáše Tržického: http://www.astro.cz/projekty/ukazy/duha.htm#kanimaci
Další zajímavé články týkající se této problematiky najdete na: http://dir.seznam.cz/Veda/Fyzika/ 2. Odhad celkové hmoty viditelné vesmíru je 1023 Slunečních hmot, tj. asi 1081 nukleonů, nezanedbatelná je ale i neviditelná hmota (viz např. pěkný článek http://www.sciam.com/specialissues/0398cosmos/0398peebles.html
Za nejmenší prakticky použitelné číslo považuji nulu! Jinak třeba nejmenší rozměr ve světě bezprostředně kolem nás by mohl být třeba poloměr elektronu, který je podle rozptylových experimentů určitě menší než 1018 m (to je asi tisíckrát méně než poloměr protonu).
Dotaz: Kde začíná a končí duha? Čím se řídí její zakřivení a je vždy a všude
stejné? (Petr)
Odpověď: Z letadla lze vidět - máte-li ovšem to štěstí být právě ve správný
okamžik na správném místě - celou duhu jako úplnou kružnici, v jejímž
středu je stín letadla. Vždy je to tak, že střed duhy, Vaše oko a Slunce
leží na přímce. To, že obvykle vidíte (na louce) jen oblouk a ne celou
kružnici, je dáno tím, že "dole" prostě nejsou v příslušném směru kapky
vody, na nichž duha vzniká. Díváte-li se z vrcholu kopce do údolí, kde
je duha, vidíte z kružnice podstatně víc. Duha má vždy tvar kousku (nebo
kousků) kružnice. Duh může být současně i více; další jsou pak způsobeny
vícenásobným odrazem uvnitř kapky vody, v níž vlastně duha vzniká.
Podrobný výklad je v každé učebnici fyzikální optiky; je také v učebnici
FYZIKA (Halliday, Resnick, Walker) ve 4. dílu, spolu s fotografiemi a
podrobným rozborem i dalších podobných jevů.
