Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
53) Duha, když padá sníh
23. 02. 2011
Dotaz: Dobrý den,
může být duha, když svítí slunce a sněží?
Děkuji za Váš čas. Komárová (Karla Komárová)
Odpověď:
Dobrý den. Anglický výraz pro duhu, čili "rainbow" - "dešťový oblouk", již může napovědět, jaká bude odpověď na Vaší otázku. Za vznikem tohoto jevu stojí fakt, že sluneční paprsky se lámou na rozhraní vzduch-voda (tedy vzduch-kapka). Úhel lomu je odvislý od vlnové délky, čímž se právě světlo rozloží na jednotlivé barvy. Výsledný optický efekt závisí na tvaru kapky, která je víceméně kulový. Tvar sněhových vloček je mnohem komplikovanější, a to je primární důvod, proč nevzniká duha tak, jak jí známe.
Na internetu sice můžete najít různé obrázky "sněhových duh" ("snowbow"), ale tyto jevy bych zařadil spíše mezi tzv. jevy halové, které jsou způsobovány lomem a odrazem slunečních paprsků na drobných krystalcích v atmosféře.
Dotaz: Dobrý den, co by se stalo, pokud by v jednu chvíli všechny atomy tělesa
kmitaly stejným směrem? Došlo by k nějakému posunu tělesa? (Robert Arnold)
Odpověď: Dobrý den. Nejprve je potřeba se ptát, jak pravděpodobná takováto událost je. Položme si tedy poněkud naivně otázku, jestli je možné, když položím na stůl např. sešit, že v jednom okamžiku se chaotický pohyb částic tvořících desku stolu zorientuje tak, že předá viditelný impulz sešitu a ten se pohne. Nyní nejspíš (oprávněně) kroutíte hlavou. Fakticky ona pravděpodobnost nulová není, ale je velmi VELMI malá, zanedbatelná. Pokud vím, byl před podobnou otázku postaven i Ludwig Boltzmann, otec statistické fyziky, a tuším, že odhadl i četnost takovýchto jevů, která je nulová i na škálách miliard let.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je možné a jak je možné tělem
vést elektrický proud aby mi nic neudělal ale aby třeba rozsvítil diodu
nebo roztočil motůrek, který budu držte mezi prsty. Jak něco takového
funguje? Jaké součástky by se na to mohly použít? (Jakub Kropáček)
Odpověď: Dobrý den. Fígl je v tom, že střídavý proud o vysoké frekvenci se
šíří po povrchu vodiče, přesněji řečeno exponenciálně ubývá směrem
od povrchu (skinefekt). Čili důležitý je vysokofrekvenční zdroj.
Podívejte se sem
Dotaz: Měsíc se od Země vzdaluje na úkor rychlosti vlastní rotace Země. Je
možné, že se Zeme taktéž vzdaluje od Slunce na úkor vlastní rotace
Slunce? (Roman Štec)
Odpověď: Dobrý den. Ono vzdalování Měsíce od Země úzce souvisí se slapovými efekty v soustavě Země-Měsíc. Ty jsou velmi patrné (příliv...), ale slapy mezi Zemí a Sluncem jsou slaboulinké. Lze tedy očekávat, že v principu bude ke stejnému jevu docházet i v soustavě Země-Slunce, ale výsledný efekt bude velmi malý, zanedbatelný. Přesto jen pro pořádek dodám, že rychlost oběhu Země kolem Slunce se mění, periodicky, a to v souladu s druhým Keplerovým zákonem. Aby byl zachován moment hybnosti, musí se Země v periheliu (přísluní) pohybovat o něco rychleji.
Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr:
kladivo a pirko a proc? (Honza)
Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i
kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v
gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si
toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce
nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty
pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco
těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší
předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí",
tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě
"rozráží" cestu prostředím.
