Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
56) Vzdalování Země od Slunce
07. 02. 2011
Dotaz: Měsíc se od Země vzdaluje na úkor rychlosti vlastní rotace Země. Je
možné, že se Zeme taktéž vzdaluje od Slunce na úkor vlastní rotace
Slunce? (Roman Štec)
Odpověď: Dobrý den. Ono vzdalování Měsíce od Země úzce souvisí se slapovými efekty v soustavě Země-Měsíc. Ty jsou velmi patrné (příliv...), ale slapy mezi Zemí a Sluncem jsou slaboulinké. Lze tedy očekávat, že v principu bude ke stejnému jevu docházet i v soustavě Země-Slunce, ale výsledný efekt bude velmi malý, zanedbatelný. Přesto jen pro pořádek dodám, že rychlost oběhu Země kolem Slunce se mění, periodicky, a to v souladu s druhým Keplerovým zákonem. Aby byl zachován moment hybnosti, musí se Země v periheliu (přísluní) pohybovat o něco rychleji.
Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr:
kladivo a pirko a proc? (Honza)
Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i
kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v
gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si
toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce
nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty
pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco
těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší
předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí",
tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě
"rozráží" cestu prostředím.
Dotaz: Proč padají všechna tělesa k Zemi stejnou rychlostí, když je toto
přitahování způsobeno gravitační silou, jejíž velikost závisí na
hmotnosti tělesa? (Pavel Forejt)
Odpověď: Dobrý den, tomu, že všechna tělesa padají k zemi stejně rychle, je třeba
rozumět tak, že padají se stejným zrychlením, nikoliv rychlostí. Máte
pravdu, že vztah pro gravitační sílu závisí na hmotnosti padajícího
tělesa. Vyjádříme-li však sílu pomocí Newtonova zákona síly (tedy,
F=m·a. kde F je síla, m hmotnost tělesa a a zrychlení), dáme oba vztahy do
rovnosti, hmotnosti padajícího tělesa se na obou stranách rovnice vykrátí.
Zrychlení v gravitačním poli tak nezávisí na hmotnosti padajícího
tělesa. Ale pozor, pokud budem uvažovat vliv prostředí, tedy odporové
síly, nemůžem už toto tvrdit.
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jaká je hustota atomových jader, našel
jsem totiž dvě hodnoty a nevim, ktera je správná. Díky. Jakub (Jakub Synek)
Odpověď: Dobrý den, tak to zkusme alespoň přibližně spočíst. Hustotu budeme
počítat standardně jako podíl hmotnosti jádra ku jeho objemu. Pro poloměry
jader R platí formulka R = r·A1/3, kde A je nukleonové číslo jádra a r
konstanta r = 1,3 fm (tj. 10-15m ). Objem V určeme jako objem koule o
poloměru R. V = (4/3)·π·R3 = (4/3)·π·A·r3. Hmostnost jádra M určíme jako součin atomové hmostnostní jednotky (m = 1,66·10-27 kg) a počtu částicv jádře, tedy nukleonového čísla A. Při podílu M/V se zkrátí A, když
dosadíme za zbylé konstanty, zjistíme hustotu jaderné hmoty přibližně
2·1017 kg/m3.
Dotaz: Dobrý den, nevim jestli sem píšu správně, ale opravdu už nevim kam jinam
bych napsala. Nevíte který prvek (patří mezi kovy alkalických zemin) má
sloučeniny, které barví plamen do zelena? Děkuju za jakoukoliv odpověď (Barca)
Odpověď: Dobrý den, mělo by se jednat o soli barya, konzultoval jsem to s kolegou chemikem :o)
