Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
57) Pád ve vakuu
06. 02. 2011
Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr:
kladivo a pirko a proc? (Honza)
Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i
kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v
gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si
toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce
nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty
pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco
těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší
předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí",
tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě
"rozráží" cestu prostředím.
Dotaz: Proč padají všechna tělesa k Zemi stejnou rychlostí, když je toto
přitahování způsobeno gravitační silou, jejíž velikost závisí na
hmotnosti tělesa? (Pavel Forejt)
Odpověď: Dobrý den, tomu, že všechna tělesa padají k zemi stejně rychle, je třeba
rozumět tak, že padají se stejným zrychlením, nikoliv rychlostí. Máte
pravdu, že vztah pro gravitační sílu závisí na hmotnosti padajícího
tělesa. Vyjádříme-li však sílu pomocí Newtonova zákona síly (tedy,
F=m·a. kde F je síla, m hmotnost tělesa a a zrychlení), dáme oba vztahy do
rovnosti, hmotnosti padajícího tělesa se na obou stranách rovnice vykrátí.
Zrychlení v gravitačním poli tak nezávisí na hmotnosti padajícího
tělesa. Ale pozor, pokud budem uvažovat vliv prostředí, tedy odporové
síly, nemůžem už toto tvrdit.
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jaká je hustota atomových jader, našel
jsem totiž dvě hodnoty a nevim, ktera je správná. Díky. Jakub (Jakub Synek)
Odpověď: Dobrý den, tak to zkusme alespoň přibližně spočíst. Hustotu budeme
počítat standardně jako podíl hmotnosti jádra ku jeho objemu. Pro poloměry
jader R platí formulka R = r·A1/3, kde A je nukleonové číslo jádra a r
konstanta r = 1,3 fm (tj. 10-15m ). Objem V určeme jako objem koule o
poloměru R. V = (4/3)·π·R3 = (4/3)·π·A·r3. Hmostnost jádra M určíme jako součin atomové hmostnostní jednotky (m = 1,66·10-27 kg) a počtu částicv jádře, tedy nukleonového čísla A. Při podílu M/V se zkrátí A, když
dosadíme za zbylé konstanty, zjistíme hustotu jaderné hmoty přibližně
2·1017 kg/m3.
Dotaz: Dobrý den, nevim jestli sem píšu správně, ale opravdu už nevim kam jinam
bych napsala. Nevíte který prvek (patří mezi kovy alkalických zemin) má
sloučeniny, které barví plamen do zelena? Děkuju za jakoukoliv odpověď (Barca)
Odpověď: Dobrý den, mělo by se jednat o soli barya, konzultoval jsem to s kolegou chemikem :o)
Dotaz: Dobrý den, děkuji za tyto senzační stránky. S kamarádem hasičem jsme se
bavili o skutečnosti, že odpařením 1 litru vody se vyvine 1700 litrů páry.
Na britské wikipedii jsem našel údaj 1244 litrů páry, což samosebou závisí na teplotě a tlaku. Pokoušel jsem se tento jev fyzikálně zdůvodnit, ale nevím, o kterou
konstantu a formuli se tento jev opírá. Můžete mi poradit? (Lumír Dufek)
Odpověď:
Jeden litr vody je zhruba 1 kg vody. Každá molekula vody je složena z 2 atomů vodíku (2×1 g/mol) a jednoho kyslíku (16 g/mol), její molární hmotnost je tedy 18 g neboli 1 mol vody váží 18 g. Máme-li 1 kg = 1000 g vody, pak máme 1000 / 18 = 55,6 molů vody.
Nyní již vystačíme se stavovou rovnicí ideálního plynu
p·V = n·R·T
kde R je plynová konstanta (R = 8,314 J·K−1·mol−1)
Stavovou rovnici si můžeme upravit na
V = n·R·T / V
Když nyní dosadíme n = 55,6 molů, T = 373 K (= 100 °C) a p = 101325 Pa (standardní tlak), dostaneme objem 1 kg páry v základních jednotkách (m3). Vychází to zhruba 1,7 m3, tedy přibližně 1700 litrů.
Hodnotu 1244 litrů bychom dostali, pokud bychom (stále za normálního tlaku) vodní páru zchladili na 0 °C - nesměla by nám přitom ovšem zkondenzovat.
