Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
576) Proč voda v rybníce zamrzá od shora?
30. 06. 2006
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, proč když teplá voda stoupá nahoru (například princip ústředního teplovodního topení), vodní plochy zamrzají od shora (Vojta)
Odpověď: Souvisí to s tzv. anomálií vody. Hustota vody při 0°C je nižší než při teplotě 4°C. V rozmezí 0°C až 4°C tedy hustota vody s teplotou stoupá a bude se tedy chovat tak, že "těžší voda" (ta, co má vyšší hustotu a je tedy teplotně blíže 4°C) se bude snažit být níže než "lehčí voda" s teplotou blíže 0°C. Rybník v zimě tedy bude zamrzat od shora, noboť nahoře je studenější voda (a kromě toho hladina rybníka je účinněji ochlazována okolím než jeho dno). Pro vodu teplejší než 4°C je tomu ale s hustotou obráceně - zde platí, že teplejší voda má nižší hustotu, "je lehčí". Při teplotách nad 4°C proto teplejší voda stoupá vzhůru a chladnější klesá, čehož se využívá třeba právě ve zmíněném ústředním vytápění.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se "hlasitost zvuku" sčítá. Tzn. jestliže bude
v místnosti mluvit člověk hlasitostí 100dB a přidá se druhý člověk, který bude
mluvit také hlasitostí 100dB, bude v místnosti hluk o síle 200dB?? (Martin Rabat)
Odpověď: Pokud je spektrální složení hluku zhruba stejné, tak se hlasitost "sčítá", ale pozor: decibely udávají logaritmy. Takže hluk 100 dB "+" 100 dB je "2x" hluk 100 dB, a protože log 2 = 0,3, tak dvojnásobný hluk je o 0,3 B = 3 dB víc. Tedy 100 dB "+" 100 dB = 103 dB. Stejně tak dva zdroje hluku 60 dB dají dohromady 63 dB apod. Mám o tom výklad na svém multimediálním CD "teorie hudebního ladění", s barevným grafem a 8str. brožurkou s výkladem za 80 Kč.
Dotaz: Dobrý den, můj dotaz souvisí se sázkou, kterou jsem uzavřel při konzumaci
tekutého chleba v mé oblíbené „pekárně“ s kamarádem :-). Předem se
omlouvám za jeho položení, ale MMF UK je podle mě natolik prestižní zdroj
informací, že jistě nedojde k jejich zpochybnění z nějaké pokoutné stránky
nejlépe ekologických aktivistů. Dotaz: Je nadkritické množství štěpného
materiálu jedinou podmínkou vzniku nekontrolované štěpné reakce tzn. stačí k
sobě stačit (je li to vůbec nutné) dostatečné množství štěpného materiálu a
dojde k explozi (případně jaké asi řádově tlaky jsou k tomu potřeba a je zde
nějaké omezení okolním prostředím - vzduch)? Pokud ano, znamená to, že (jak
právě zněla sázka) stačí navážet štěpný materiál na hromadu a jednoho krásného
dne to bouchne? Za odpověď předem velice děkuji - pevně doufám, že bude z valné
části negativní :-) - a přeji hodně úspěchů a trpělivosti s touto bohulibou
aktivitou - zodpovídání zvídavých dotazů. S pozdravem Jiří Doležal (Jiří Doležal)
Odpověď: V podstatě ano, ke vzniku štěpné reakce opravdu může dojít i pouhým navršením hromady patřičného materiálu, jen je třeba dodat, že štěpný materiál musí být v náležitě koncentraci. Když totiž buďte vozit na hromadu přírodní uran, který obsahuje 0,7% štěpitelného izotopů U235 (zbytek je U238), tak asi kritického stavu nedosáhnete. Dá se tomu ale pomoci moderátorem, tj. materiálem, který zpomaluje neutrony a tak zvětšuje pravděpodobnost, že tyto pomaleji letící neutrony způsobí další štěpení, záleží má geometrii.
Dotaz: je pravda,¨že umístím-li do mrazáku dvě pet lahve, jednu se studenou a jednu s
teplou vodou, zmrzne dříve voda původně teplejší?Jak by se to dalo fyzikálně
vysvětlit? Děkuji (jana)
Odpověď: Máte-li mrazák, zkuste si to. V naprosté většině případů zmrzne dříve voda studená, ale může nastat i situace, kdy je tomu naopak - říkáme tomu Mpembův jev.
Dotaz: Proč se mění tlak vzduchu, resp. co v atmosféře způsobuje kolísání její
hmotnosti nad určitým územím ? (Václav Petráček)
Odpověď: Dějů, které způsobují změnu atmosférického tlaku je celá řada. Při stacionární situaci, kdy se moc nemění "velkoprostorové" rozložení tlakových útvaru v atmosféře, je možné pozorovat denní chod tlaku, který je určen jednak působícími slapovými silami (přitažlivost Slunce a Měsíce - stejně jako příliv a odliv u moří a oceánů) a dále i ohřevem atmosféry od dopadajícího slunečního záření. Dalším fakrorem je proudění, které jednak transportuje vzduch různých vlastností, tedy i teploty a tudíž i tlaku (platnost stavové rovnice) ve smyslu všeobecné cirkulace atmosféry a dále jsou důsledkem proudění i dynamické změny tlaku, jako je například vytváření závětrných tlakových útvarů za pohořími (závětrné brázdy nebo tlakové níže). Jak už jsem řekl, vše je podstatně složitější, neboť atmosféra je třídimenzionální, v čase se vyvijeici prostředí a děje ve středních a vysokých partiích troposféry souvisejí s jejími projevy u zemského povrchu.
I zde bych doporučil případnou literaturu v českém jazice:
Jan Bednář: Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál 2003
Jaroslav Kopaček, Jan Bednář: Jak vzniká počasí. Karolinum 2005
kde je vysletlena řada věcí bez nutné znalosti partií vyšší matematiky.
