Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
581) Teplá, studená a okluzní fronta
28. 06. 2006
Dotaz: Dobrý den, měl bych jeden dotaz: Potřeboval bych vědět, co se děje při styku
dvou vzduchových hmot, které mají různou teplotu, vlhkost a popřípadě tlak. Dal
by se v uzavřeném prostředí (např. při fyz. pokusu) vypočítat průběh tohoto
děje? Existují nějaké vzorce pro výpočet změny těchto dvou různých hmot vzduchu,
jestliže známe hmotnost, teplotu a vlhkost vzduchu? Za jakoukoliv odpověď
mnohokrát díky. (Petr)
Odpověď: Oblast styku dvou vzduchových hmot není nic jiného než to, co známé pod názvem fronta. Je-li aktivnější teplý vzduch ("vytlačuje-li" tepla vzduchová hmota dříve se v dané oblasti nalézající chladnou nebo studenou vzduchovou hmotu) jedná se o teplou frontu, při opačném dějí jde naopak o studenou frontu. S tzv. okluzní frontou je to trochu složitější. Nicmeme existuje vhodná česká literatura, kde je možné o všem získat základní informací:
Jan Bednář: Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál 2003
Jaroslav Kopaček, Jan Bednář: Jak vzniká počasí. Karolinum 2005
Ohledně průběhu daných veličin v oblasti fronty (a nejen tam) je to trochu složitější. Časový vývoj i prostorové rozložení daných veličin se získá numerickým výpočtem matematického modelu zalozeneno na rovnici kontinuity,
Navier-Stokesových (pohybových) rovnicích, 1. hlavní věty termodynamiky upravené pro izentropický děj a dalších rovnic, jež popisují chování všech fází vody v atmosféře. V rovnicích musí být zahrnut i popis radiačních procesů - krátkovlnné radiace - dopadající sluneční záření a dlouhovlnná radiace - tepelné záření a parametrizovány děje jako např. turbulence, která má v atmosféře významnou roli.
Dotaz: Dobry den. Chcem sa spytat, ci sa cez zavrete okno ( cez sklo ) da opalit.
Dakujem Vam velmi pekne za odpoved :-) (Monika)
Odpověď: Běžné okenní sklo většinu UV záření pohltí či odrazí, propustnost bývá pod 20%. Není-li tedy okenní sklo nějak speciálně upraveno, lze se i přes něj teoreticky opálit. Vyžadovalo by to však extrémně dlouhou dobu expozice. Značný vliv má však i typ kůže a její náchylnost k opalování a spálení.
Dotaz: Dobrý den. Chtěla bych vědět, jestli jsou kvarky složené z preonů a jestli ano, tak
jakým způsobem. Našla jsem zatím pouze různé teorie, ale nevím, jestli se už nějaká
z nich potvrdila. (Dagmar Kyselová)
Odpověď: Existují různé teorie, ale experimentálně zatím nebyla žádná vnitřní struktura kvarků prokázána. V současné době proto obvykle považujeme kvarky za elementární částice bez vnitřní struktury (stejně tak, jako například elektron).
Dotaz: Dobrý den, mění se hmotnost při změně skupenství? (konkrétně při tání sněhu)
Děkuji Martin (Martin Rabat)
Odpověď: Pokud dochází ke změně skupenství v izolované soustavě, hmotnost se měnit nemůže (plyne ze zákona zachování energie). Pokud soustava není izolovaná a dodáváme/odebíráme jí teplo (energii), dochází k nepatrné změně její hmotnosti (dle vzorce E=mc2), tato změna je však tak nepatrná, že můžeme s klidným svědomím předpokládat, že se hmotnost prakticky nemění ani v tomto případě.
Dotaz: Co jsou to slapové jevy a proč vznikají? co je způsobuje? (Lenka)
Odpověď: Slapové jevy jsou jevy způsobené rozdílnou intenzitou gravitačního pole působícího na jednotlivé (různě vzdálené) části jednoho tělesa. Asi nejznámější případ je příliv a odliv. Země je Měsícem gravitačně přitahována. Oceánská voda, která je Měsíci nejblíže (tedy voda na momentálně přivrácené straně Země) je ovšem Měsícem přitahována více, než střed Země a naopak oceánská voda na odvrácené straně Země je přitahována nejméně (neboť gravitační síla klesá se vzdáleností). V důsledku toho je tvar vodní hladiny deformován a jelikož Země rotuje, mění se tato deformace (a s ní spojená výška hladiny) v průběhu dne, což vytváří příliv a odliv.
