FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

583) Z čeho jsou složené kvarky23. 06. 2006

Dotaz: Dobrý den. Chtěla bych vědět, jestli jsou kvarky složené z preonů a jestli ano, tak jakým způsobem. Našla jsem zatím pouze různé teorie, ale nevím, jestli se už nějaká z nich potvrdila. (Dagmar Kyselová)

Odpověď: Existují různé teorie, ale experimentálně zatím nebyla žádná vnitřní struktura kvarků prokázána. V současné době proto obvykle považujeme kvarky za elementární částice bez vnitřní struktury (stejně tak, jako například elektron).

(Jakub Jermář)   >>>  

584) Změna skupenství23. 06. 2006

Dotaz: Dobrý den, mění se hmotnost při změně skupenství? (konkrétně při tání sněhu) Děkuji Martin (Martin Rabat)

Odpověď: Pokud dochází ke změně skupenství v izolované soustavě, hmotnost se měnit nemůže (plyne ze zákona zachování energie). Pokud soustava není izolovaná a dodáváme/odebíráme jí teplo (energii), dochází k nepatrné změně její hmotnosti (dle vzorce E=mc2), tato změna je však tak nepatrná, že můžeme s klidným svědomím předpokládat, že se hmotnost prakticky nemění ani v tomto případě.

(Jakub Jermář)   >>>  

585) Slapové jevy21. 06. 2006

Dotaz: Co jsou to slapové jevy a proč vznikají? co je způsobuje? (Lenka)

Odpověď: Slapové jevy jsou jevy způsobené rozdílnou intenzitou gravitačního pole působícího na jednotlivé (různě vzdálené) části jednoho tělesa. Asi nejznámější případ je příliv a odliv. Země je Měsícem gravitačně přitahována. Oceánská voda, která je Měsíci nejblíže (tedy voda na momentálně přivrácené straně Země) je ovšem Měsícem přitahována více, než střed Země a naopak oceánská voda na odvrácené straně Země je přitahována nejméně (neboť gravitační síla klesá se vzdáleností). V důsledku toho je tvar vodní hladiny deformován a jelikož Země rotuje, mění se tato deformace (a s ní spojená výška hladiny) v průběhu dne, což vytváří příliv a odliv.

(Jakub Jermář)   >>>  

586) Magnusův jev a pád ruličky21. 06. 2006

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč když toaletní ruličku namotáme na provázek a následně ji pustíme volným pádem a ona se začne odmotávat proč její pohyb není svisle k zemi ale nějaká síla ji vychyluje. Ptám se jaká a proč se to děje. Předem moc děkuji za vaši odpověď. Napište mi prosím co nejrychleji na můj mail Helenatyjo@seznam.cz. (Pavlová Helena)

Odpověď: V okamžiku, kdy rulička opouští provázek a měla by tedy už jenom padat volným pádem, rotuje. Vlivem rotace + pádu se na jedné straně tře o vzduch více (větší rychlostí) než na druhé, což vede (důsledek Bernoulliho rovnice) k rozdílným tlakům na stranách ruličky. Z jedné strany tedy na ruličku tlačí okolní vzduch více než z druhé a to zakřivuje její pád. Jde o efekt známý jako Magnusův jev.

Trochu důkladněji je Magnusův jev vysvětlen například na
http://fyzweb.cuni.cz/dilna/krouzek/k43.htm

(Jakub Jermář)   >>>  

587) Vychýlíme skákáním Zemi?21. 06. 2006

Dotaz: Nedavno som sa stretol s nazorom, ze vacsia skupina ludi by pri spravnom nacasovani mohla svojim vzajomnym vyskokom odklonit planetu zem zo svojej orbity. Viac informacii najdete tu: http://www.worldjumpday.org/. Moja otazka je, ci je tato teoria spravna a ci nepopiera niektory fyzikalny zakon. (Moja podotazka: Ak by sa to podarilo, nemoze to mat katastrofalne nasledky (zmena obeznej drahy zeme, zmeny teploty, uplne vymanenie sa z gravitacneho pola slnka, atd.)?) (Boris)

Odpověď: Na Zemi žije přibližně 6 miliard lidi. Předpokládejme, že průměrný člověk má hmotnost okolo 70 kg (počítáme tlouštíky i nemluvňata). Dohromady by tedyvšichni lidé mohli vážit přibližně 4,2·1011 kg. Hmotnost Země je přibližně 6·1024 kg. Ikdyby se všichni lidé sešli na jednom místě a všichni ve stejný okamžik vyskočili 1 metr vysoko, pohne se střed Země o 0, 000 000 000 07 milimetru. Nehledě na to, že jakmile by vyskočivší lidé zase dopadli na pevnou zem, vrátil by se i střed Země na svou původní trajektorii (což plyne ze zákonu zachování hybnosti). Skákáním tedy trajhektorii země nijak měřitelně nevychýlite.

Ve výše zmíněném odhadu/výpočtu zanedbáváme efekty slapových sil v nehomogenním gravitačním poli. Vzhledem k intenzitě tohoto pole a vzhledem k velikosti výchylky je však toto zanedbání zcela oprávněné.

(Jakub Jermář)   >>>