Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
591) Škodlivost helia
29. 05. 2006
Dotaz: Ahoj! Chcela by som sa Vás opýtať ako veµmi je nebezpečné hélium. V mojej práci
totiž skúšame funkčnosť komponentov do chladničiek. Tento stroj na toto meranie
vužíva hélium. Počas merania komponentu je síce stroj zatvorený, ale domnievam
sa, že po následnom domeraní a otvorení stroja, unikne nejaký ten zbytok hélia.
Počas 12 hodinovej zmeny a po otvorení a zatvorení stroja asi tisícikrát by to
mohlo byť pre jedného pracovníka aj škodlivé. Niektoré pracovníčky sa totiž pri
tomto stroji sťažujú na bolesť alebo tlak hlavy taktiež slzenie očí. Ja osobne
nepociťijem nič, ale aj tak ma zaujíma, či je to hélium škodlivé a čo si o tom
myslíte. Ďakujem Katarína./SK/ (Katarína)
Odpověď: Helium je inertní plyn, takže styk s ním by neměl způsobovat žádné zdravotní potíže. Na fakultě občas pro pobavení publika necháme nějakého dobrovolníka z řad studentů pořádně se nadechnout čistého helia a on pak následně pár sekund až desítek sekund (dokud nedojde k vyprázdnění plic) mluví znatelně vyšším a zkresleným hlasem (vlivem jiných kinetických vlastností atomů helia oproti molekulám vzduchu). Pokud by nám byla známa nějaká zdravotní rizika, nemohli bychom tento žertovný kousek předvádět.
Dotaz: Dobrý den.Jaká je prosím energie střely -šípu o hmotnosti 40gramů,vystřelená z
kladkovéholuku o nátahové síle 70liber.Rychlost šípu je udávána 110m/s.Střílím
na vzdálenost 30m a překvapilo mne,že šíp někdy probije čtyři telefonní seznamy (Michal)
Odpověď: Kinetická energie letícího šípu je v tomto případě dána klasickým vztahem
EK = ½ m·v2
po dosazení v zákůladních jednotkách tedy získáme 0,5·0,04kg·(110m/s)2 = 242 J. Pro srovnání - energie náboje vystřeleného například z pistole Dual Beretta 96G Elites je zhruba 390 J.
Dotaz: Pane Jermář, v otázce „Elektrické nebo magnetické síly“ ze 6.3.2006
vysvětlujete magnetické silové působení mezi dvěma přímými vodiči s paralelními,
resp. antiparalelními proudy jako relativistický efekt, tedy, že vlastně volba
nebo nevolba vektoru B je otázkou souřadnicové soustavy. Jak by se ale podle
Vás dalo pomocí relativity vysvětlit magnetické silové působení na náboj
pohybující se ne rovnoběžně s, ale KOLMO k (nebo od) drátu (v rovině
procházející drátem), jímž protéká proud??????? Dík P (Láda)
Odpověď: Obávám se, že se nám v tomto případě nepodaří vysvětlit jev stejně elegantně, jako v případě rovnoběžných vodičů. Speciální teorie relativity ve svých důsledcích vede k závěru, že vždy existuje inerciální vztažná soustava, z níž se bude nějaký elektromagnetický jev jevit jako čistě elektrický či čistě magnetický - právě toho jsme využili v případě paralelních vodičů. Taková soustava samozřejmě bude existovat i v případě elektromagnetických jevů spojených se dvěma navzájem kolmými vodiči (a tedy v i případě kolmo letícího elektronu), nicméně ona vyjímečná inerciální soustava tentokrát nebude spjata s žádným objektem (v prvním případě jsme ji spojovali s pohybujícím se elektronem). Můžeme tedy takovou soustavu matematicky dopočítat diagonalizací tenzoru elektromagnetického pole, nebude však nijak snadné matematické výsledky jednoduše a intuitivně interpretovat.
Dotaz: Jakým způsobem zobrazuje dataprojektor černou barvu na bílé plátno? Pouhým
zastíněním? Děkuji. (Daniel Š.)
Odpověď: Ano. Dataprojektor zobrazuje barvy tak, že na příslušné místo bílého plátna (či jakékoli jiné bílé plochy, například zdi) svítí světlem příslušné barvy (obvykle se používají tři základní barvy - červená, modrá a zelená - a ostatní barvy se získávají různými kombinacemi intenzit třechto tří barev). Je-li potřeba na některém místě zobrazit černou barvu, jednoduše tam nesvítí.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co se stane, až rychlost rozpínání vesmíru
dosáhne rychlosti světla? Slyšela jsem, že se tato rychlost zvětšuje. Obrátí se
pak časová šipka? A co by se stalo s lidmi, kdyby ještě nějací žili? To by se
opakovaly celé dějiny Země? (Kačka)
Odpověď: Rychlost rozpínání vesmíru není rychlost ve smyslu středoškolské fyziky (tedy o kolik metrů se něco posune za 1 sekundu), ale spíše o kolik procent se daný předmět či vzdálenost za jednu sekundu protáhne. Z tohoto důvodu ani není jasné, jak by se měla rychlost světla ve vakuu (c = 299 792 458 m/s) s "rychlostí" rozpínání vesmíru (neboli Hubbleovou konstantou H = 2·10-18s-1) porovnávat.
