Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
592) Energie letícího šípu
23. 05. 2006
Dotaz: Dobrý den.Jaká je prosím energie střely -šípu o hmotnosti 40gramů,vystřelená z
kladkovéholuku o nátahové síle 70liber.Rychlost šípu je udávána 110m/s.Střílím
na vzdálenost 30m a překvapilo mne,že šíp někdy probije čtyři telefonní seznamy (Michal)
Odpověď: Kinetická energie letícího šípu je v tomto případě dána klasickým vztahem
EK = ½ m·v2
po dosazení v zákůladních jednotkách tedy získáme 0,5·0,04kg·(110m/s)2 = 242 J. Pro srovnání - energie náboje vystřeleného například z pistole Dual Beretta 96G Elites je zhruba 390 J.
Dotaz: Pane Jermář, v otázce „Elektrické nebo magnetické síly“ ze 6.3.2006
vysvětlujete magnetické silové působení mezi dvěma přímými vodiči s paralelními,
resp. antiparalelními proudy jako relativistický efekt, tedy, že vlastně volba
nebo nevolba vektoru B je otázkou souřadnicové soustavy. Jak by se ale podle
Vás dalo pomocí relativity vysvětlit magnetické silové působení na náboj
pohybující se ne rovnoběžně s, ale KOLMO k (nebo od) drátu (v rovině
procházející drátem), jímž protéká proud??????? Dík P (Láda)
Odpověď: Obávám se, že se nám v tomto případě nepodaří vysvětlit jev stejně elegantně, jako v případě rovnoběžných vodičů. Speciální teorie relativity ve svých důsledcích vede k závěru, že vždy existuje inerciální vztažná soustava, z níž se bude nějaký elektromagnetický jev jevit jako čistě elektrický či čistě magnetický - právě toho jsme využili v případě paralelních vodičů. Taková soustava samozřejmě bude existovat i v případě elektromagnetických jevů spojených se dvěma navzájem kolmými vodiči (a tedy v i případě kolmo letícího elektronu), nicméně ona vyjímečná inerciální soustava tentokrát nebude spjata s žádným objektem (v prvním případě jsme ji spojovali s pohybujícím se elektronem). Můžeme tedy takovou soustavu matematicky dopočítat diagonalizací tenzoru elektromagnetického pole, nebude však nijak snadné matematické výsledky jednoduše a intuitivně interpretovat.
Dotaz: Jakým způsobem zobrazuje dataprojektor černou barvu na bílé plátno? Pouhým
zastíněním? Děkuji. (Daniel Š.)
Odpověď: Ano. Dataprojektor zobrazuje barvy tak, že na příslušné místo bílého plátna (či jakékoli jiné bílé plochy, například zdi) svítí světlem příslušné barvy (obvykle se používají tři základní barvy - červená, modrá a zelená - a ostatní barvy se získávají různými kombinacemi intenzit třechto tří barev). Je-li potřeba na některém místě zobrazit černou barvu, jednoduše tam nesvítí.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co se stane, až rychlost rozpínání vesmíru
dosáhne rychlosti světla? Slyšela jsem, že se tato rychlost zvětšuje. Obrátí se
pak časová šipka? A co by se stalo s lidmi, kdyby ještě nějací žili? To by se
opakovaly celé dějiny Země? (Kačka)
Odpověď: Rychlost rozpínání vesmíru není rychlost ve smyslu středoškolské fyziky (tedy o kolik metrů se něco posune za 1 sekundu), ale spíše o kolik procent se daný předmět či vzdálenost za jednu sekundu protáhne. Z tohoto důvodu ani není jasné, jak by se měla rychlost světla ve vakuu (c = 299 792 458 m/s) s "rychlostí" rozpínání vesmíru (neboli Hubbleovou konstantou H = 2·10-18s-1) porovnávat.
Dotaz: Zdravím, ve fyzice mi byl zadán úkol "zjisti podíl frekvencí mezi tóny v jedné
oktávě". Můžete mi prosím poradit? Děkuji, Krempl (Jan Krempl)
Odpověď: Obecně platí, že základní tón a tón o oktávu výše mají poměr frekvencí 1:2. Podíl frekvencí mezi ostatními tóny stupnice však závisí na zvoleném typu ladění, resp. typu stupnice. Více se o tom dozvíte na
