Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
605) Bouřky v zimě
25. 04. 2006
Dotaz: Dobry den, chcel by som sa spytat, ze preco v zime ked snezi, teda su zrazky,
tak sa neblizka a nehrmi a v lete, ked prsi tak hrmi a stielaju blesky, dakujem
za odpoved (dano)
Odpověď: Nemáte úplně pravdu, protože v létě může pršet bez hromů a blesků - tedy bez bouřky - a v zimě tu bouřku zase klidně mít můžete. Ale v zimě je bouřka mnohem vzácnější než v létě, to je pravda.
Ke vzniku bouřky jsou zapotřebí silné výstupné pohyby, které vedou ke vzniku oblaku typu Cumulonimbus (zkrátka Cb). V zimě může dojít ke vzniku takovéhoto oblaku zejména na frontálním rozhraní, kde existují vynucené vertikální výstupné pohyby. Ale ne vždy dostatečně intenzívní. I proto jsou zimní bouřky méně časté. V létě může bouřka vzniknout stejně jako v zimě, tj. na frontě, ale velké množství bouřek vzniká jako tzv. místní bouřky z tepla - tj. jako důsledek přehřátí vzduchu nad nějakou příhodnou lokalitou. Je-li toto prohřívání dost intenzívní, může vzniknout tzv. uspořádána konvekce, jež je velmi vhodná pro to, aby se v ní mohl vyvinout bouřkový oblak (Cb). A pak jsou srážky z tohoto oblaku doprovázený zmíněnými efekty - hřměním a blískáním, neboť v oblaku typu Cb dojde k redistribuci elektrického náboje. Pak se daný oblak chová přibližně jako kondenzátor a blesk není nic jiného než výboj prorážející izolační vrstvu (vzduch). Hrom je akustický efekt vyvolaný bleskem. Ale v každém případě, aby hřmělo a blískalo se, musí dojít ke vzniku oblaku typu Cb. Jinak budou pouze
vypadávat srážky bez zmíněných efektu, a to bez ohledu na roční období.
Například vznik a existence tornád je také spojena s konvekcí a tedy i s výskytem oblaku Cb. Máte-li zájem, pak se můžete podívat na tuto problematiku (tornáda u nás) na webové stránce Českého hydrometeorologického ústavu:
Dotaz: Dobrý den, už od střední školy nerozumím jedné věci. Objem 1 molu ideálního
plynu je 22,41. Jak to? Copak nemají plyny (i ideální) objem podle nádoby ve
které se nacházejí? Samozřejmě po dosazení do stavové rovnice V = (n.R.T)/p toto
číslo dostaneme, ale stejně si to pořád nemohu představit ve spojitosti s
nádobou... předem děkuji za odpověď (J. Neuschwaiz)
Odpověď: Objem jednoho molu ideálního plynu závisí na jeho teplotě a tlaku. Lze jej tedy vypočítat ze stavové rovnice tak, jak jste naznačil. Udávaný objem 22,4 litru odpovídá tzv. normálním podmínkám (tj. teplotě 0°C a tlaku 101325 Pa). Když umístíte ideální plyn do nějaké nádoby, zaujme samozřejmě celý její objem, zároveň však se změní jeho teplota a tlak, tak aby byla splněna stavová rovnice.
Dotaz: Jak se dá vypočítat pi třeba na milion desetinných míst?(nějakým vzorcem,nebo
výpočtem) Jak to ten Ludolf vypočítal? (Radek)
Odpověď: Číslo π je pojmenováno po Holanďanovi Ludolphu von Ceulen, který v roce 1596 spočítal π na 20 destinných míst (a později na 35). Používal k tomu starou Archimédovu metodu - obvod kruhu je něco mezi obvodem vepsaného a opsaného „conejvíceúhelníku”.
Označení π pak zavedl slavný matematik Leonhard Euler, ale poprvé ji použil v roce 1706 William Jones ve vydání překladu Newtonových spisů.
K výpočtu lze použít mnoha metod. Kromě již vmíněného opisování a vepisování n-úhelníků například také výraz
π = 2 x (2 x 2 x 4 x 4 x 6 x 6 ...)/(1 x 3 x 3 x 5 x 5 x 7 ...)
Tento výraz však konverguje velice pomalu (tj. přidáváním dalších členů se jen pomalu blíží ke spravné hodnotě), proto se příliš nepoužívá. Pro výpočty je vhodnější použít například
π = 16 arctg(1/5) - 4 arctg(1/239)
a správné hodnoty arcustangenty spočítat pomocí řady
Dotaz: Dobrý den na internetu nemohu najít "Varigninovo číslo". Napsala jsem to v
uvozovkách, protože si nejsem ani jista správností napsání. Našla jsem v
souvislosti se statikou větu, ale číslo a co vyjadřuje ne. Prosím tedy o zaslání
odpovědi a omlouvám se, zda jsem jméno zkomolila. děkuji Pomichálková (Pomichálková Pavla)
Odpověď: Existenci žádného tzv. Varigninova čísla se mi nepodařilo zjistit. V 17. století (1654 - 1722) žil francouzský matematik Pierre Varignon, po němž je pojmenována tzv. Varignonova věta (častěji též. momentová věta) o sčítání momentů sil.
Pokud se někdo ze čtenářů Odpovědny setkal s Varignonovým číslem, prosím, napište nám.
Dotaz: dobry den, dostala jsem otazku jaky den byl 4.2.1704...a chci se zaptat, nejen na
to jaky to byl den, ale i na to estli se tohle da nejak jednodusse
zjistit.predem dekuji za odpoved (terry)
Odpověď: Na otázku, jaký to byl den v týdnu, lze odpovědět "jak kde". V zemích, které se v tu dobu již řídili modernějším gregoriánským kalendářem (který používáme dodnes) bylo 4. února 1704 pondělí. V zemích používajících starší kalendář juliánský byl jako 4. února 1704 označen pátek.
Jak je to možné? Země se okolo své osy otočí za rok celkem 365,24220 krát, kalendář by tedy měl mít 365,24220 dne. To by bylo nepraktické, proto se volí délka roku jako 365 (a někdy 366, aby se to srovnalo) dní. Problém je s určením, kdy se má zvolit právě onen delší 366denní přestupný rok. Ve starším juliánském kalendáři tento problém nebyl vyřešen zcela uspokojivě, takže se začátek roku (a s ním i roční období) stále více a více posouval. Proto se přešlo na novější tzv. gregoriánský kalendář - dle papeže Řehoře XIII, kerý jej uzákonil bulou Inter gravissimas. Aby se přitom srovnal začátek roku zase zpět, bylo rozhodnuto, že že po čtvrtku 4. října 1582 bude následovat hned pátek 15. října 1582.
Ne všechny země (zejména ty nekatolické) však přijaly nový kalendář ihned, a tak ještě několik staletí bylo datování dní v různých zemích posunuté. Dobrou ukázkou pro pamětníky je například VŘSR (velká říjnová socialistická revoluce), která se v našich zemích ovšem neslavila v říjnu, ale až 7. listopadu.
Pro úplnost bych ještě měl dodat, že v Čechách se gregoriánský kalendář začal používat roku 1584, v německých zemích okolo přelomu 17. a 18. století, v Anglii roku 1752, v Bulharsku roku 1916, v SSSR roku 1918, v Řecku 1924, v Turecku 1927 a v Číně až roku 1949.
