Dotaz: Dobrý den, dočetl jsem se v nějakém článku o Hallově konstantě, můžete mi prosím
říci, jakou má hodnotu ? ( Pokud tedy něco takového vůbec existuje ). Děkuji za
odpověď. (Stanislav Svoboda)
Odpověď: Pro pochopení smyslu Hallovy konstanty je třeba si nejdříve objasnit, co je to Hallův jev. Umístíme-li vodič s proudem do magnetického pole, budou pohybující se náboje (obvykle elektrony) strhávány Lorentzovou silou k jedné ze stran vodiče. Na jedné straně vodiče tedy bude větší hustota náboje než na straně opačné, což se projeví tzv. Hallovým napětím mezi těmito místy. Toto Hallovo napětí EHje úměrné proudové hustotě j a magnetické indukci B
EH,y = RH·jx·Bz
Konstanta přímé úměrnosti RH se pak nazývá Hallova konstanta a je charakteristická pro konkrétní materiál vodiče (podobně jako jeho vodivost nebo třeba hustota). Pro ilustraci uveďme, že RH stříbra je - 8,4·10-11 m3A-1s-1, zatímco pro zinek se RH = + 3,3·10-11 m3A-1s-1
Poznámka: indexy x, y a z naznačují, že jednotlivé veličiny jsou na sebe kolmé (resp. zajímají nás jen jejich navzájem kolmé průměty). V textu výše tedy předpokládáme, že magnetická indukce není rovnoběžná se smrem tekoucího proudu.
Dotaz: Dobry den!Chtela bych se zeptat,kolikrat je vodik tezsi nez vzduch?Dekuji za
odpoved. (Dominika)
Odpověď: Při teplotě 0 °C a tlaku 105 Pa je hustota vodíku (H2) přibližně 0,089 kg·m-3 a hustota vzduchu okolo 1,276 kg·m-3. Vzduch má tedy zhruba 14 (= 1,276/0,089) krát větší hustotu, takže můžeme lidově říct, že vzduch je asi 14 krát těžší než vodík.
Hustota vzduchu i vodíku samozřejmě závisí na teplotě a tlaku, proto za jiných podmínek může být poměr obou hustot odlišný.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli záření, které vystupuje z mobilních telefonů má
nějaký vliv na lidské zdraví, např. když nosíte mobil v kapse u kalhot, jestli
to nemá nežádoucí ůčinky na pohlavní orgány. A jestli je možno toto záření nejak
odstinovat. PS: Vzal jsem si na to totiž referát, ale zatím jsem žádné
odpovídající odpovědi nenašel... (Martin Tomek)
Odpověď: Pokud máte telefon pouze zapnutý, ale netelefonujete či nestahujete data, tak telefon prakticky nezáří, jen občas vyšle krátkou zprávu základnové stanici (něco jako "jsem tady"). Trochu jiná situace nastává, pokud telefonem telefonujete - v tu dobu totiž telefon vysílá výrazně více a hlavně déle (po dobu hovoru vyzařuje až několik watů). Teoreticky tedy hrozí největší riziko uchu, hlavě a ruce (držící telefon), neboť ty jsou telefonní anténě nejblíže. Jelikož ale energie pohlcená hlavou telefonisty je v podstatě pro přenos hovoru/dat ztracena, snaží se výrobci telefonů navrhovat antény právě tak, aby do hlavy telefonisty (při standardním držení) šlo co nejméně záření.
Ačkoli tedy určitá hypotetická možnost ovlivnění lidského zdraví zářením mobilních telefonů je, není mi známo, že by byla klinicky prokázána. Rozhodně pak nepředstavuje žádné velké riziko - to už bych se například více bál zánětu šlach při velmi nadměrném psaní SMS na klávesnicích telefonů.
Dotaz: Často se mluví o tom, že infračervené záření je tepelné záření. Ale když dám
ruku před dálkové televizní ovládání (s infračervenou diodou), žádné teplo
necítím. Naopak ohřívat mohou i záření, která vůbec nejsou infračervená -
například mikrovlnné záření v mikrovlnce. Nebo viditelné světlo ze Slunce ohřívá
docela silně. Je tedy infračervené záření jediné tepelné záření, nebo jsou i
jiná tepelná záření? A proč se zrovna tomu infračervenému říká tepelné? (Milan Soukenik)
Odpověď: Infračervené záření je záření o vlnových délekách od 780 nm do zhruba 1mm (a tedy o frekvencích 3·1011Hz až 4·1014Hz). Dopadající infračervené záření, je-li dostatečně silné, vyvolává pocit tepla (proto se mu říká tepelné záření).
Důvodem, proč necítíte záření infračervené diody v ovladači televize, je především to, že její záření je relativně slabé a člověk jej proto již nedokáže rozlišit od tepelných vlivů okolí.
Výrazně silnější je například zmíněné infračervené záření přicházející společně s viditelným světlem od Slunce. Sluneční paprsky jsou vlastně jakousi směsí různých druhů záření, neobsahují tedy jenom viditelné světlo a infračervené světlo, ale také například světlo utrafialové (8·1014 až 3,4·1016 Hz), díky němuž se můžeme opalovat (zároveň však bývá i příčinou vzniku rakoviny kůže).
Mikrovlnné záření v mikrovlnné troubě ohřívá trochu jinak - molekuly primárně nerozkmitává, ale spíše "roztáčí" (dochází k buzení rotačních módů molekul vody), k rozkmitání molekul (a přerozdělení energie) dochází až následně interakcí s "rotujícími" molekulami.
Více se o infračerveném záření dozvíte například zde:
