Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
622) Didgeridoo
10. 04. 2006
Dotaz: Vedeli by ste mi detailnejšie objasniť, prečo hudobný nástroj "didgeridoo" môžme
považovať, v podobe jednoduchej PVC trupky s konštantným prierezom po celej
dĺžke, za trubicu na jednom konci uzatvorenú ? Uvažuje sa, že ústa sú
uzatvorenie tejto trubice a preto základný tón počítame zo vzťahu f = (2n-1)
c/4L, v spektre vyznejú iba nepárne harmonické, pri výpočte mechanickej
(reálnej) dĺžky nástroja sa zohµadňuje ešte korekcia na otvor K=0,6r... Dá sa
povedať, že harmonické tóny, ktoré vyznievajú spolu so základným tónom vo farbe
zvuku, v tomto prípade len nepárne násobky základného tónu, môžu (perami hráča
na didgeridoo sa dá docieliť efekt ako pri trupke, prefukovanie) vyznieť aj ako
samostatný tón, a je to tzv. prefuk ? Ďakujem, veselé dni prajem :) (ČuLo)
Odpověď: To mne trochu překvapuje: je-li didgeridoo na druhém konci od hráče otevřené, pak
by na to měly platit vzorce pro otevřenou píšťalu. To, že jsou ústa hráče na
prvním konci, způsobuje tamtéž buzení a vznik kmitů, jedy kmitnu. Je-li druhý
konec uzavřený, je na něm uzel, je-li otevřený, je na něm (resp. kousek za ústím)
kmitna.
Celé je to pochopitelně jen první přiblížení, jinak by se profesionální nástroje taky odlévaly z PVC a ne z ušlechtilých dřev a kovů. (A taky záleží na průřezu trubice, a taky trošku na ... a ovšem i na ... ) Přefukování spočívá, jak správně uvádíte, v tom, že hráč sám stimuluje vyšší harmonickou (vyšší mód), a ten už tam pak pochopitelně rád a dobře rezonuje sám.
Dotaz: Lze vidět čerenkovovo záření? Jestli ano, tak jak vypadá. Stačí www odkazy.
Děkuji (Matěj)
Odpověď: Čerenkovovo záření vzniká tehdy, prolétá-li nabitá částice látkovým prostředím s rychlostí převyšující rychlost světla v tomto prostředí (nezaměňovat s rychlostí světla ve vakuu, ta je vyšší a částice jí dosáhnout nemůže). Dochází přitom ke vzniku elektromagnetické rázové vlny, při níž je emitováno viditelné světlo nazývané Čerenkovovo záření.
Záření může být okem viditelné, sám Čerenkov jej v roce 1934 pozoroval jako slabé modravé světélkování.
Dnes se Čerenkovova záření využívá například v detektorech částic, např. pro detekci velmi lehkých neutrin. Úhel kužele, v němž je Čerenkovovo záření emitováno totiž umožňuje určit rychlost částice.
Více se o Čerenkovově záření dozvíte například na:
Dotaz: Co to jsou nebo čím jsou tvořeny domény
způsobující mag. pole? (Matěj)
Odpověď: Látka se skládá z atomů a atomy mohou mít vlastní magnetický moment (tedy mohou se chovat jako malé magnetické dipóly, malé magnety). Pokud jsou tyto magnetické momenty atomů v látce nasměrovány chaoticky různými směry, navenek se pak látka chová, jako by žádný magnetický moment neměla (jednotlivé momenty atomů se navzájem vyruší). Tohoto stavu lze dosáhnout ohřátím tělesa nad tzv. Curierovu teplotu (pro železo je TC okolo 770°C).
Feromagnetické látky však mají tendenci chovat se (při T < TC) tak, že skupiny atomů v jednotlivých oblastech látky zorientují svůj magnetický moment shodným směrem. A právě oblastem se shodnou orientací magnetických momentů jednotlivých atomů říkáme domény. Navenek se pak jednotlivé momenty atomů v doméně spolu posčítají a předmět se chová "jako magnet".
Dotaz: Kolik hvězd můžeme přibližně vidět na noční obloze v jednom okamžiku
pouhým okem? (denča)
Odpověď: Kolik hvězd uvidíte, záleží především na vašem oku a okolním osvětlení. Uvádí se, že na temném místě (daleko od svítících měst) lze vidět až 5000 hvězd, budete-li se dívat z osvětlené ulice uprostřed města, uvidíte jich zhruba 100.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Dotaz: Ze kterých míst na zemi není vůbec vidět souhvězdí Velké Medvědice a proč? (denča)
Odpověď: Souhvězdí Velká Medvědice (Ursa Maior) je rozsáhlé souhvězdí severní oblohy. Deklinace (úhlová "výška" nad nebeským rovníkem) většiny jejích hvězd je mezi 50° a 60°, proto souhvězdí není viditelné z části jižní polokoule z míst o zeměpisné šířce větší než 30° (= 90°-60°) jižní šířky.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
