Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
623) Čerenkovovo záření
06. 04. 2006
Dotaz: Lze vidět čerenkovovo záření? Jestli ano, tak jak vypadá. Stačí www odkazy.
Děkuji (Matěj)
Odpověď: Čerenkovovo záření vzniká tehdy, prolétá-li nabitá částice látkovým prostředím s rychlostí převyšující rychlost světla v tomto prostředí (nezaměňovat s rychlostí světla ve vakuu, ta je vyšší a částice jí dosáhnout nemůže). Dochází přitom ke vzniku elektromagnetické rázové vlny, při níž je emitováno viditelné světlo nazývané Čerenkovovo záření.
Záření může být okem viditelné, sám Čerenkov jej v roce 1934 pozoroval jako slabé modravé světélkování.
Dnes se Čerenkovova záření využívá například v detektorech částic, např. pro detekci velmi lehkých neutrin. Úhel kužele, v němž je Čerenkovovo záření emitováno totiž umožňuje určit rychlost částice.
Více se o Čerenkovově záření dozvíte například na:
Dotaz: Co to jsou nebo čím jsou tvořeny domény
způsobující mag. pole? (Matěj)
Odpověď: Látka se skládá z atomů a atomy mohou mít vlastní magnetický moment (tedy mohou se chovat jako malé magnetické dipóly, malé magnety). Pokud jsou tyto magnetické momenty atomů v látce nasměrovány chaoticky různými směry, navenek se pak látka chová, jako by žádný magnetický moment neměla (jednotlivé momenty atomů se navzájem vyruší). Tohoto stavu lze dosáhnout ohřátím tělesa nad tzv. Curierovu teplotu (pro železo je TC okolo 770°C).
Feromagnetické látky však mají tendenci chovat se (při T < TC) tak, že skupiny atomů v jednotlivých oblastech látky zorientují svůj magnetický moment shodným směrem. A právě oblastem se shodnou orientací magnetických momentů jednotlivých atomů říkáme domény. Navenek se pak jednotlivé momenty atomů v doméně spolu posčítají a předmět se chová "jako magnet".
Dotaz: Kolik hvězd můžeme přibližně vidět na noční obloze v jednom okamžiku
pouhým okem? (denča)
Odpověď: Kolik hvězd uvidíte, záleží především na vašem oku a okolním osvětlení. Uvádí se, že na temném místě (daleko od svítících měst) lze vidět až 5000 hvězd, budete-li se dívat z osvětlené ulice uprostřed města, uvidíte jich zhruba 100.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Dotaz: Ze kterých míst na zemi není vůbec vidět souhvězdí Velké Medvědice a proč? (denča)
Odpověď: Souhvězdí Velká Medvědice (Ursa Maior) je rozsáhlé souhvězdí severní oblohy. Deklinace (úhlová "výška" nad nebeským rovníkem) většiny jejích hvězd je mezi 50° a 60°, proto souhvězdí není viditelné z části jižní polokoule z míst o zeměpisné šířce větší než 30° (= 90°-60°) jižní šířky.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Dotaz: K čemu je dobrý hodinový stroj dalekohledu? (denča)
Odpověď: Následkem zemské rotace se poloha kosmických objektů na obloze mění. Slunce je ráno vidět na východě, k večeru se ale na něj musíme dívat na západ. Podobně je to s hvězdami, i ony vlivem zemské rotace putují po obloze. Chceme-li je tedy pozorovat, musíme se za nimi pomalu otáčet. Při pozorování pouhým okem to nijak nevadí, neboť pohyb hvězd po obloze je pomalý a drobné otáčení hlavy či pohyb oka si ani neuvědomíme. Díváme-li se ale pevně ukotveným dalekohledem, hvězdy nám brzy utečou z jeho zorného pole. Proto mívají hvězdářské dalekohledy tzv. paralaktickou (neboli též polární či rovníkovou) montáž a mohou být doplněny ještě tzv. hodinovým strojem.
Paralaktická montáž znamená, že dalekohled je uchycen tak, aby pevná osa byla nasměrována rovnoběžně se Zemskou osou (míří přibližně k Polárce) a okolo ní se přístroj dalekohledu mohl otáčet. Pohyb hvězd pak stačí sledovat v této jediné ose, přičemž kolem osy se dalekohled musí otočit za 24 hodin, aby kompenzoval rotaci Země.
Hodinový stroj je pak zařízení, které takové otočení dalekohledu kolem osy jednou za 24 hodin samo mechanicky zajistí.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
