Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
647) Svíčka v beztížném stavu
23. 03. 2006
Dotaz: Zdravím Vás! Kdybych v beztížném stavu, např. na stanici ISS, zapálil svíčku,
jaký tvar by měl její plamen? Kulový? A hořel by vůbec? Já si totiž myslím, že
po zapálení knotu by v příštím okamžiku došlo ke spotřebování kyslíku v
nejbližším okolí, navíc by mělo dojít i k rozpínání horkých zplodin rovnoměrně
do všech stran a plamen by měl zhasnout kvůli nedostatku kyslíku. (P.Fatr)
Odpověď: Pokusy tohoto druhu se provádějí jednak na palubách amerických raketoplánů a jednak ve speciálním zařízení v Glennově výzkumném centru v Ohio (zde používají cosi jako "utržený" výtah). Prováděli i pokusy s hořící svíčkou a pokus vyfotili:
vlevo při běžné gravitaci, vpravo ve stavu beztíže
Tvar plamene je tedy skutečně kulový a svíčka alespoň nějakou dobu hořet bude. Zda takto vydrží hořet dlouhodobě a jak dochází k míchání plynů v okolí plamene se mi nepodařilo zjistit.
Dotaz: Přeji dobrý den Řeším příklad, kdy mám vypočítat tlak v sacím potrubí pístového
motoru. Znám tlak (10^5 Pa), nasátý objem za sekundu (43 litrů/sec) a teplotu
(20`C) vzduchu před nasátím. Vzduch prochází trubkou o průměru 67mm. Rychlost
proudění mi vychází na 12,26m/sec při průtoku 43litrů/sec, ale za nic na světě
se mi nedaří vypočítat tlak v tomto místě. Předpokládám že bude podle
Bernoulliho rovnice nižší, ale bloudím pořád v kruhu. Můžete mi prosím poradit? (Lukáš D.)
Odpověď: Předpokládejme, že prodění vzduchu v potrubí je ustálené (tedy laminární) - to není vůbec samozřejmé a při výše popsaných podmínkách si netroufám odhadovat, zda tomu tak ve skutečnosti bude. Dále zanedbejme skutečnost, že v důsledku nenulové viskozity vzduchu bude rychlost proudění uprostřed trubice jiná, než podél jejích stěn. Za těchto zjednodušujících předpokladů průměrná rychlost vzduchu v potrubí vychází 14,1 m·s-1 a v důsledku Bernoullliho rovnice by tak pokles tlaku měl činit okolo 120 Pa.
Dotaz: Dobrý den. Nedávno jsme ve škole měřili intenzitu elektrostatického pole - měli
jsme za úkol najít body, kde má pole stejnou intenzitu (napětí) a ty body pak
zakreslit na milimetrový papír. Jedna elektroda byla ve tvaru kružnice a druhá
byla ve středu této kružnice. Zajímalo by mě, jaký tvar mají ekvipotenciální
křivky tohoto pole. Řekl bych, že to jsou přímky procházející středem této
kružnice. Je to možné? Za odpověď předem děkuji. (V. Sokol)
Odpověď: Přímky procházející středem kružnice by spojovaly obě elektrody (na nich je, předpokládám, různý potenciál), takže o ekvipotenciální křivku rozhodně nejde. Ekvipotenciální křivky mají v tomto případě tvar soustředných kružnic se středem v oné jedné elektrodě. Ekvipotenciální křivky (resp. plochy pro trojrozměrný případ) jsou vždy kolmé na vektor intenzity elektrického pole - a ten míří v tomto případě od jedné z elektrod k druhé.
Dotaz: Dobrý den, po zadání klíčového slova "Philadelphia Experiment" (nebo
"filadelfský experiment" pro českou mutaci webu) vyhledávač vrátí poměrně značné
množství odkazů, jedná se o fikci, mýtus nebo skutečnost? Za odpověď předem
děkuji (Pavel Novotný)
Odpověď: O tzv. filadelfském experimentu, kdy mělo - jak jsem se právě dočetl na různých webových stránkách - údajně dojít v době druhé světové války ke zneviditelnění lodi (či dokonce její teleportaci do jiného přístavu), jsem nikdy dříve neslyšel. Jevy zde popisované neodpovídají současnému fyzikálnímu poznání světa a tak nezbývá než konstatovat, že jde nepochybně fikci.
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat 1. Jakou rychlostí se šíří gravitační pole? 2.
Slyšela jsem, že vlnový obal se muze šířit větsí rychlostí než je rychlost
světla, je-li tomu tak, tak v jakém případě a proč? Děkuji (Veronika)
Odpověď: Rychlost šíření gravitačních vln nemůže být větší než rychlost světla, neboť by tím byl narušen princip kauzality (následek by mohl předcházet příčinu). Zároveň se předpokládá, že graviton (jakýsi element gravitační interakce - obdoba fotonu u elektromagnetické interakce) má nulovou klidovou hmotnost a nemůže se tedy pohybovat pomaleji než rychlostí světla (při nižších rychlostech nemůže existovat). Zdá se tedy (a z teorií plyne), že rychlost šíření gravitačních vln by měla být rovna rychlosti světla ve vakuu.
Jakékoli hmotné objekty (tj. ty, které mají v klidu nenulovou hmotnost) se mohou šíři pouze podsvětelnými rychlostmi. Jakákoli informace se může šířit buď podsvětelnou rychlostí (nese-li ji hmotný objekt - třeba dopis) a nebo rychlostí světla (třeba informace "stůj" v podobě červené barvy na dopravním semaforu). Rychleji než světlo se mohou šířit jen efekty nenesoucí žádnou inormaci. Představte si, že stojíte v obrovské místnosti a máte v ruce baterku, kterou svítíte na pravý dolní roh jedné ze stěn. Když teď baterkou dostatečně rychle trhnete tak, aby "prasátko" (světelná stopa) přejelo po stěně do jejího levého horního rohu, může se stát, že "prasátko" bude cestovat po stěně rychleji, než je rychlost světla. "Prasátko" ale z jednoho rohu do druhého nepřináší žádnou informaci, informace o trhnutí baterkou se šíří od vás společně se světlem rychlostí světla.
