Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
660) Čím je naplňena žárovka?
02. 03. 2006
Dotaz: Čím je naplňena žárovka? (tomas svitil)
Odpověď: U původní Edisonovy žárovky, v níž bylo tahdy ještě uhlíkové vlákno, bylo v baňce vakuum. Dnešní žárovky používají wolframové vlákno a jsou plněny pod nízkým tlakem některým málo reaktivním plynem - obvykle dusíkem, kryptonem, argonem nebo xenonem. V halogenových žárovkách je pak navíc ještě příměs jódu či brómu, umožňující nažhavit wolframové vlákno na jěště vyšší teplotu (aby více svítilo), aniž by se přepálilo nebo vypařilo. Teplota wolframového vlákna ve svítíci halogenové žárovce tak dosahuje až 3000°C.
Trochu jiná situace je v zářivkách, tam se jako náplň obvykle používají páry rtuti.
Dotaz: Dobrý den, tento dotaz je spíše z matematiky: Pokud je mezi 2 a 3 nekonečně
mnoho čísel, tak kolik čísel je mezi 2 a 4? Já si myslím že to druhé nekonečno
je větší než to první, kamarád že jsou stejné. Jak to tedy je? Děkuji! (Jakub)
Odpověď: S nekonečny jsou problémy, obvykle se ale dají nějak rozumně vyřešit. Podívejme se nejdříve na nějaký jednodušší (konečný) případ: Jak poznám, zda je ve třídě víc kluků nebo holek? Jednou z možností je spočítat kluky zvlášť, holky zvlášť a porovnat obě čísla. Jenže porovnat dvě čísla, to je něco jako odečíst první od druhého a zjišťovat, zda je výsledek kladný, záporný nebo nula. Takový postup by ale nešel použít při počítání s nekonečny, protože jedno nekonečno od druhého neumíme odečíst (není to definováno, podobně jako není definováno dělení nulou). Musíme na to tedy jinak. Co kdybychom ve třídě tvořili dvojice kluk-holka? Pokud na nějakého kluka nevyzbyde holka, je víc kluků. Podobně pokud na nějaké děvče nevyzbyde kluk, je více děvčat. No a pokud se nám podaří dvojice vytvořit a nikdo nezadaný přitom nezbyde, tak je kluků i holek stejný počet.
Zkusme se nyní podívat na obrázek. Zvolíme-li vhodně bod S, potom každá přímka protínající úsek horní číselné osy v intervalu (2;3) protne také dolní číselnou osu, a to v intervalu (2;4). Pomocí takovýchto přímek (na obrázku jsou 2 z nich znázorněny šedě) se tedy každému bodu z intervalu (2;3) podaří jednoznačně přiřadit jeden bod z intervalu (2;4) - vlastně úplně stejně jako když jsme k sobě přiřazovali kluky a holky v předchozím případě. Ani tady nám žádný bod ani na jednom intervalu nezbyde, z čehož plyne, že ani jedno z obou nekonečen není větší než to druhé, obě nekonečna jsou stejně veliká.
A ještě důležitá poznámka: Není pravda, že by všechna nekonečna byla stejně velká. Obě nekonečna v našem případě mají velikost (matematici by řekli mohutnost) stejnou jako množina všech reálných čísel. Zároveň je však jejich mohutnost větší než například mohutnost množiny všech přirozených, případně celých čísel.
Odpověď: Nespadne. Pomocí zrcadla, které zanechali astronauti na povrchu Měsíce, a laseru můžeme dnes velice přesně změřit vzdálenost Měsíce od Země a víme, že se od nás Měsíc vzdaluje o přibližně 38 milimetrů za rok. Musíme si však uvědomit, že vzdálenost Měsíce od Země kolísá mezi 363 104 a 405 696 kilometry. Udávaná rychlost vzdalování Měsíce od Země (38 mm/rok) je tedy rychlost průměrná, nikoli okamžitá.
Důvodem vzdalování Měsíce jsou především slapové jevy (příliv a odliv).
Ty se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření (jak se voda přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací). Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu od Země vzdaluje.
Dotaz: Prosím vás, jak mám vyřešit srážku tří a více kuliček najednou (stačí v rovině).
Jsou určeny hmotností, polohovým a rychlostním vektorem (vše co může být určeno
:-). Netuším jak vypočítat rychlosti po odraze (žádná spec. situace). (Lukáš Skovajsa)
Odpověď: Nevím, zda vás spíše zklamu či potěším, ale spočítat přesně chování po srážce 3 a více koulí není obecně možné.
Při srážce 2 koulí dokážeme vždy vybrat jednu rovinu, ve které se děj odehrává (rovina je určena vektory rychlostí obou koulí) a stačí nám tedy vypočítat 4 neznámé (x-ovou a y-ovou složku výsledné rychlosti pro každou z koulí). K tomu máme zákon zachování energie (1 skalární rovnice) a zákon zachování hybnosti (vektorová rovnice = 3 skalární rovnice pro složky x, y a z) - máme celkem 4 rovnice pro 4 neznámé, dokážeme tedy tuto soustavu řešit.
Při srážce 3 a více koulí se už obecně (jsou-li vektory rychlostí lineárně navzájem nezávislé) nemůžeme omezit na žádnou rovinu, potřebujeme tedy pro každou kouli spočítat 3 čísla - složky výsledného vektoru rychlosti. K dispozici však máme stále pouze 4 rovnice plynoucí ze zákonů zachování energie a hybnosti. Matematicky pak lze ukázat, že řešení soustavy 4 rovnic pro 3×n neznámých (n je počet koulí) není obecně jednoznačné.
A ještě několik poznámek:
ikdybychom se omezili na speciální případ srážky 3 koulí v rovině, máme 4 rovnice s 6 neznámými, takže opět nenalezneme obecné řešení
prakticky vzato je veliký problém zajistit, aby srážka více těles nastala současně, tj. aby se první dvě tělesa nesrazila spolu a teprve po kratičké chvíli do nich nenarazilo těleso třetí
problém srážky více těles (a zejména pak situace po rozpadu na více těles při srážce 2 těles) je častý při experimentech v částicové fyzice - zde se problém řeší obvykle počítáním pravděpodobností různých variant a zaváděním tzv. účinných průřezů
Dotaz: Barevné soumrakové jevy. Potřebuji zjistit podrobnější informace o barevných
soumrakových jevech pro vypracování seminární práce na toto téma. Jak a kdy
vznikají, co přesně se považuje za soumrakové jevy. Předpokládám, že to nebudou
jen "červánky". Uvítám odkazy na webové stránky i knihy. Předem děkuji. (Jitka Dobrovolná)
