FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

686) Zamrznutí tlakového potrubí28. 01. 2006

Dotaz: Dobrý den. V podniku se nám stává, že nám zamrzá vodovodní talkové potrubí. Rád bych se zeptal jestli existuje nějaká grafická závislost bodů tuhnutí vody na tlaku vody. Uvažujeme tlak vody max. od 1 atm do 200 atm a teploty od cca -20°C do 0°C. (Petr Menšík)

Odpověď: Bod tuhnutí vody/tání ledu se s tlakem mění daleko méně výrazně než například bod varu. Při tlaku 20 MPa se sníží bod tuhnutí vody jen na -1,52 °C.

Zdroj: Wagner, W., Saul, A., and Pruss, A., J. Phys. Chem. Ref. Data, 23, 515, 1994.

(Pavel Böhm)   >>>  

687) Stereogramy27. 01. 2006

Dotaz: Dobry den. Ako funguje magicke oko (3D obrazky na papiery)? (Lucas)

Odpověď: Oči dospělého člověka jsou od sebe vzdáleny přibližně 7 cm, takže má každá zornice trochu rozdílný úhel pohledu a vidí proto poněkud jiný obraz (zkuste střídavě zavíra levé a pravé oko). V mozku se oba obrazy spojí v jeden a z malých odchylek mozek "vypočítá" trojrozměrný dojem. Stereogramy toho využívají. Obsahují stále se opakující vzorek. Pokud takový vzorek pozorujete, přičemž však zaostřujete na imaginární bod za obrázkem, vzniká dojem, že obrázek má hloubku. Je to tím, že levé a pravé oko pozoruje různá opakování téhož vzorku. Mozek mylně spojí oba vzorky do jednoho, a ten se ve srovnání s okolními obrazovými informacemi zdá být posunut dozadu.

Výše uvedený text byl převzat (a poupraven) z webové stránky http://marek.jikos.cz/ster/, kde se rovněž nacházejí dva pěkné obrázky:
(Jakub Jermář)   >>>  

688) Barevná citlivost oka27. 01. 2006

Dotaz: Kterou barvu nejlépe vidíme? (Lukáš)

Odpověď: Na tuto otázku lze odpovědět více způsoby. Oko je nejcitlivější na světlo o vlnové délce okolo 550 nm, což odpovídá zelené barvě. Pokud se ale na něco budeme dívat například v mlze, nejsnáze uvidíme červené a oranžové předměty, neboť světlo těchto barev se v mlze nejméně rozptyluje (vzpomeňte na barvu všelijakých odrazek např. na byciklu).

(Jakub Jermář)   >>>  

689) Magnetické indukční čáry a siločáry27. 01. 2006

Dotaz: Dost dlouho mne trápí tento problém: nechápu, proč jsou v učebnicích pro ZŠ kolem trvalého magnetu znázorňovány indukční čáry magnetického pole, když toto pole evidentně není indukované. Není lepší je nazývat magnetické siločáry? Podobně jako máme elektrické siločáry? Děkuji (Svatava Odložilíková)

Odpověď: Pojmenování různých fyzikálních veličin, modelů a teorií je do značné míry ovlivněno historií a tradicí, proto ne vždy je zcela intuitivní. Magnetické indukční čáry získaly své označení podle veličiny zvané magnetická indukce (obvykle se značí B). Zaměňovat magnetické indukční čáry a magnetické siločáry není možné, je mezi nimi (pro laika na první pohled ne zcela patrný) rozdíl:

Magnetické siločáry (též čáry pole vektoru megnetické intenzity; field lines of H) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde H≠0) tečnu ve směru vektoru H. Odpovídá-li hustota siločar v každém bodě velikosti vektoru H, jsou magnetické siločáry modelem magnetického pole.

Magnetické indukční čáry (též čáry pole vektoru megnetické indukce; field lines of B) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde B≠0) tečnu ve směru vektoru B. Odpovídá-li hustota indukčních čar v každém bodě velikosti vektoru B, jsou magnetické indukční čáry modelem silových účinků magnetického pole.

(Jakub Jermář)   >>>  

690) Perpetuum mobile27. 01. 2006

Dotaz: Jak je definováno perpetum mobile? (Milan)

Odpověď: Perpetuum mobile prvního druhu (perpetual motion machine of the first kind) je definováno jako zařízení, které by trvale či periodicky konalo práci bez toho, že by mu byla dodávána tomu odpovídající energie zvenčí - představte si tedy třeba automobil, který by jezdil, aniž by spotřebovával polivo. Šlo by zjevně o porušení zákona zachování energie (nebo též první věty termodynamické) a proto nás nepřekvapí, že takové zařízení nemůže existovat.

Perpetuum mobile druhého druhu (perpetual motion machine of the second kind) je zařízení, které bezestráty (bez potřeby dodávat energii zvenčí) přeměňuje tepelnou energii na energii jiného druhu, případně na práci - to si můžeme představit jako ledničku, která elektřinu vůbec nespotřebovává, ale zmrazováním potravin (na teplotu nižší než okolí) ji vyrábí. Ani takovéto zařízení nemůže existovat, porušuje totiž fyzikální zákon zvaný druhá věta termodynamická.

Obvykle se za perpetuum mobile považuje i stroj, který sice nekoná žádnou práci, setrvává však stále v pohybu. Takové zařízení by dle fyzikálních zákonů mohlo fungovat, pokud by neexistovalo žádné tření (resp. disipace).

Lingvistická poznámka: správný tvar je PERPETUUM MOBILE, tedy se 2 písmenky "u" ve slově perpetuum.

(Jakub Jermář)   >>>