Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
70) Vidění pod hladinou
25. 01. 2010
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, proč lidské oko pod hladinou vody špatně vidí?Jak tomu zabránit? Proč ryby vidí dobře? (Gabriela Kepková)
Odpověď: Oko je složitá optická soustava. Nás bude nyní zajímat pouze jeho povrch - rohovka, ta (spolu s čočkou uvnitř oka) zakřivuje chod paprsků tak, aby se na sítnici promítal ostrý nerozmazaný obraz. Rohovka má optickou mohutnost asi 40 dioptrií (tedy více než vlastní čočka v oku, ta má okolo 20 dioptrií). Pro optickou mohutnost jsou rozhodující zejména tvar (rohovka je vypouklá) a rozdíl indexů lomu vnějšího a vnitřního prostředí - čím je tento rozdíl větší, tím více se světlo láme. Tvar rohovky zůstává i ve vodě stejný, když se ale oko dostane do vodního prostředí, značně se změní index lomu tohoto prostředí (z 1 na 1,3) a to způsobí, že najednou vidíme špatně. Ryby mají oči stavěné na to, že vnější prostředí oka je voda, ze stejného důvodu by proto špatně viděli na vzduchu.
Když chceme dobře vidět pod vodou, stačí si vzít potápěčské brýle. Ty udrží před okem vzduch, takzže oko pracuje v prostředí, na které je naštelováno. A jelikož mají potápěčské brýle rovnou skleněnou (či plastovou) plochu, tak ani na tomto rozhraní voda-sklo-vzduch nedochází k deformaci obrazu.
Dotaz: Dobrý den, jsem žákyně základní školy a chtěla bych se vás zeptat,
kolik je světelná minuta kilometrů. Děkuji předem za odpověď. (Domishek)
Odpověď: Jestliže je rychlost světla (přibližně) 300 tisíc kilometrů za sekundu, znamená to, že světelná sekunda je dlouhá 300 tisíc kilometrů. Minuta je 60x delší něž sekunda, stejně tak světelná minuta tedy bude znamenat 60x delší vzdálenost (světlo mělo 60x více času na cestování), tedy přibližně 18 miliónů kilometrů.
Dotaz: Dobrý den, pokud by LHC koncem roku sestrojil černou minidírku, bylo by ji
možno nějakým způsobem udržet mimo dosah hmoty tak, aby alespoň její
hmotnost dále nerostla nebo by na něco podobného nebylo dost času? (A.Zweistein)
Odpověď:
1.) LHC nebude mít výkon dostatečný k vytvoření černé díry, jde tedy o velice hypotetickou záležitost na pomezí vědy a fantazie.
2.) Ikdyby se nám podařilo nějakým zázrakem černou díru vytvořit, šlo by o tak miniaturní díru, že by se okamžitě vypařila (zcela bezpečně dříve, než by se dostala k nějaké další hmotě, kterou by mohla pohltit).
Dotaz: Dobrý den , prosím vás mám tady takový zajímavý dotaz... kam by
směřovala střelka kompasu ve vesmíru? točila by se pořád dokola a nebo co
by se s ní dělo? děkuji za případnou odpověď :-) (Radek)
Odpověď: I ve vesmíru je na mnoha místech nezanedbatelné magnetické pole. Nejen Země, ale i další planety (Jupiter, Saturn, ...) mají svá magnetická pole. Magnetické pole má i Slunce a další hvězdy a tato pole se navzájen kombinují a sahají i do značných vzdáleností od mateřských těles. Střelka magnetu by se tedy natočila ve směru magnetické siločáry v daném místě.
Co by se ale dělo se střelkou, kdyby žádné měřitelné pole v jejím okolí nebylo? Na to odpovídá 1. Newtonův zákon: byla by v klidu (náhodně orientovaná), neboť by nebyla žádnou silou nucena svůj stav změnit. Pokud by byla před vložením do daného místa někým roztočena, tak by se střela prohybovala (rovnoměrně pravidelně by se otáčela), dokud by ji neutlumilo tření (= síly nutící ji změnit její stav) a pak by se zastavila s náhodnou orientací.
Dotaz: V odpovědi z 14. 10. 2009 "3. kosmická rychlost" uvádíte, že
"V praxi se pro dosažení 3. kosmické nebo vyšších rychlostí
využívá gravitačního praku při průletu kolem planety Jupiter." Jak
je to však ve vztahu k zákonu zachování energie? Podle mého selského
rozumu by se měla pohybová energie sondy při přibližování k Jupiteru
zvětšovat a při oddalování od něj zase úměrně tomu zmenšovat. Pokud by
ji neztrácela, potom by se nutně měla měnit energie Jupitera
(pravděpodobně pohybová). Nebo snad skutečně existuje nějaký způsob jak
působením gravitace sondu urychlit? A jestliže ano, na úkor jaké energie se
to děje? (Libor Kořista)
Odpověď: Při tzv. gravitačním praku neboli gravitačním manévru je sonda urychlována na úkor rychlosti urychlující planety. Zákony zachování energie i zachování hybnosti tedy stále platí. Planeta přichází o část své pohybové energie, kterou předá sondě. Vzhledem k obrovskému nepoměru hybností obou těles však je ovlivnění dráhy planety v praxi nepozorovatelné, zatímco ovlivnění sondy může být velmi významné.
