Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
702) Podlahové topení
04. 01. 2006
Dotaz: Dobrý den, prosím o radu. Chceme mít doma podlahové topení a to ohřívá prostor
sáláním. Chtěl bych se zeptat zda na sálání má vliv barva dlažby popř. jaká by
byla nejvhodnější. Možná se ptám na nesmysl a je to jen můj pocit, ale připadá
mi, že ohřátá hladká bílá dlaždice sálá méně nez drsná hnědá. Přitom teplota
povrchu dlažby nepřekračuje 30 stupňů Celsia, teplota topných kabelů v betonu
pod dlažbou je samozřejmě vyšší ale předpokládám, že to co z podlahy sálá je
povrch tedy dlažba. Děkuji za Vaši radu. Diviš (František Diviš)
Odpověď: Váš dojem je správný - bílá hladká dlaždice bude velice pravděpodobně sálat méně, než dlaždice hnědá či ještě lépe černá. Souvisí to s tzv. emisivitou, která se vyskytuje jako parametr ve Stefanově-Boltzmanově zákoně. Tmavá tělesa obecně mívají emisivitu vyšší než tělesa světlá, hladká (či lesklá) vyšší než tělesa s matným povrchem.
Nutno však ještě podotknout, že pro vyhřívání místnosti má kromě sálání také nezanedbatelný význam ohřev vzduchu při kontaktu s dlaždicemi.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych vědět, jakou rychlostí se od sebe vzdaluje světlo, myslím tím po přímce od středu na každou stranu. Srovnal bych to např. když hodíme do vody kámen, tak rychlost šíření vln od středu na každou stranu je X a rychlost vdalování vlny od sebe je 2X. Děkuji (Jiří)
Odpověď: Světlo se i od sebe navzájem vzdaluje rychlostí světla, tedy 299 792 458 m·s-1. Ačkloli je to na první pohled nesmyslné, věřte, že to smysl dává, a navíc je to zcela v souladu s teoriemi a rovnicemi, které se již mnohokrát osvědčily v reálném životě a díky nimž funguje vetšina modernější techniky okolo nás - můžeme je tedy považovat za správné a prověřené.
A ještě drobná poznámka: ony ani ty vlny na vodě se od sebe navzájem nebudou šířit rychlostí 2X, ale o něco málo menší. Naší smůlou je, že rozdíl 2X od správné hodnoty je tak malý, že jsme si zvykli sčítat rychlosti takto jednoduše, takže nám pak správný způsob počítání s velkými rychlostmi přijde velice neintuitivní až domněle nesmyslný.
Dotaz: Zajímalo by mne, na jakém principu funguje plazmová obrazovka televizoru. (Miroslav Kadlec)
Odpověď: Plazmové panely jsou založeny z miniaturních barevných fleorescenčních reflektorů (luminoferů), které vytvářejí samotný obraz. Každý obrazový bod (pixel) je tvořen trojicí luminoferů – červeným, zeleným a modrým. Celý plazmový panel je vyroben ze dvou skleněných desek, mezi kterými jsou umístěny miniaturní skleněné buňky. Do nich byla během výrobního procesu vstříknuta a zapečetěna směs vzácných plynů neonu a xenonu. Pokud pustíte do luminoferu elektrický proud, vytvoří se z plynu plazma, která luminofer rozzáří.
Dotaz: Zajímalo by mě, zda se bude pohybovat plachetnice za bazvětří, když na záď
umístíme velký ventilátor, který bude foukat do plachty. (Petr)
Odpověď: Pokud by se vám podařilo "pochytat všechen vítr" z ventilátoru do plachy, nebude to mít na pohyb plachetnice prakticky zádný vliv, neboť zatímco se listy vrtule ventilátoru opírají o vzduch na jednu stranu (a tlaci tak loď dozadu), takto vytvořený vítr bude tlačit na plachtu na stranu opačnou (v našem případě dopředu) a to v podstatě stejnou silou (zanedbáme-li ruzné stráty). Rozumné by tedy bylo svinout nebo úplně odstranit plachtu a nasměrovat ventilátor tak, aby foukal směrem za loď - listy ventilátoru teď budou tlačit vzduch dozadu a (dle zákonu akce a reakce) vzduch tedy bude tlačit listy ventilátoru a potažmo i celou loď kupředu. Na tomto pricipu je založen například pohon vznášedel.
Dotaz: Dobrý den, mám na Vás prozbu, řeším problém, který se týká času zmrznutí teplé
a studené vody, bohužel nevím jak se tento jev nazýva a chtěl bych se o něm něco
dovědět, pokud Vás moc neobtěžují byl bych Vám vděčen za jakékoli informace o
tomto jevu.Předem děkuji. Daniel Hála dan.hala@email.cz (Daniel Hála)
Odpověď: Skutečně se čas od času objevují zprávy, že horká voda zmrzne za jinak stejných podmínek dříve než voda studená - nazýváme to Mpebův jev (podle Erasto Mpemba z Tanzánie). Zatím jsem však o Mpebově jevu pouze slyšel a četl, nikdy jsem se s ním nesetkal osobně ani já a dokonce ani kolega, který se problematikou a proměřováním mrznutí vody zabývá.
Asi nejobsáhlejší pojednání o tomto jevu v češtině naleznete v číslech 11/2002 a 7/2003 časopisu Vesmír (www.vesmir.cz). Druhý z článků je též volně přístupný na internetu na adrese http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1839
