Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
704) Plazmové televizní obrazovky
03. 01. 2006
Dotaz: Zajímalo by mne, na jakém principu funguje plazmová obrazovka televizoru. (Miroslav Kadlec)
Odpověď: Plazmové panely jsou založeny z miniaturních barevných fleorescenčních reflektorů (luminoferů), které vytvářejí samotný obraz. Každý obrazový bod (pixel) je tvořen trojicí luminoferů – červeným, zeleným a modrým. Celý plazmový panel je vyroben ze dvou skleněných desek, mezi kterými jsou umístěny miniaturní skleněné buňky. Do nich byla během výrobního procesu vstříknuta a zapečetěna směs vzácných plynů neonu a xenonu. Pokud pustíte do luminoferu elektrický proud, vytvoří se z plynu plazma, která luminofer rozzáří.
Dotaz: Zajímalo by mě, zda se bude pohybovat plachetnice za bazvětří, když na záď
umístíme velký ventilátor, který bude foukat do plachty. (Petr)
Odpověď: Pokud by se vám podařilo "pochytat všechen vítr" z ventilátoru do plachy, nebude to mít na pohyb plachetnice prakticky zádný vliv, neboť zatímco se listy vrtule ventilátoru opírají o vzduch na jednu stranu (a tlaci tak loď dozadu), takto vytvořený vítr bude tlačit na plachtu na stranu opačnou (v našem případě dopředu) a to v podstatě stejnou silou (zanedbáme-li ruzné stráty). Rozumné by tedy bylo svinout nebo úplně odstranit plachtu a nasměrovat ventilátor tak, aby foukal směrem za loď - listy ventilátoru teď budou tlačit vzduch dozadu a (dle zákonu akce a reakce) vzduch tedy bude tlačit listy ventilátoru a potažmo i celou loď kupředu. Na tomto pricipu je založen například pohon vznášedel.
Dotaz: Dobrý den, mám na Vás prozbu, řeším problém, který se týká času zmrznutí teplé
a studené vody, bohužel nevím jak se tento jev nazýva a chtěl bych se o něm něco
dovědět, pokud Vás moc neobtěžují byl bych Vám vděčen za jakékoli informace o
tomto jevu.Předem děkuji. Daniel Hála dan.hala@email.cz (Daniel Hála)
Odpověď: Skutečně se čas od času objevují zprávy, že horká voda zmrzne za jinak stejných podmínek dříve než voda studená - nazýváme to Mpebův jev (podle Erasto Mpemba z Tanzánie). Zatím jsem však o Mpebově jevu pouze slyšel a četl, nikdy jsem se s ním nesetkal osobně ani já a dokonce ani kolega, který se problematikou a proměřováním mrznutí vody zabývá.
Asi nejobsáhlejší pojednání o tomto jevu v češtině naleznete v číslech 11/2002 a 7/2003 časopisu Vesmír (www.vesmir.cz). Druhý z článků je též volně přístupný na internetu na adrese http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1839
Dotaz: Ve škole (sexta) jsem dostal spočítat tento příklad: Kulka o hmotnosti m1=10g
narazí do krabice o hmotnosti m2=990g, a uvázne v ní. Jaká je rychlost v2
objektu s kulkou? Vyšel jsem ze zákona zachování hybnosti a vyšlo mi, že
v2=v1*m1/(m1+m2). Když jsem ale vyšel ze zákona o zachování energie a udělal
úvahu, že kinetická energie kulky před nárazem musí být stejná jako kinetická
energie soustavy krabice+kulka po nárazu, dostal jsem, že
v2=SQRT(m1/(m1+m2))*v1. Proč je moje úvaha o zachování kinetické energie chybná? (Zdeněk)
Odpověď: Zkusme se zamyslet nad tím, co se stane, když se kulka zachytává v krabici: Část její kinetické energie se samozřejmě přemění na kinetickou energii celé soustavy, zároveň však nemalá část původní kinetické energie je spotřebována na deformaci a zahřátí krabice v místě, kudy kulka prolétne a kde uvízne. Pokud bychom tuto "ztracenou" energii dokázali vyčíslit, můžeme výslednou rychlost ze zákona zachování energie spočítat a došli bychom ke správnému výsledku. Počítání pomocí zákona zachování hybnosti je však výrazně jednodušší.
Dotaz: Je možné, aby gravitační pole naší planety bylo na povrchu něčím deformováno,
aby došlo k jevu, jaký popisuje reportáž TV NOVA ze 4.12.05, že u Moravské
Třebové jezdí auta samovolně do kopce. Čím vůbec lze takto místně ovlivňovat
gravitační pole Země? (Láďa)
Odpověď: Po shlédnutí dané reportáže mě napadají 2 možnosti:
a) Pokud je bublina ve vodováze vychýlena v opačném směru, než se kutálí PET láhev (směr bohužel nelze z detailního záběru vodováhy vypozorovat), pak je silnice nakloněna z kopce a jen ještě větší náklon okolní krajiny vyvolává pocit, že je tomu opačně. Všechny jevy tedy probíhají zcela normálně, jen nám (vlivem subjektivního dojmu opačného sklonu) přijdou divné.
b) Je-li bublina ve vodováze vychýlena ve stejném směru jako se kutálí PET láhev s vodou, pak jde o fotomontáž či úmyslně matoucí reportáž. Není žádný důvod, proč by gravitace či jiné síly měly působit jiným směrem na vodu ve vodováze než na vodu v PET láhvi.
Argumentace "fyzika z místní ZŠ" je zcela zavádějící a nesmyslná. Bylo-li by v dané lokalitě tak obrovsky silné magnetické pole, nejen, že by se to okamžitě projevilo mnoha jinými efekty, ale především by působilo zcela opačně na automobily (plechová karosérie je v podstatě feromagnetikum) a na vodu (diamagnetikum) v PET láhvi.
