Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
722) Puknutí žárovy
28. 11. 2005
Dotaz: Dlouho, předlouho byla v pokoji rozesvícená žárovka. Někdož na ni prsknul vody
a ona pukla. Proč to? (Ribos)
Odpověď: Baňka rozsvícené žárovky se značně zahřívá a v důsledku tepelné roztažnosti se i nepatrně zvětší. Když na ni prsknete trochu vody, tak vodou zasažená část se o vodu ochladí a chtěla by se "smrsknout" na původní velikost, zatímco zbytek baňky ne. Ve skleněné baňce tak vznikne pnutí, které může způsobit její puknutí.
Dotaz: Máme tyčový magnet a ocelovou tyč stejného vzhledu a tvaru. Jak poznáme bez
použití jiného předmětu, která z obou tyčí je magnetem? Děkuji (Jiří Krotík)
Odpověď: Přiložíte-li tyč svým koncem ke středu magnetu (tzn. vytvoříte tvar písmene T), nebudou se tyč s magnetem přitahovat (což je na první pohled překvapivé, ale zkuste si to!). Přiložíte-li naopak magnet jedním svým pólem ke středu tyče, oba předměty se navzájem přitahovat budou.
Dotaz: Zabývám se vývojem zařízení pro kalibraci digitálních fotoaparátů, jehož ůkolem
je vytvořit světlo o určité intenzitě. U již existujícího zařízení je jako
světelný zdroj použita klasická 100W žárovka. Já bych ji rád nahradil výkonovou
bílou LED-diodou, ale nejsem si jist, zda složení světla z LED neobsahuje o
nějakou složku více či méně, především mi jde o poměr infra a ultrafialového
záření, které by mohlo ovlivnit CCD snímač. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď.
S pozdravem Martin Žák (Martin Žák)
Odpověď: Pravděpodobně vás zklamu. Klasická žárovka září díky tomu, že její vlákno je rozžhaveno na velmi vysokou teplotu (až 3000°C) - vyzařuje tedy dle Planckova vyzařovacího zákona spojité spektrum s různou intenzitou jednotlivých vlnových délek. Naproti tomu LED (svítivá dioda) emituje světlo pomocí kvantových jevů na polovodičovém přechodu p-n. Lze tedy očekávat prakticky diskrétní spektrum s výraznou dominancí několika vlnových délek.
Dotaz: Potřebuji pomoct vysvětlit otázky na tema geostacionární družice: Proč nespadne?
Jaká je podmínka stability? Proč může existovat pouze nad rovníkem? (Marta)
Odpověď: Geostacionární družice je taková družice, která obíhá Zemi stejně rychle (se stejnou úhlovou rychlostí), jako se Země otáčí okolo své osy. Z pohledu pozorovatele na Zemi se tedy zdá, že družice stojí v prostoru na stále stejném místě.
Podmínka stability pro geostacionární družici aneb proč nespadne: na obíhající družici působí odstředivá síla směrem od osy otáčení a zároveň gravitační síla Země směrem do středu Země. Aby družice nespadla ani neuletěla pryč, je potřeba, aby se tyto síly navzájem vyrušily. Je tedy potřeba, aby byly stejně veliké (což pro rychlost otáčení jedna otočka za jeden den nastává přibližně ve výšce 35 800 km nad povrchem Země) a musí mít opačný směr (což nastává pouze nad rovníkem).
Dotaz: Mám kapalinu v nádobě s dvěma otvory, ve kterých jsou písty. Jedním z nich
vyvolávám v kapalině tlak. Za jakou dobu se vyvolá síla i na druhém pístu? Podle
klasické newtonovské fyziky a za použití nestlačitelné látky by to mělo být
"hned". Jak by to ale vypadalo podle teorie relativity? (Petr Urbančík)
Odpověď: V reálném světě samozřejmě nedojde ke změně tlaku uvnitř celého objemu okamžitě. Rychlost, s jako se změna tlaku šíří, odpovídá přibližně rychlosti zvuku v daném prostředí. Rychlost šíření zvuku ve vodě je přibližně 1,5·103m·s-1 - to je dost na to, abychom mohli v běžném životě změny tlaku ve vodě považovat za okamžité. Zárověň to ale není zas tak moc, takže nemusíme uvažovat relativistické efekty.
