Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
760) Fata morgana
10. 09. 2005
Dotaz: Co je vlastně fatamorgána? (markéta)
Odpověď: V původním smyslu je "fata Morgana" staré lidové označení klamných obrazů v
ovzduší. Označení pochází z oblasti Messinské nížiny (průliv mezi
Itálií a Sicílií). Z pohledu vědy jde o tzv. svrchní a spodní zrcadlení.
Zrcadlení na vrstvách atmosféry, tedy vzduchu, je možné díky tomu, že různě
teplý a různě hustý vzduch má různý index lomu. Na rozhraních dvou
vzduchových vrstev s odlišným indexem lomu pak může docházet k lomu a odrazu
světelných paprsků.
Odpověď: Duha je optický jev způsobený lámáním světla na kapkách vody. Světlo různých
barev se na povrchu kapek láme pod různými úhly (index lomu vody je např.
pro červené světlo nepatrně menší než pro světlo modré) a dochází tak k
rozkladu světla na jeho jednotlivé barevné složky.
Může za to skutečnost, že kovy vedou teplo lépe než dřevo. Dřevo lze považovat za tepelný izolant. Když šáhnete na studený dřevěný předmět, ruka celkem rychle zahřeje povrch dřeva a předmět pak už nestudí. Položíte-li ruku na předmět kovový, dojde sice také k zahřívání povrchu kovu vaší rukou, z druhé strany (zevnitř předmětu) je však teplo z povrchu odváděno do zbytku předmětu a tím je povrch ochlazován.
Odpověď: Paprsky slunečního světla procházejícího atmosférou se na molekulách vzduchu částečně rozptylují do různých směrů, a to tím intenzivněji, čím kratší je jejich vlnová délka (tzv. Rayleighův zákon). Modrá a fialová barva se proto rozptyluje v atmosféře z viditelného světla nejvíce. Jelikož jsou však naše oči citlivější na modrou než na fialovou barvu, jeví se nám obloha zbarvená modře.
Ano, má. Uveďme si dva příklady, na nichž je to vidět. Gravitační pole hvězdy či celé galaxie působí na světelné paprsky (tedy na elektromagneticé vlnění) a ovlivňuje tak nepatrně směr jejich šíření. Tento jev je známý jako tzv. gravitační čočka (gravitational lensing) a je pozorován v astronomii (např. Einstienův kříž). Druhým příkladem působení gravitace na elektromagnetické vlnění jsou černé díry, z pod jejichž "povrchu" (přesněji z pod tzv. horizontu událostí) nedokáže ani elektromagnetické vlnění uniknout a je strháváno zpět.
