Ano, má. Uveďme si dva příklady, na nichž je to vidět. Gravitační pole hvězdy či celé galaxie působí na světelné paprsky (tedy na elektromagneticé vlnění) a ovlivňuje tak nepatrně směr jejich šíření. Tento jev je známý jako tzv. gravitační čočka (gravitational lensing) a je pozorován v astronomii (např. Einstienův kříž). Druhým příkladem působení gravitace na elektromagnetické vlnění jsou černé díry, z pod jejichž "povrchu" (přesněji z pod tzv. horizontu událostí) nedokáže ani elektromagnetické vlnění uniknout a je strháváno zpět.

Žádný hmotný předmět nemůže nikdy překonat rychlost světla ve vakuu. Pokud byste například roztláčel automobil, pak čím více by se jeho rychlost blížila rychlosti světla, tím by se vám zdál těžší a bylo by tak stále těžší a těžší urychlit jej ještě více. V limitním případě byste pak potřeboval na roztlačení nekonečně těžkého automobilu nekonečnou sílu a energii. Disponovat nekonečnou energií ale nejde, přičemž důvodů je několik. Předně byste ji musel někde vzít a je otázka, zda vůbec ve vesmíru nekonečně energie je. Ale ikdyby bylo, bude problém s její kumulací - i energie má svou hmotnost (vzpomeňte na E=m·c²) a akumulace velikého množství energie (hmoty) na malém místě vede ke vzniku černé díry.

Částice i antičástice mají kladnou hmotnost, takže se v souladu s Newtonovým gravitačním zákonem gravitačně přitahují jako jakákoli jiná tělesa. U nabitých částic je navíc náboj konkrétní částice a její antičástice opačný, kromě gravitace se tedy přitahují i elektromagneticky.

Hon je stará česká jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. Jeden hon odpovídá 125,496 m (zdroj: converter.cz). Setkáváme se ale i s dalšími možnostmi, např. dle zemských desk je jeden hon 260 loktů, tedy asi 153,8 m (zdroj: cs.wikipedia.org). 

No a aby to bylo ještě zamotanější, tak hon se používal nejen jako délková, ale i jako plošná jednotka (a i zde se setkáváme s nejasnostmi ohledně její velikosti).