FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

767) Kolik metrů je jeden hon?08. 09. 2005

Dotaz:

1 hon = kolik metrů?

(Ondřej Sedláček)

Odpověď:

Hon je stará česká jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. Jeden hon odpovídá 125,496 m (zdroj: converter.cz). Setkáváme se ale i s dalšími možnostmi, např. dle zemských desk je jeden hon 260 loktů, tedy asi 153,8 m (zdroj: cs.wikipedia.org). 

No a aby to bylo ještě zamotanější, tak hon se používal nejen jako délková, ale i jako plošná jednotka (a i zde se setkáváme s nejasnostmi ohledně její velikosti).

(Jakub Jermář)   >>>  

768) Frekvence monitoru08. 09. 2005

Dotaz:

Nerozumím, jak je to s frekvencemi monitorů a televizorů. Signál, který dopadne prostřednictvím elektromagnetických vln na anténu přijímače, má určitou frekvenci. Proč jsou tedy 100 Hz televizory lepší a jak to vzájemně souvisí?

(Jana Nováková)

Odpověď:

Uvedená frekvence 100 Hz nemá žádnou souvislost s příjmem televizního signálu anténou. Tato frekvence udává, kolikrát za sekundu zvládne daný monitor překreslit obraz (tj. kolik "filmových políček" by se dalo za sekundu zobrazit). Vyšší frekvence obvykle znamená i lepší monitor (obraz pohybu vypadá plynulejší).

(Jakub Jermář)   >>>  

769) Červené osvětlení při vyvolávání fotografií12. 11. 2004

Dotaz: Někde jsem četl, že červené světlo neoslňuje, čím je to způsobeno? Jaká vlnová délka oslňuje nejméně? Používá se ze stejných důvodů červené osvětlení i při vyvolávání fotografií? (Bohouš)

Odpověď: Subjektivní vnímání intenzity světla je dané citlivostí oka na různé barvy. Lidské oko má největší citlivost kolem 500 nm (zelená barva) a červenou barvu již vnímá podstatně méně intenzivně. Červené osvětlení u vyvolávání fotografií se používá z toho důvodu, že fotochemické procesy, probíhající při dopadu fotonu na negativ filmu, jsou take silně závislé na vlnové délce (barvě) světla. A pro červenou barvu jsou podstatně slabší než třeba pro modrou. Takže při osvětlení negativu červenou barvou nedojde při jeho vyvolávání ke znehodnocení dříve vyfoceného obrazu.
(RNDr. Petr Němec, Ph.D.)   >>>  

770) Sériově zapojené žárovky07. 06. 2004

Dotaz: Mám seriově zapojené tři žárovky. Každá má jiný odpor (hodnoty max. proudu a napětí neznám). Mohu určit, která bude svítit nejvíc? Záleží rozžhavení žárovky též na parametrech vlákna? Děkuji za odpověď. (hrada)

Odpověď: Protože jsou žárovky spojeny za sebou, bude všemi procházet stejný proud a jejich výkon bude určen napětím, které na jednotlivých žárovkách bude. Protože je napětí úměrné odporu, bude nejvíce svítit ta, jejíž odpor bude největší. Prakticky to znamená, že zapojím-li takto žárovky 25W/230V, 60W/230V a 100W/230V bude nejjasněji svítit ta pětadvacítka, která by při sólo zapojení svítila nejslaběji. Teplotní závislost odporu vláken to nepřehází.
(M. Rojko)

Upřesnění: V případě žárovek je uvedená odpověď správná pouze za předpokladu, že jsou všechny určeny na stejné max napětí. To je ale v rozporu se zadáním, které praví, že tyto hodnoty napětí neznáme. Mohou tedy být různé. Pak zřejmě žárovka na vyšší napětí může mít vyšší odpor i když bude na vyšší proud. Pak se dřív a více rozsvítí (i spálí) ta s tenším vláknem, byť menším odporem. Je to tím, že výkonu sice může jít do té větší více, ale závislost účinnosti na teplotě vlákna to snadno převáží, protože je strmější. Obecně tedy podle odporu nelze určit, která bude svítit víc.

Upřesnění odpovědi nám zaslal pan Jiří Zbytovský. Děkujeme!
  >>>  

771) Proč se zdá letadlo na obloze černé?01. 06. 2004

Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit pro úroveň 8.třídy ZŠ, proč letadlo, když ho na obloze vidíme daleko, se zdá černé a čím blíže, tím lépe jsou vidět barvy. Předem děkuji za odpověď. (Lucka Vaňková)

Odpověď: Dobrý den, pokusím se o vysvětlení.
Když se díváte na barevný předmět blízko před sebou, vidíte světlo, které předmět rozptýleně odráží a ve kterém pohlcením některých barev převládají barvy zbývající. Aby tohle mohlo nastat, musí být příslušné barvy obsaženy v dopadajícím světle - podívejte se na barevný časopis v nějakém jednobarevném světle. Podstatné je také to, že ono světlo nesoucí barvu předmětu je rozptýlené - můžete se podívat z různých úhlů a vidíte srovnatelný jas.
Světlo odražené od lesklého povrchu (tak, že platí zákon odrazu) si ponechává svou původní barvu, podívejte se například na odlesk různobarevných svítících reklam na lesklých různobarevných kapotách aut.

Když se díváte na barevně pomalované letadlo dobře osvětlené zblízka, vidíte barvy dobře. Když se díváte z větší dálky, tak hraje roli stav atmosféry, jak jasně věci vidíte. Jasnou barvu můžete vidět dost daleko (viz obr. 1.jpg, žluté letadlo v levé polovině výřezu je stále dobře poznat). Rozptýlené světlo nesoucí barevnou informaci ale rychle se vzdáleností ubývá a atmosféra dále tuto informaci "rozmělňuje".
1.jpg

Letící letadlo ale vidíte obvykle na pozadí velmi jasné oblohy, kdy světla rozptýleného povrchem letadla je zpravidla málo ve srovnání s jasem oblohy. Pak letadlo vidíte jako černý flek, podobně jako barevný konec fixu na obr. 2.jpg ve srovnání s 3.jpg.

2.jpg

3.jpg
Letadlo letící ve výšce ale také můžete vidět jako světlý bod, a to v situaci, kdy odráží paprsky Slunce nebo kdy jeho lesklý povrch odráží světlo odražené od země a od mraků. Pak vidíte stříbřitý světlý objekt a také příliš nevnímáte barvu. Trochu to ilustruje obrázek 4.jpg, na kterém barva zaniká ve srovnání s obr. 5.jpg). Přesto si myslím, že v této situaci máte dobrou šanci barvy vidět, jen většina dopravních letadel, které vídáme, mají břicha leskle kovová.

4.jpg

5.jpg

Nespokojte se prosím s mým "vysvětlením", spíš se snažte se podrobněji dívat kolem sebe, na letadla např. i dalekohledem. Máte-li výhled na nějakou standardní letovou trasu, dívejte se na ně za různého počasí i denní doby a napište nám další poznatky.
(J. Dolejší)   >>>