Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
769) Červené osvětlení při vyvolávání fotografií
12. 11. 2004
Dotaz: Někde
jsem četl, že červené světlo neoslňuje, čím je to způsobeno? Jaká vlnová délka
oslňuje nejméně? Používá se ze stejných důvodů červené osvětlení i při
vyvolávání fotografií? (Bohouš)
Odpověď: Subjektivní vnímání intenzity světla je dané citlivostí oka na různé barvy.
Lidské oko má největší citlivost kolem 500 nm (zelená barva) a červenou
barvu již vnímá podstatně méně intenzivně. Červené osvětlení u vyvolávání
fotografií se používá z toho důvodu, že fotochemické procesy, probíhající
při dopadu fotonu na negativ filmu, jsou take silně závislé na vlnové délce
(barvě) světla. A pro červenou barvu jsou podstatně slabší než třeba pro
modrou. Takže při osvětlení negativu červenou barvou nedojde při jeho
vyvolávání ke znehodnocení dříve vyfoceného obrazu.
Dotaz: Mám seriově zapojené tři žárovky. Každá má jiný odpor (hodnoty max. proudu a
napětí neznám). Mohu určit, která bude svítit nejvíc? Záleží rozžhavení žárovky
též na parametrech vlákna? Děkuji za odpověď. (hrada)
Odpověď: Protože jsou žárovky spojeny za sebou, bude všemi procházet stejný
proud a jejich výkon bude určen napětím, které na jednotlivých
žárovkách bude. Protože je napětí úměrné odporu, bude nejvíce svítit
ta, jejíž odpor bude největší. Prakticky to znamená, že zapojím-li
takto žárovky 25W/230V, 60W/230V a 100W/230V bude nejjasněji svítit
ta pětadvacítka, která by při sólo zapojení svítila nejslaběji.
Teplotní závislost odporu vláken to nepřehází.
(M. Rojko)
Upřesnění:
V případě žárovek je uvedená odpověď správná pouze za předpokladu, že jsou všechny určeny na stejné max napětí. To je ale v rozporu se zadáním, které praví, že tyto hodnoty napětí neznáme. Mohou tedy být různé. Pak zřejmě žárovka na vyšší napětí může mít vyšší odpor i když bude na vyšší proud. Pak se dřív a více rozsvítí (i spálí) ta s tenším vláknem, byť menším odporem. Je to tím, že výkonu sice může jít do té větší více, ale závislost účinnosti na teplotě vlákna to snadno převáží, protože je strmější. Obecně tedy podle odporu nelze určit, která bude svítit víc.
Upřesnění odpovědi nám zaslal pan Jiří Zbytovský. Děkujeme!
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit pro úroveň 8.třídy ZŠ, proč letadlo, když ho na
obloze vidíme daleko, se zdá černé a čím blíže, tím lépe jsou vidět barvy.
Předem děkuji za odpověď. (Lucka Vaňková)
Odpověď: Dobrý den, pokusím se o vysvětlení.
Když se díváte na barevný předmět blízko před sebou, vidíte světlo,
které předmět rozptýleně odráží a ve kterém pohlcením některých barev
převládají barvy zbývající. Aby tohle mohlo nastat, musí být příslušné
barvy obsaženy v dopadajícím světle - podívejte se na barevný časopis v
nějakém jednobarevném světle. Podstatné je také to, že ono světlo nesoucí
barvu předmětu je rozptýlené - můžete se podívat z různých úhlů a vidíte
srovnatelný jas.
Světlo odražené od lesklého povrchu (tak, že platí zákon odrazu) si
ponechává svou původní barvu, podívejte se například na odlesk
různobarevných svítících reklam na lesklých různobarevných kapotách aut.
Když se díváte na barevně pomalované letadlo dobře osvětlené zblízka,
vidíte barvy dobře. Když se díváte z větší dálky, tak hraje roli stav
atmosféry, jak jasně věci vidíte. Jasnou barvu můžete vidět dost daleko
(viz obr. 1.jpg, žluté letadlo v levé polovině výřezu je stále dobře
poznat). Rozptýlené světlo nesoucí barevnou informaci ale rychle se
vzdáleností ubývá a atmosféra dále tuto informaci "rozmělňuje". 1.jpg
Letící letadlo ale vidíte obvykle na pozadí velmi jasné oblohy, kdy světla rozptýleného
povrchem letadla je zpravidla málo ve srovnání s jasem oblohy. Pak
letadlo vidíte jako černý flek, podobně jako barevný konec fixu na obr.
2.jpg ve srovnání s 3.jpg.
2.jpg
3.jpg
Letadlo letící ve výšce ale také můžete vidět jako světlý bod, a to v
situaci, kdy odráží paprsky Slunce nebo kdy jeho lesklý povrch odráží
světlo odražené od země a od mraků. Pak vidíte stříbřitý světlý objekt a
také příliš nevnímáte barvu. Trochu to ilustruje obrázek 4.jpg, na kterém
barva zaniká ve srovnání s obr. 5.jpg). Přesto si myslím, že v této
situaci máte dobrou šanci barvy vidět, jen většina dopravních letadel,
které vídáme, mají břicha leskle kovová.
4.jpg
5.jpg
Nespokojte se prosím s mým "vysvětlením", spíš se snažte se podrobněji
dívat kolem sebe, na letadla např. i dalekohledem. Máte-li výhled na
nějakou standardní letovou trasu, dívejte se na ně za různého počasí i
denní doby a napište nám další poznatky.
Dotaz: Probírali jsme blesk. Studenti se ptali, jestli blesk, který uhodí do rybníka,
zahubí kapry.Nevím si rady. Děkuji (Iva Bímová)
Odpověď: Ač nejsem ani odborník na blesky, ani na ryby, pokusím se odhadnout podstatné
rysy situace, kdy blesk uhodí do hladiny vody. Voda je relativně dobrý vodič a
je prakticky homogenní, takže se dá očekávat, že se proud výboje blesku rozdělí
do všech směrů od místa úderu blesku. Při zběžném pátrání po webu jsem objevil
údaje o proudech ve výboji s maximem řádu desítek kA, které přenášejí celkový
náboj desítek coulombů. Proud může mít docela komplikovaný průběh. Rybou nebo
plavcem bude ve vodě protékat asi srovnatelný proud, jako okolní vodou. Tedy v
blízkosti výboje značný, ve větší vzdálenosti menší. Pokud nejsme v moři, ale na
vodních plochách v Česku, pak bude určitě hrát roli i omezená hloubka nádrže a
vlastnosti podloží. Jednoduchý odhad však ukazuje, že když by se proud např. 10
kA rozložil na polosféru o poloměru 10 m, tak by ploškou 5 dm2 (to je tak průřez
těla) tekl proud 0,8 A. Sice jen kraťounkou dobu několika milisekund, ale mohlo
by to stačit. Bohužel nevím přesně, kolik snese člověk a kolik kapr. Takže bych
očekával, že kolem místa úderu blesku do rybníka bude kruh, ve kterém budou
kapři mrtví, dále možná omráčení. Nevím, jaký bude poloměr těchto kruhů. Jako
plavec bych za bouřky z vody rychle utekl. Podobné úvahy najdete na webu,
dáte-li do hledače hesla lightning, water, fish.
