FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

796) Proč kovové předměty v mikrovlnce jiskří?02. 03. 2004

Dotaz: Proč mikrovlnná trouba jiskří, když do ní dáme kovové předměty? (Lukáš Bjolek)

Odpověď: Kovový předmět vložený do trouby představuje anténu, ve které troubou vysílané elektromagnetické vlny o velmi vysoké frekvenci (GHz) indukují silné vysokofrekventní proudy, ktere se projevují oním "jiskřením".
(M. Rojko)   >>>  

797) Rosný bod a relativní vlhkost vzduchu28. 02. 2004

Dotaz: Nějak nemohu nikde najít vyjádření závislosti teploty rosného bodu na relativní vlhkosti okolí. Poradíte mi? (Ludvík Trnka)

Odpověď: Pokud jde o přepočet relativní vlhkosti na teplotu rosného bodu, pak je nutné ještě znát aktuální teplotu, k níž se hodnota relativní vlhkosti vztahuje. K výpočtu se pak s plně vyhovující přesností využije poněkud zjednodušený tvar Clausius - Clapeyronovy rovnice (viz např. Pechala,F., Bednář, J.: Příručka dynamické meteorologie, Academia, Praha, 1991) upravený do výrazu:

E = Eo exp [- L/R ( 1/T - 1/To )],

kde E značí parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě T (v kelvinech), To = 273,16K, L je skupenské teplo vyparování, R měrná plynová konstanta vodní páry a Eo parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě To (viz běžné fyzikální tabulky).
Pro výchozí teplotu T určíme z uvedeného vztahu hodnotu E, tu vynásobíme relativní vlhkostí vyjádřenou jako desetinné číslo z intervalu 0 - 1 (např. 0,3 pro rel. vlhkost 30%). Dostaneme tak zjednodušeně, ale ve velmi dobrém přiblížení, skutečný parciální tlak vodní páry pro náš případ. Ten se zpětně dosadí za E a vypočte se teplota T, jež by při daném parciálním tlaku vodní páry odpovídala stavu nasycení. Tuto teplotu pak můžeme interpretovat jako hledanou teplotu rosného bodu. Jinak toto vše je tabelováno v tzv. Psychrometrických tabulkách.
(Doc. RNDr. Josef Brechler, DrSc.)   >>>  

798) Tvar a vznik mraků28. 02. 2004

Dotaz: Proč jsou mraky někdy oddělené kusy a ne rovnoměrně rozprostřená mlha? A proč jsou někdy tak ostře ohraničené? (František Kříž)

Odpověď: Na podobu oblačného pole má zásadní vliv rozložení vertikálních pohybů v atmosféře, případně vývoj turbulence. V oblasti vzestupných pohybů se oblačnost vytváří, resp. mohutní, v sestupných pohybech se zeslabuje případně úplně rozpouští, vznikají mezery mezi jednotlivými oblaky nebo vetší oblasti projasnění.
Podrobněji viz: Bednář, J.: Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál, Praha, 2003.
(Doc. RNDr. Brechler, DrSc.)   >>>  

799) Proč se těžší ozon usazuje v horních vrstvách atmosféry?28. 02. 2004

Dotaz: Jaký existuje důvod pro to, aby se ozon usazoval ve vrchní tenké vrstvě atmosféry, pakliže je pravda, že je těžší, než vzduch? (Hezi)

Odpověď: Nejde o usazování ozonu v dané vrstvě, ale o to, že se v těchto hladinách ozon tvoří specifickými reakcemi, které mimo dostatečné koncentrace molekul kyslíku vyžadují přítomnost určitých vlnových délek v UV složce slunečního záření, které do nižších hladin atmosféry už nepronikají. K hlavní produkci O3 dochází v rovníkových oblastech (ale v nižší intenzitě se vytváří i ve vyšších zeměpisných šířkách) ve výškách mezi 30 - 40 km nad zemským povrchem, odtud je ozon atmosférickou cirkulací transportován do vyšších zeměpisných šířek a do poněkud nižších hladin. V našich zeměpisných šířkách je nejvyšší koncentrace ozonu ve výškách cca 22 - 25 km.
(Doc. RNDr. Josef Brechler, DrSc.)   >>>  

800) Proč se dvě tělesa přitahují? Jak rychle se šíří gravitace?27. 02. 2004

Dotaz: Nikde se mi doposud nepodařilo najít sebemenší informaci o principu gravitační síly. Proč se vůbec dvě hmotná tělesa přitahují? Jakou rychlostí se gravitační síla (nebo změna gravitační síly) šíří a zda se vůbec šíří? Pokud se gravitace šíří rychlostí světla, jak to že "uniká" z černé díry, která jak známo nepustí díky obrovské gravitaci ani foton... Existuje graviton? Existuje-li je hmotný podobně jako foton? (Ondřej Hasman)

Odpověď: Princip gravitační síly + proč se tělesa přitahují: Ptám-li se na PRINCIP něčeho ("co to je ...", "proč se to děje ...") pak to chci převést na nějaké jiné jevy, které pokládám za ZNÁMÉ. Takže např. na otázku "Co to je zvuk?" odpovídám třebas: "Sluchový vjem, který vznikl ve tvém středním uchu tím, že se ti tam chvěje bubínek pod vlivem vln střídavě stlačeného a zředěného vzduchu ....". Doufám, že víš a bereš jako známé, co je to vjem, střední ucho, bubínek, vlna, stlačení, zředění atd. Potíž nastane u "základních" pojmů, jako je čas, prostor, síla atp., které nemám na co jednoduššího převést. Zpravidla se tam pak točíme v kruhu tím, že je několik vzájemně svázaných pojmů, a my popisujeme jejich vzájemné vztahy (síla, práce, energie...).
Tedy: zabývejme se ve fyzice nejprve popisem toho, jak se tělesa chovají. Zjistíme, že se (mj.) všechna tělesa přitahují silou, která ... atd. Tato síla je univerzální v tom smyslu, že je dána výhradně hmotností m, nikoli např. materiálem (obecným jazykem: gravitace působí na všechny předměty stejně"). Einstein si uvědomil, že tuto vlastnost mají jinak jen setrvačné síly (odstředivá, Coriolisova...), které lze převést na geometrii prostoru, v němž děj popisuji. Podařilo se mu pak i gravitaci vyjádřit jako goemetrickou vlastnost prostoru. Změna gravitace se šíří rychlostí světla. (Podrobnější rozbor tohoto tvrzení ovšem vyřaduje porozumění geometrie prostoročasu v obecné teorii relativity.)
Gravitace je vlastností všech hmot ve všech stavech, tedy i černé díry, a neuniká z ní. Představa unikání předpokládá kvantování gravitačního pole (graviton) a chování gravitonu jako částice. Představa gravitonu, popisujícího gravitaci, by v případě, že by měl sám nenulovou hmotnost a podléhal tak svému působení, je pochopitelně značně složitější, než např. představa klasického elektrického náboje. Kvantování gravitačního pole, není pokud vím dosud důsledně zvládnuto: umíme perfektně kvantovat lineární teorie (např. elmg. pole), ale rovnice gravitačního pole jsou nelineární. Podaří-li se ti to, máš Nobelovu cenu prakticky jistou. Ovšem k tomu, abys přišel na něco, co ještě lidi neznají, je dobře vědět to, co už znají, abys neobjevoval objevené.
(J. Obdržálek)   >>>