FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

859) Barva topení a chladiče ledničky03. 12. 2003

Dotaz: Proč je topení bílé a chladič ledničky černý? (Anežka Horáková)

Odpověď: Černá barva způsobuje, že těleso lépe absorbuje dopadající záření (světelné i tepelné), a což je pro leckoho překvapivé, že také lépe teplo vyzařuje. Proto se chladiče dělají černé. Radiátor topení také potřebuje předávat teplo do okolí, ale asi (nejsem expert na topení) se počítá s tím, že podstatnou roli bude hrát ohřívání vzduchu v kontaktu se žebry radiátoru (zde barva nerozhoduje) a pak přenos tepla prouděním tohoto vzduchu. Estetická stránka patrně převažuje nad přínosem zvýšeného přenosu tepla v případě tmavého radiátoru.
(J.Dolejší)

Reakce na odpověď:
V odpovědi uvádíte, ze barva je důležitá pro efektivitu chladiče. Odkazujete se na Planckův zákon. Pořád ale nerozumím, proč tomu tak je. Můžete to rozvést? Bílý chladič vydává záření o vyšší vlnové délce, a proto je hustota zářivého toku menší? Nevydává se většina tepla v infračerveném spektru?

Odpověď:
Má-li chladič nějakou barvu, znamená to, že tuto barvu odráží více než ostatní (proto ho v této barvě taky vidíme). Uvážíme-li situaci v rovnovážném stavu, pak zvýšená emise na jisté vlnové délce musí být spjata i se zvýšenou absorbcí této vlnové délky, aby totiž předměty téže teploty, ale různých barev mohly být spolu v rovnováze. Obvyklá situace chladiče však není rovnovážný stav: chladič je spojen s něčím o teplotě výrazně vyšší než okolí a disipuje do okolí teplo. Pak je ovšem nejvýhodnější chladič "všech barev", černý, který bude co nejvíc vyzařovat světlo všech vlnových délek. (Samozřejmě, že by v případě teplejšího okolí naopak pohlcoval světlo i teplo nejrychleji - ale chladič je zpravidla v okolí chladnějším, než je sám.)
(J.Obdržálek)   >>>  

860) Jak skladovat magnety?02. 12. 2003

Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych se ujistit v jedné maličkosti z praxe: jak postupovat při skladování většího počtu silných magnetů (převážně keramických), neboli dochází u nich s časem ke změnám vlivem vnějšího působení zbylých? Záleží na tom, zda budou "jednoduše p řiplácnuté na sobě" nebo zda je vhodné je izolovat? Děkuju za radu. (Lada Valek)

Odpověď: Lépe je, jsou-li připlácnuté. Neuškodí, jestliže tento magnetický obvod uzavřete.
(M.Rojko)   >>>  

861) Směs na bubliny01. 12. 2003

Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat pana Rojka, z jakých přísad si vyrábí směs na pokusy s bublinami. Děkuji, Hotová (Ivana Hotová)

Odpověď: Zde je recept:
1 díl JAR koncentrát
1 díl glycerin
1 díl med
10 dílů destilované nebo převařené vody
Skladovat v chladničce.
(M.Rojko)   >>>  

862) Elektrostatický filtr30. 11. 2003

Dotaz: Prosím ,co je to elektrostatický filtr a k čemu slouží?? (katka)

Odpověď: Jestliže je mezi dvěma deskami vysoké napětí, "smetí ve vzduchu", kouřové částice, popílek atd., je strháván elektrickym polem k deskám. Tento jev se například využívá k čistění kouře z elektrárenských topenišť.
(M.Rojko)   >>>  

863) Geiger-Müllerovy trubice23. 11. 2003

Dotaz: Při studiu parametrů Geiger-Müllerových trubic jsem narazil na následující věc. Detektory jsou vyráběny v několika základních variantách (lišících se schopností detekce různých druhů záření, čehož je dosaženo propustností materiálu stěny detektoru případně zabudováním slídového okénka atp.). Jedna z variant jsou tzv. energeticky kompenzované GM trubice. Nevím co to znamená, jde však o něco jiného než o citlivost ke konkrétnímu druhu záření (dělají se s okénkem i bez). Mám na to hypotézu: Četnost impulzů generovaných trubicí je úměrná počtu vlétnuvších fotonů gama za čas. Ukazatel detektoru je obvykle cejchován v Gr/hod (nebo Sv/hod). Měřený tok (Gr/hod) je dle definice (je to vlastně fyzikálně výkon) závislí nejen na hustotě částic (četnosti impulzů), ale i na vlnové délce (energii) fotonů. Myslím si, že kompenzací trubice (asi stíněním, absorbujícím více fotony s menší energií) je odstraněna závislost měřeného toku (Gr/hod) na vlnové délce, tz. úmyslně vytvořená závislost četnosti impulzů na vlnové délce. Je to tak, nebo jsem zcela vedle? (Petr Štěpánek)

Odpověď: Nejste vůbec vedle, skutečně jde o kompenzaci odezvy na gama, která se snaží korigovat fakt, ze účinný průřez absorbce gama při malých energiích silně klesá (viz například str. 18 v http://pdg.lbl.gov/2002/passagerpp.pdf), přičemž navíc závisí na materiálu stěny, kde většinou ke konverzi gama-fotoelektron dochází, účinný průřez fotoefektu závisí na Z5! Tj. chcete-li například měřit gama pro účely radiační ochrany, měla by odezva GM odpovídat absorbované energii gama v našich tělech, která mají nejblíže k vodě, viz pěkný článek o detektorech http://www.cs.nsw.gov.au/rpa/pet/RadTraining/IonisationDetectors.htm Nejsem ale expert, nevím, jak je to přesně uděláno.
(J. Dolejší)   >>>