Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
860) Jak skladovat magnety?
02. 12. 2003
Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych se ujistit v jedné maličkosti z praxe: jak
postupovat při skladování většího počtu silných magnetů (převážně
keramických), neboli dochází u nich s časem ke změnám vlivem vnějšího
působení zbylých? Záleží na
tom, zda budou "jednoduše p řiplácnuté na sobě" nebo zda je vhodné je
izolovat? Děkuju za radu. (Lada Valek)
Odpověď: Lépe je, jsou-li připlácnuté. Neuškodí, jestliže tento magnetický
obvod uzavřete.
Dotaz: Prosím ,co je to elektrostatický filtr a k čemu slouží?? (katka)
Odpověď: Jestliže je mezi dvěma deskami vysoké napětí, "smetí ve vzduchu",
kouřové částice, popílek atd., je strháván elektrickym polem k
deskám. Tento jev se například využívá k čistění kouře z
elektrárenských topenišť.
Dotaz: Při studiu parametrů Geiger-Müllerových trubic jsem narazil na následující
věc. Detektory jsou vyráběny v několika základních variantách (lišících se
schopností detekce různých druhů záření, čehož je dosaženo propustností
materiálu stěny detektoru případně zabudováním slídového okénka atp.). Jedna
z variant jsou tzv. energeticky kompenzované GM trubice. Nevím co to znamená,
jde však o něco jiného než o citlivost ke konkrétnímu druhu záření (dělají se
s okénkem i bez). Mám na to hypotézu: Četnost impulzů generovaných trubicí je
úměrná počtu vlétnuvších fotonů gama za čas. Ukazatel detektoru je obvykle
cejchován v Gr/hod (nebo Sv/hod). Měřený tok (Gr/hod) je dle definice (je to
vlastně fyzikálně výkon) závislí nejen na hustotě částic (četnosti impulzů),
ale i na vlnové délce (energii) fotonů. Myslím si, že kompenzací trubice (asi
stíněním, absorbujícím více fotony s menší energií) je odstraněna závislost
měřeného toku (Gr/hod) na vlnové délce, tz. úmyslně vytvořená závislost
četnosti impulzů na vlnové délce. Je to tak, nebo jsem zcela vedle? (Petr Štěpánek)
Odpověď: Nejste vůbec vedle, skutečně jde o kompenzaci odezvy na gama, která se snaží
korigovat fakt, ze účinný průřez absorbce gama při malých energiích silně klesá (viz
například str. 18 v
http://pdg.lbl.gov/2002/passagerpp.pdf), přičemž navíc
závisí na materiálu stěny, kde většinou ke konverzi gama-fotoelektron
dochází, účinný průřez fotoefektu závisí na Z5! Tj. chcete-li
například měřit gama pro účely radiační ochrany, měla by odezva GM odpovídat
absorbované energii gama v našich tělech, která mají nejblíže k vodě,
viz pěkný článek o detektorech
http://www.cs.nsw.gov.au/rpa/pet/RadTraining/IonisationDetectors.htm
Nejsem ale expert, nevím, jak je to přesně uděláno.
Dotaz: Můj dotaz se týká transformátorů. Zajímalo by mě, jaký vliv ná tloušťka vodičů
na ztráty transformátoru? Předem děkuji za odpověď. (Petr)
Odpověď: Při provozu transformátoru vznikají ztráty jak ve vinutí primární a
sekundární cívky (Jouleovo teplo), tak i v magnetickém obvodu (jádře)
transformátoru (způsobené přemagnetováváním materiálu jádra). Odpory
jednotlivých vinutí (lze je změřit klasickým stejnosměrným ohmmetrem) si
můžeme představit jako odpory zapojené do série s vinutími ideálního
transformátoru. Ztráty ve vinutí proto rostou s druhou mocninou proudu
vinutím a také rostou lineárně s odporem vinutí. Zvětšení průřezu vodiče vede
ke zmenšení odporu vinutí. Pokud je transformátor zatížený (t.j. je k němu
připojen spotřebič), zvětšení průřezu vodiče (při zachování stejné velikosti
magnetického obvodu) tedy vede i ke snížení celkových ztrát v transformátoru.
V případě, že si zvětšení průřezu vodiče vinutí vyžádá i zvětšení magnetického
obvodu (např. proto, že se příslušný počet závitů silnějšího vodiče do okénka
magnetického obvodu prostě nevejde), dojde ke zvětšení ztrát v magnetickém
obvodu transformátoru - je nutno přemagnetovávat větší objem materiálu.
V případě nezatíženého nebo málo zatíženého transformátoru to pak může vést
ke zvětšení celkových ztrát v transformátoru. Další podrobnosti k činnosti
transformátoru či k jeho návrhu (volbě optimální velikosti magnetického obvodu,
průřezu vodiče atd.) lze najít např. v knize:
Zdeněk Faktor: Transformátory a cívky, BEN - Technická literatura, 1999.
